Brněnská ČSSD je nadobro ztracená

Michal Škerle

Brněnskou ČSSD opustilo v poslední době značné množství členů. Mnozí kandidují jako nezávislí nebo v jiných stranách. Proč tomu tak je, vysvětluje ze svého pohledu bývalý krajský tajemník ČSSD na jižní Moravě Michal Škerle.

Členem ČSSD v Brně jsem byl od svých osmnácti let až do letoška, kdy jsem se ji rozhodl po šestnácti letech opustit. Po letech marných bojů za to, aby byla naše místní organizace brána jako plnoprávná buňka ČSSD a její členové měli možnost podílet se na komunální politice, mi došla trpělivost. Bohužel, brněnská ČSSD je již řadu let ovládaná pochybnými kmotry a manipulátory. Schopní a morálně čistí lidé ji znechuceně opouštějí, nebo jsou rovnou vylučováni.

Tuto smutnou pravdu jsem znal, přesto jsem doufal, že se to jednou změní. A stále jsem byl oddán sociálně demokratické myšlence, kterou strana hájila na celostátní úrovni.

To se letos na jaře změnilo. Strana pro mne přestala být sociálně demokratická ve chvíli, kdy si do svého čela zvolila pány Zimolu nebo Foldynu, vstoupila do Babišovy vlády a začala podlézat Miloši Zemanovi.

Zároveň jsem ztratil naději, že v Brně někdy může nastat změna. Městská část Brno-Královo Pole, odkud pocházím, je typický příklad fungování brněnské ČSSD. V roce 2006 existovala v Králově Poli pouze jedna místní organizace. Předsedal jí Michal Pohanka, který byl toho roku zvolen poslancem. Pohanka na podzim ČSSD opustil, aby umožnil vznik druhé Topolánkovy vlády.

V Králově Poli však zanechal své věrné, kteří po komunálních volbách v témže roce bez jakéhokoliv důvodu většinou zastupitelů odstavili z vyjednávání o koalici lídryni kandidátní listiny Ivanu Imrišovou. Tehdy členům místní organizace s Pohankovými lidmi došla trpělivost a odvolala je z vedení městské organizace.

Oni však v roce 2008 požádali vedení brněnské ČSSD o založení nové místní organizace v Králově Poli a to jim vyhovělo. Přitom, když o totéž později žádali i jiní členové v jiných městských částech, městské vedení jejich žádost zamítlo.

Městská část Královo Pole je typickým příkladem fungování brněnské ČSSD. Repro DR

Nová místní organizace měla na začátku asi dvacet členů, nicméně již za rok jejich počet přesahoval osmdesát. V té době přitom vstupovalo do ČSSD v Králově Poli každý rok průměrně kolem pěti nových členů. Původní organizace měla asi šedesát členů a v roce 2010 ji ta druhá přehlasovala tak, že původní organizace neměla na kandidátní listině pro volby do zastupitelstva Králova Pole ani jednoho zástupce.

V té době opustila ČSSD první část členů původní organizace včetně předsedkyně Ivany Imrišové. Stejná situace se opakovala v roce 2014. Na kandidátní listině neměla původní organizace opět ani jednoho zástupce a stranu opustilo asi deset členů včetně tehdejší předsedkyně Miloslavy Slezákové.

Celou dobu se členové původní místní organizace dovolávali pomoci od vedení brněnské ČSSD, to nás ale vždy hodilo přes palubu a stálo na straně Pohankových lidí. V roce 2014 jsem se stal novým předsedou původní místní organizace a s ostatními členy jsme se dohodli, že pokud se bude situace opakovat i v roce 2018, nemá další existence naší místní organizace smysl.

Přestože bylo naší organizaci znemožněno podílet se na komunální politice, což by měla být hlavní náplň její činnosti, byli naši členové činní jinak. Pracovali jsme jako členové odborných komisí ČSSD, brněnských, ale i těch celostátních.

Naši členové se zapojovali do činností spolku Mladí sociální demokraté nebo Idealisté, pořádali jsme různé akce, chodili na celobrněnské konference ČSSD. Osobně jsem například dělal volebního manažera Jiřímu Čejkovi při volbách do Senátu.

Pomáhali jsme ČSSD, jak to jen šlo. Nikdo to nikdy neocenil, žádného uznání jsme se nedočkali. Vedení brněnské ČSSD naše snahy o spravedlnost v Králově Poli stále ignorovalo a označovalo nás za potížisty, kteří narušují její údajnou jednotu.

Další zlom

Situace však gradovala. Letos na jaře vyšlo díky reportážím Seznam TV najevo, že druhá královopolská organizace verbovala členy na základě přidělení obecního bytu (předsedou bytové komise byla tehdy Pohankova pravá ruka Miloslav Humpolíček a v radě městské části hlasoval pro přidělování bytů současný lídr kandidátky Jan Šrůtek).

V reportáži se ale nemluvilo o dalších metodách verbování Humpolíčkovi a Šrůtkovi loajálních lidí. Současný lídr ČSSD v Králově Poli Jan Šrůtek je velitelem Královopolských dobrovolných hasičů. Tito hasiči začali dostávat od Městské části v roce 2008, za vlády koalice ČSSD a ODS, velmi štědré dotace, včetně peněz na rekonstrukci hasičské zbrojnice za několik desítek milionů korun.

