Odvrátit od cesty ke dnu, ještě než na ni vykročí
Martina DobrovolnáHranice mezi sociálním statusem „dítě z dětského domova“ a „bezdomovec nebo bezdomovkyně“ je někdy velmi tenká. Ohrožené části populace je proto nutno věnovat velkou pozornost.
Letošní listopad přinesl první sníh a mráz i v nížinách. Po extrémně teplém roce zaskočil vegetaci v jarním rozpuku, ale mnohdy také muže a ženy nucené hledat útočiště na ulici nebo v ubytovnách.
Bezprostředně po zprávě, v níž se lakonicky oznamovalo, že během prvního mrazivého víkendu umrzlo 7 lidí se sociální nálepkou bezdomovec, tedy de facto anonymních, depersonalizovaných osob, se zvedla také velká vlna solidarity a objevily se nejrůznější sbírky oblečení, potravin nebo apely k zakoupení nocleženek. To je samozřejmě pozitivní signál, stále se ale jedná o kompenzaci určitého nežádoucího stavu ve společnosti. Zachraňujeme ty, kteří už propadli společenským sítem na jeho pomyslné dno a jejichž cesta zpět bývá zpravidla náročná, hořká a plná překážek. Někdy je to navíc také cesta nevratná a poslední.
Je tedy nutno pozdravit a vysoce ocenit každou iniciativu, která se snaží důsledky tohoto stavu pokud možno zmírnit. Ale - i tak jediným skutečným řešením zůstává odstranit samotné příčiny, a ne až mírnit důsledky.