Podfinancovaný státní sektor v Polsku protestuje. A vítězí

Jan Škvrňák

Ačkoliv je současná polská vláda Sjednocené pravice, tedy Práva a spravedlnosti společně se dvěma menšími stranami, obecně považována za národně-konzervativní, v ekonomických oblastech má výrazný sociální a netržní přesah.

Vlajkovou lodí sociálních reforem, jež zavedla konzervativní vláda, je program 500+, kdy rodiče dostávají na své druhé a každé další dítě 500 zlotých měsíčně (asi 3000 korun). Tento program je předmětem kritiky z mnoha pohledů. Zvyšuje inflaci, není nejlepším nástrojem pro zvýšení porodnosti ani příliš ne podporuje domácí spotřebu: lidé spíše kupují nové cizí televizory místo potravin od místních zemědělců. Jedno je ale jisté, program zlepšil životní úroveň především chudších lidí na venkově a dnes se ho nechystá zrušit ani opozice, na to je mezi lidmi příliš oblíbený.

Dalším programem je Bydlení+ (Mieszkanie+), velkolepý plán státní výstavby až tří milionů nových bytů, které můžou získat za výhodnějších podmínek, než jaké nabízí komerční nájem, především mladé rodiny. Tento program je zatím v počátcích, stejně jako jedna z vlajkových lodí ekonomických reforem — Plán Morawieckého (Mateusz Morawiecki je dnešní premiér, předtím ekonomický „superministr“).

Plán Morawieckého spočívá v rozsáhlých investicích do strategických (energetika) a perspektivních odvětví (digitální technologie, nanotechnologie, elektromobilita). Zlé jazyky ovšem tvrdí, že tento plán se kvůli tomu, že moc se nesoustředí v osobě polského premiéra, nachází stále pouze na slidech powerpointové prezentace a v současné době je neprosaditelný.

I díky dohodě s policejními odbory nenastal ve varšavských ulicích při pochodech u příležitosti 11. listopadu všeobecný chaos. Repro DR

Současná vláda přerozděluje (nebo o tom alespoň hodně mluví) ohromné sumy hrubého domácího produktu — a opět spíše rétoricky usiluje o poněkud smíšenou tržní ekonomiku s výrazným podílem státu. To ovšem vede k protestům dlouhodobě podfinancovaného státního sektoru, který se dožaduje zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek.

Na podzim v roce 2017 stávkovali lékaři-internisté. Jejich protesty skončily až v únoru letošního roku, kdy ministr slíbil uvolňovat do roku 2024 šest procent HDP na zdravotnictví a 2,16 miliardy zlotých navíc v tomto roce. Štafetu po nich v březnu 2018 převzali opatrovníci postižených, kteří protestovali přímo v polském Sejmu. Ti žádali splnění slibů o sjednocení přídavků z roku 2014. V létě protestovaly zdravotní sestry — i ony dostaly přidáno. V říjnu stávkovali zaměstnanci státních aerolinií LOT proti propuštění 66 spolupracovníků. I oni byli úspěšní.

×