Obnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech se komplikuje. Sněmovní hospodářský výbor, který se novelou zákoníku práce z pera poslanců ČSSD zabýval, přerušil její projednávání a vrátí se k ní až po letních prázdninách. Zrušení karenční doby, přestože je součástí programového prohlášení vznikající druhé vlády Andreje Babiše a ČSSD jej označuje za svou prioritu, narazilo na odpor poslanců politického hnutí ANO Pavla Juříčka, Jiřího Bláhy a Martina Kolovratníka.

„Pokud zrušení karenční doby schválíme, tak jsme úplní blázni, kteří pracují proti zájmům České republiky,“ řekl Juříček, který před politickou kariérou působil coby viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Moravskoslezský poslanec ostatně záměr ČSSD kritizoval již během prvního čtení, kdy jako jediný ze zástupců politického hnutí ANO hlasoval pro návrh ODS na zamítnutí zákona již v prvním čtení.

Juříček si v souvislosti s novelou stěžoval na nedostatek zaměstnanců a jejich malou pracovní kázeň. „Nestačíme vyrábět. Honíme lidi do práce. Proč bychom pod sebou podřezávali větev a dělali populistická rozhodnutí proti všem velkým, středním i malým firmám? Jenom proto, že tady potřebujeme udělat nějakou úlitbu našim zaměstnancům,“ ptal se vyzývavě.

Poslanci politického hnutí ANO na jednání výboru rovněž argumentovali tím, že část zaměstnanců čerpání nemocenské zneužívá. Vysvětlení, jak lidé mohou nemocenskou zneužívat, když odpovědnost za uznání člověka coby práce neschopnéh nesou jednotliví lékaři, ovšem Bláha ani jeho straničtí kolegové nebyli s to poskytnout.

Zrušení karenční doby naráželo na odpor ANO již v minulosti

Cílem návrh poslanců ČSSD je úplné zrušení karenční doby. Sociální demokraté chtějí, aby zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci znovu dostávali šedesát procent mzdy s tím, že náklady na její výplatu ponese zaměstnavatel. Současně jako kompenzaci navrhují snížení odvodů na nemocenské pojištění o dvě desetiny procenta. Babišova vláda záměr ČSSD přes zprvu odmítavé stanovisko podpořila koncem března.

Institut karenční doby do českého právního řádu nadvakrát prosadila koaliční vláda Mirka Topolánka složená z ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Poprvé však neproplácení prvníc tří dnů nemoci zrušil Ústavní soud.

Ten ve svém stanovisku uvedl, že se „jedná o poněkud pohodlný až svévolný postup ze strany státu, který kvůli neurčitému počtu zneuživatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců. Výsledkem je stav, kdy převážná většina zaměstnanců zůstává po dobu prvých tří dnů pracovní neschopnosti bez jakýchkoliv prostředků, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena“.

Se obnovením proplácení nemocenské počítalo v minulém volebním období iprogramové prohlášení tehdejšího kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. Někdejší koalice ovšem zrušení karenční doby podmiňovala dohodou se zástupci odborů a zaměstnavatelů na půdě tripartity, které se nepodařilo dosáhnout. Proto politické hnutí ANO spolu s pravicovou opozicí návrh KSČM na zrušení karenční doby ve Sněmovně tehdy zamítlo. A obdobná senátní novela se vůbec nedostala na program jednání.