Dobré umírání
Zdeněk BártaDoporučení České lékařské komory ke změně kurativní léčby na léčbu paliativní je důležitý dokument. Díky němu by se nám mohlo lépe umírat.
Když jsem psal v tomto periodiku svůj text Jak je to s umíráním v Čechách, netušil jsem, že představenstvo České lékařské komory (ČLK) chystá své doporučení ke změně kurativní léčby na léčbu paliativní. Média použila pro tento dokument předsednictva ČLK výraz převratný, což je poněkud přehnané, ale nicméně je to dokument nesmírně důležitý.
Je to jakýsi start nové cesty při chápání umírání a smrti v naší společnosti, je dobrým zahájením diskuze, na jejímž konci by měla být i změna příslušné legislativy.
ČLK nepoužívá ve svém dokumentu všech pojmů, které jsou běžné v diskursu kolem hospicové péče — doporučuji přečíst si slovníček základních pojmů — vyhýbá se třeba běžně používanému pojmu dystanazie. Ale už to, že ČLK svým doporučením odkazuje k paliativní léčbě (viz slovníček) je úžasným vítězstvím celého hospicového hnutí a jeho nového náhledu na takříkajíc „poslední věci člověka“.
Nemají pravdu kritici tohoto doporučení, jako je Václav Krása, který na svém blogu doporučení ČLK tvrdě kritizuje: „Lékaři se tak stanou „polobohy, kteří budou moci rozhodovat o tom, kdo přežije a kdo nikoliv. Posuneme-li tento problém do ekonomické roviny, tak se můžeme dostat do situace, kdy lékaři, či dokonce zdravotnická zařízení, budou z ekonomických důvodů posuzovat, zda pacienta „odpojí“ nebo „neodpojí“ od přístrojů. Je to děsivá představa zvláště pro ty, kteří jsou chronicky těžce nemocní, a občas u nich dojde k náhlému selhání organismu.“
Někteří jiní dokonce hrozí trestním oznámením na ČLK. Je to zásadní nepochopení tohoto vskutku pozitivního dokumentu. Vždyť se jím konečně otevírá diskuze na téma, které u nás bylo již od války tabu. Konečně se snad také prolamují ledy kolem hospiců jak „kamenných“, tak mobilních, soudě dle ČT, která do posledních nedělních Událostí zařadila poměrně dlouhý šot o hospicové péči, za který sluší redaktorce Kručinské i editoru Pistoriovi veliké díky.
Nechci komentovat každý odstavec zmiňovaného dokumentu ČLK, ale rozhodně doporučuji se s ním podrobně seznámit. Už například doporučení vůbec začít definovat základní pojmy ve vztahu k této problematice, či formulovat základní východiska a principy pro rozhodování o zahájení paliativní péče je nesmírně důležité.
Ostatně, paliativní péči někteří tradiční lékaři považují také euthanásií, neboť vysoké dávky utišujících léků zkracují evidentně délku umírání.