Senát na čtvrteční schůzi odmítl novelu, která má zavést proplácení tří pětin mzdy v prvních dnech nemoci. Rozhodnutí senátorů kritizuje ČSSD, jež s návrhem na zrušení karenční doby přišla, i odboráři. Ti doufají, že se senátory podaří přehlasovat v Poslanecké sněmovně. Mezi poslanci měla novela při hlasování na konci října většinovou podporu 128 hlasů.

Proti zrušení karenční doby se na půdě horní komory parlamentu vymezoval především Rostislav Koštial (ODS). „Je to populistický vánoční balíček a nehlasujme pro něj,“ vyzval kolegy s tím, že novela nepředkládá dostatečné kompenzace pro podnikatele. „Přijde mi, že změnu zákona navrhoval někdo, kdo nikdy nepodnikal,“ okomentoval to Koštial. Podpořilo jej šestatřicet senátorů z dvaašedesáti přítomných.

„Těm, kteří teď tvrdí, že jde jen o ‚vánoční dáreček‘ ČSSD voličům, bych ráda něco připomněla. Dvě třetiny zaměstnanců, kteří onemocní, na neschopence nezůstávají. Bojí se totiž drastického výpadku příjmů a nemoc buď přecházejí, nebo si na ni vybírají řádnou dovolenou,“ odporuje Koštialovi ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Na Facebooku dále uvedla, že karenční doba nefunguje, protože nesnížila krátkodobou nemocnost zaměstnanců.

Proti rozhodnutí horní komory se vymezila i Českomoravská konfederace odborových svazů. „Je to plivnutí do tváře zaměstnanců. Senátoři, kteří proti konci neproplácení prvních tří dnů nemoci zvedli ruku, vyslali jasný vzkaz, že je vůbec nezajímá tíživá situace zaměstnaných lidí v době, kdy onemocní,“ prohlásili odboráři.

Ti proti karenční době bojují již od přelomu let 2008 a 2009, kdy ji prosadila vláda Mirka Topolánka. Zrušení karenční doby přednesli i jako jeden ze svých požadavků na manifestačním mítinku v září. „Když první dny nemoci nevyležíte, doplatí na to váš zdravotní stav, zaděláváte si na chronické problémy. Zdravotníci od začátku říkají, že je karenční doba nesmysl,“ uvedla tehdy Dagmar Žitníková z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.

Návrh novely rušící karenční dobu schválila Sněmovna na konci října 128 hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Pirátů. Politické hnutí ANO na proplácení mzdy v prvních dnech nemoci opakovaně změnilo názor. Zpočátku jeho lídři uváděli, že se karenční doba osvědčila, v březnu ale podpořili její zrušení. Jen o několik týdnů později opět otočili a požadovali, aby se zaměstnancům proplácelo pouze třicet procent mzdy namísto navrhovaných šedesáti.

Podle stávajícího návrhu novely mají zaměstnavatelé proplácet v prvních třech dnech nemoci šedesát procent mzdy. V rámci kompenzace se jim ale mají snížit povinné odvody o 0,2 procenta. Zrušení karenční doby tak podle ministryně financí Anny Schillerové (nestr. za ANO) sníží příjmy státního rozpočtu o zhruba tři miliardy korun. Hospodářská komora nicméně odhaduje, že dodatečné výdaje firem spojené s údajným rizikem zvýšení nemocnosti dosáhnou až pěti miliard.