Občané Rumunska se měli v referendu vyslovit, zda si přejí změnu ústavy. Ta měla spočívat ve výhradní definici manželství jako svazku mezi mužem a ženou. Současná úprava mluví volněji o svazku mezi sezdaným párem. Aby bylo referendum platné, byla zapotřebí účast alespoň 30 % všech oprávněných voličů.

Lidskoprávní organizace vyzývaly k bojkotu referenda, které bylo podle nich namířené proti LGBT komunitě jako takové. Snaha se jim nejspíš vyplatila, jelikož k referendu přišla sotva pětina Rumunů. „Agresivita kampaně za ‚ano‘ a pokusy vyvolat nenávist vůči sexuální minoritě, právě to přimělo Rumuny vůbec nehlasovat,“ vysvětloval pro AFP sociolog Gelu Duminica.

Přitom ještě v pátek to vypadalo na vítězství konzervativního tábora: výsledky dle Centra pro městskou a regionální sociologii (CURS) předpovídaly 90procentní podporu návrhu při odhadované 34procentní účasti.

Ačkoli lidskoprávní organizace nakonec slaví úspěch, v zemi nadále platí, že do manželství mohou vstupovat výhradně muž a žena a neexistuje ani žádná forma registrovaného partnerství. Navrhovaná ústavní změna však LGBT komunitě mohla zkomplikovat jakékoli případné změny v budoucnosti. Samotnou homosexualitu Rumunsko dekriminalizovalo teprve v roce 2001.

Koalice pro rodinu

Debatu o změně ústavní definice manželství odstartovala takzvaná Koalice pro rodinu. Celostátní referendum se konalo na základě její petice se třemi miliony podpisů, jehož vypsání následně podpořila drtivá většina rumunských poslanců a senátorů a stvrdil jej Ústavní soud.

Počátkem roku Koalice pro rodinu zahájila kampaň za přijetí návrhu doprovázenou homofobními hesly i plakáty s nesmyslným tvrzením, že výhra „ne“ v plebiscitu by znamenala umožnění manželství například se stromem. Pro větší ústavní restrikci týkající se manželství silně vystupovala také pravoslavná církev, ke které se v zemi hlásí naprostá většina obyvatelstva.

Kromě nich záměr referenda podporovala vláda vedená sociálními demokraty. Ta má dlouhodobě blízko k pravoslavné církvi a její představitelé Rumunsko označují za „křesťanský národ“, kritici ale též tvrdí, že vypsání referenda mělo sloužit k odvedení pozornosti od jejích vlastních problémů. Před týdnem stranu evropští zákonodárci kritizovali za to, že prosazují změny vedoucí k oslabování právního státu a usnadňují korupci. Lídr partaje Liviu Dragnea se měl navíc v pondělí dostavit před soud v souvislosti s přidělováním politických trafik. Hrozí mu trest odnětí svobody na tři a půl roku.