Členové dobrovolných hasičů, z nichž většina ani nežije v Králově Poli, pak museli vstoupit do ČSSD a podporovat svého velitele Jana Šrůtka: z lásky k ČSSD to jistě nedělali. Jsme tedy přesvědčeni, že řada členů druhé organizace ČSSD v Králově Poli jsou takzvané mrtvé duše.

Proto jsme žádali vedení brněnské ČSSD, aby pro schvalování kandidátní listiny pro letošní volby stanovilo klíč jedna ku jedné, tedy aby o ní hlasovali všichni členové, ne pouze zvolení delegáti. Vedení nám nevyhovělo.

Na třicetičlennou kandidátní listinu nám druhá organizace milostivě dovolila dát tři členy, všechny na nevolitelná místa. Naše organizace měla v době schvalování kandidátní listiny dvaačtyřicet členů, organizace Jana Šrůtka tehdy měla padesát osm členů.

Po zveřejnění důkazů o takzvaném velrybaření členů ČSSD jsme vyzvali zainteresované v tomto skandálu, aby odstoupili z kandidátní listiny nebo aby je vedení ČSSD odvolalo. Ani jedno se nestalo. Je třeba podotknout, že skandálům s přidělováním bytů svým členům, rodinnými příslušníkům nebo za úplatek čelí ČSSD i v městské části Brno-sever nebo na Brně-střed.

Exodus členů

Kvůli chování brněnské ČSSD stranu opouští více než třicet členů z Králova Pole. Straníci ČSSD opouštějí i v jiných městských částech, vesměs z obdobných důvodů, tedy že jsou nespokojeni s kmotrovským stylem vedení brněnské ČSSD. Je mezi nimi například i dlouholetý starosta městské části Vinohrady Jiří Čejka, který ČSSD v roce 1989 obnovoval a na Vinohradech dosahoval volebních výsledků přes čtyřicet procent.

Brněnskou ČSSD již od roku 2002 ovládají stále titíž lidé. Právě oni nepřetržitě obsazují přední místa kandidátní listiny do Zastupitelstva města Brna, přestože v podstatě nepřinášejí žádné myšlenky, nápady, nikdo je nezná, a pokud se o nich píše v médiích, pak vesměs v souvislosti s nějakou negativní kauzou.

Jak je to možné? ČSSD má v Brně asi 900 členů. Toto číslo je řadu let stabilní, spíše mírně klesá. Z těchto členů však pouze asi jednu třetinu tvoří lidé, kteří jsou v ČSSD z přesvědčení.

Mezi ty ostatní patří rodinní příslušníci, kamarádi, zaměstnanci nebo jiným způsobem brněnským kmotrům zavázaní lidé, kteří jsou členy jen proto, aby podporovali své donátory. Na to jsem poukázal výše na příkladu Místní organizace číslo 24 Královo Pole, kde lidé vstupovali do strany za přidělení městského bytu nebo dotaci pro dobrovolné hasiče.

Tito lidé tvoří až devadesát procent tamní členské základny. Jednou jsem se účastnil jejich schůze a viděl jsem to na vlastní oči.

Předseda brněnské ČSSD Pospíšil prohlásil v souvislosti s kauzou starosty městské části Brno-Slatina Jiřího Idese: „ČSSD nemá v Brně mnoho lidí, kteří jsou vhodní a mají předpoklady, aby byli v politických funkcích.“ Je to pravda.

Pokud měl někdo předpoklady k politickým funkcím, brněnští kmotři mu členství ve straně hodně rychle znechutili. Pospíšil tohle moc dobře ví. Sám mi na jaře říkal, jak je nešťastný z toho, že mu byli na přední místa kandidátní listiny „vnuceni totálně hloupí a neschopní lidé jako Pavel Sázavský nebo Jan Šrůtek“.

Mimochodem, celou aféru kolem Jiřího Idese vedení brněnské ČSSD před svými členy tajilo. Sám Ides ve svém nominačním projevu na konferenci ČSSD nezmínil, že je trestně stíhán kvůli bouračce v opilosti.

Nyní je Jiří Ides na třetím místě kandidátky do Zastupitelstva města Brna a opět kandiduje na starostu městské části Brno-Slatina. Ve vyspělé demokratické straně by něco takového bylo naprosto nemožné.

Je také třeba zmínit, že představitelé brněnské ČSSD jsou v podstatě lidé pravicového smýšlení, kteří se snaží o populistickou politiku proti sociálně slabým lidem. Důkazem opět budiž výše uvedený rozhovor Olivera Pospíšila, který radí lidem, kteří si nemohou v Brně dovolit důstojné bydlení, aby se z Brna odstěhovali.

Kritizuje úspěšné projekty sociálního začleňování a preferuje zásluhový systém. Prostě rozhovor jako s lídrem ODS. Nejedná se však jen o účelový populismus, lidé jako Pospíšil si toto opravdu myslí, což je na brněnské ČSSD opravdu to nejsmutnější.

Je reálné, aby se situace v brněnské ČSSD mohla v nejbližší době změnit? Nemyslím si. Stojí za povšimnutí, že ČSSD v kampani vůbec nekritizuje primátora Vokřála.

Lidé z vedení brněnské ČSSD se před spolustraníky ani netají tím, že jejich hlavním cílem je dostat se přes pět procent, a pak se každou cenu domluvit s hnutím ANO, aby je vzalo do koalice a oni měli na čtyři roky zase nějaké ty placené funkce. Po nás potopa.

Michal Škerle je bývalý tajemník ČSSD v Jihomoravském kraji, v komunálních volbách 2018 kandiduje v městské části Brno-Královo Pole za Piráty.