Poslanecká sněmovna i přes nesouhlas Senátu schválila zrušení karenční doby. Zaměstnanci tak budou od července v prvních třech dnech nemoci dostávat náhradu ve výši šedesáti procent mzdy. Novelu zákoníku práce Sněmovna přijala většinou 129 hlasů poslanců politického hnutí ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a větší části KDU-ČSL. Proti zrušení karenční doby se postavila ODS, STAN a takřka celá TOP 09.

Návrh ve Sněmovně znovu představila Kateřina Valachová (ČSSD). Jeho schválení zdůvodňovala tím, že je nutné, „aby v České republice v době hospodářského růstu zaměstnanci měli jistotu, že pokud jsou účastni na pojištění, tak v době nemoci již od prvního dne dostanou náhradu za ztrátu výdělku a nebudou za nemoc trestáni.“

Valachová připomněla, že novela z dílny ČSSD počítá nejen se znovuzavedením vyplácení náhrady mzdy, ale také s částečnou kompenzací pro zaměstnavatele v podobě snížení povinných odvodů o 0,2 procenta. To podle vládních propočtů představuje nároky na státní rozpočet ve výši tří a půl miliard ze státního rozpočtu.

Výhrady vůči novele Sněmovně připomněl senátor Vladislav Vilímec (ODS). „Zrušení karenční doby bude mít dopady na zaměstnavatele. Návrhu mělo předcházet jednání tripartity, nic takového ale nenastalo,“ uvedl s tím, že návrh navzdory údajným tvrzením vlády nenarovnává původní stav. Před zavedením karenční doby vládou Mirka Topolánka (ODS) totiž zaměstnavatelé vypláceli coby náhradu pouze třicet procent mzdy.

Vilímce v následné diskusi podpořil i jeho stranický kolega Zbyněk Stanjura (ODS). „Ti samí, kdo dnes prosazují zrušení karenční doby, pak budou říkat: ‚proč se nezvyšují mzdy?!‘ — protože na to nebude. Ti samí se budou divit, proč je nižší výnos z daně právnických osob — protože budou vyšší náklady, nižší zisk, a tak i nižší daň,“ řekl.

Proti záměru se částečně vymezilo i politické hnutí SPD. Podle jeho zástupců by se náhrada mzdy sice měla v prvních dnech nemoci vyplácet, ale ne ze strany zaměstnavatelů. Hnutí Tomia Okamury (SPD) požadovalo, aby první dny nemocenské „z morálních, etických i praktických důvodů“ proplácel přímo stát, a jeho členové se hlasování zdrželi.

Piráti se naopak snažili rozporovat argumenty pravicové opozice. „Situace pro některá odvětví průmyslu určitě není jednoduchá, ale řešením přeci není to, aby si lidé kvůli nemoci brali dovolenou,“ shrnula Olga Richterová (Piráti) a dodala, že některé firmy již přicházejí s motivačními opatřeními proti zneužívání nemocenské, jako jsou prémie za nízkou nemocnost.

Odbory zrušení karenční doby vítají, zaměstnavatelé nesouhlasí

Novelu zákoníku práce Sněmovna poprvé schválila na konci října 128 hlasy poslanců politického hnutí ANO, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Pirátů. Politické hnutí ANO na proplácení mzdy v prvních dnech nemoci opakovaně změnilo názor. Zpočátku jeho lídři uváděli, že se karenční doba osvědčila, v březnu ale podpořili její zrušení. Jen o několik týdnů později opět otočili a požadovali, aby se zaměstnancům proplácelo pouze třicet procent mzdy namísto navrhovaných šedesáti.

V úterním hlasováním ANO nicméně návrh podpořilo s výjimkou místopředsedy hospodářského výboru Pavla Juříčka (ANO), jenž se hlasování zdržel. Andrea Brzobohatá (nestr. za ANO) sice hlasovala proti novele, vzápětí ale uvedla, že se jednalo o omyl. Obdobným způsobem se zmýlil i někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který návrh ČSSD naopak nechtěně podpořil.

Za vyplácení náhrady mzdy v prvních dnech nemoci se stavěli také odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů. Ta karenční dobu kritizovala po celých deset let její platnosti. Dřívější odmítnutí novely Senátem odbory označily za „plivnutí do tváře zaměstnanců“.

„Poznatky z odborových organizací jednoznačně hovoří o tom, že lidé počátek nemoci přecházejí, léčí se sami, berou si dovolenou. Finanční dopad neplacení prvních tří dnů nemoci způsobuje strach být nemocen a léčit se,“ řekl tehdy odborový předák Josef Středula.

Opačné stanovisko hájil Svaz průmyslu a dopravy nebo Hospodářská komora. „Snížení sazby na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu nevyváží finanční a personální dopady na firmy,“ uvedla Komora před úterním hlasováním. Již dříve varovala před tím, že dodatečné výdaje firem spojené s údajným rizikem zvýšení nemocnosti mohou dosáhnout až pěti miliard.