Prohlášení k mému „vyloučení“ z ČSSD

Městská konference České strany sociálně-demokratické v Brně 11. listopadu rozhodla o vyloučení šéfredaktora Deníku Referendum Jakuba Patočky ze strany. K události zveřejňujeme jeho prohlášení.

Jakub_cb

Jakub Patočka

12.11.2017 16:42

Ze sociálních sítí a z textových zpráv jsem se dověděl, že městská konference ČSSD v Brně 11. listopadu 2017 údajně rozhodla o mém „vyloučení“ ze strany. Doneslo se mi, že důvodem má být snad můj podíl na organizaci referenda o poloze nádraží v Brně a má kritika ČSSD za její postoj k této věci. Rozhodnutí městské konference pokládám za věcně nepřijatelné, formálně neplatné a především za pošlapání ideálů sociálnědemokratického hnutí.

1. Podle stanov má člen právo „účastnit se všech jednání kteréhokoli orgánu strany, pokud tento orgán projednává závažné okolnosti týkající se jeho osoby“. Dále stanovy uvádějí, že na „takové jednání musí být člen ČSSD řádně pozván dopisem do vlastních rukou“. Nebyl jsem ale dopisem do vlastních rukou pozván ani na jediné jednání, kde se záležitost zřejmě projednávala. Ani na členské schůzi mé místní organizace v Žabovřeskách před čtrnácti dny se nikdo nezmínil o tom, že se taková věc chystá. Rozhodnutí, které porušilo má členská práva, pokládám za neplatné. Ani komunisté nevylučovali ze strany tak, že by na příslušné jednání dotyčného člena nepozvali.

2. Jelikož o důvodech návrhu na mé vyloučení oficiálně nic nevím, mohu se vyjádřit pouze k tomu, co se mi pokoutně doneslo. K tomu mohu říct, že si za svými názory na polohu brněnského nádraží, na potřebu rozhodnout o ní v referendu a na nepřijatelnost přístupu ČSSD k této otázce stojím a nemám v úmyslu je přestat veřejně projevovat. Napsal jsem mimo jiné, že ČSSD se v této věci chová asociálně, s pohrdáním ke svým voličům: „Fakt, že se sociální demokracie v Brně mění z obhájkyně zájmů sociálně slabých, ve stranu papalášů hájících své vlastní zájmy a zájmy firem, které chtějí vysávat veřejné rozpočty, neunikl voličům a ČSSD tak do roku 2014 ztratila v Brně více než třetinu voličů i vliv.“ Moudré lidové pořekadlo praví: Nenadávej na zrcadlo, máš-li hubu křivou.

3. Formálně neplatné rozhodnutí městské konference nicméně přijímám i s úlevou. Zbavuje mě sebemenšího stínu podezření, že mám něco společného se současnou reprezentací ČSSD v Brně, která usilovně pracuje na tom, aby odehnala i ty voliče, kteří straně ve městě ještě zbyli, a stranu ve městě vmáčkla pod pět procent voličských hlasů. Je třeba ale poctivě říct, že městské zastupitelstvo by tím neutrpělo ztrátu, protože už dnes se v něm jako sociální demokrat chová jeho jediný člen, jehož mírnou vadou je, že byl zvolen na kandidátce Žít Brno: jmenuje se Martin Freund.

4. Členem sociální demokracie jsem od roku 2013. Jejími členy byli či jsou mí přátelé a vzory jako Jaroslav Šabata, Erazim Kohák či Jiří Dienstbier. Do strany vstoupila řada mladých lidí, idealistů, jejichž smýšlení mi bylo blízké. Některým jsem přednášel na Akademiích sociální demokracie financovaných německou Nadací Fridricha Eberta, s jejíž pražskou kanceláří jsem začal spolupracovat. Stal jsem se členem a posléze místopředsedou Masarykovy demokratické akademie, institutu pro kultivaci sociálnědemokratického myšlení. Účastním se debat na různých evropských sociálnědemokratických fórech. Vždy jsem se cítil především členem evropské sociálně demokratické strany a snažil jsem se přispívat k tomu, aby se ČSSD začala více podobat svým evropským – tedy západoevropským, nikoli východoevropským – protějškům.

Jakub Patočka mluví na demonstraci proti pokusu o vnitrostranický převrat v roce 2013. Foto Roman Bureš

5. O ČSSD jsem psal a mluvil vždy a všude otevřeně, svobodně a kriticky, jak před svým vstupem, tak po něm. To se nezmění. ČSSD je dnes v kritickém období, kdy jí reálně hrozí, že se jí zmocní různé přízraky z minula, které nesou reálnou odpovědnost za kolaps voličské přízně. Tam, kde ČSSD reprezentují místně věrohodní lidé, její volební výsledky zůstaly dobré. Kde už lidé prokoukli, že se za sociálnědemokratickými hesly maskují prospěcháři a nemehla, hlas jí nedali. ČSSD dnes musí přesvědčivě říct, jak konkrétně chce pomáhat svým přirozeným voličským skupinám, ale také jak chce společnosti vrátit důvěru v demokracii, v to, že je to systém, který lidem pomáhá měnit životy k lepšímu. Například tak jako se nám to podařilo během brněnského referenda o nádraží. Jsou to právě sociálně slabší občané, penzisté, studenti, maminky s dětmi, kteří na veřejné dopravě závisejí, a právě pro ně je stávající poloha nádraží výhodná. Proč by měli hlasovat pro ČSSD, která nezastupuje jejich zájmy, ale zájmy „stavebních lobby a pozemkových spekulantů“, řečeno slovy Romana Onderky z roku 2002? A proč by se o tom nemělo veřejně diskutovat? Stav politických stran je věcí veřejnou. Diskuse o nich patří k podstatě demokracie, za jejíž nastolení kdysi sociální demokraté prolévali krev.

6. Mé členství v ČSSD přitom komplikovalo často život mně i mým kolegům, protože mnozí lidé u nás nejsou ještě zvyklí, že člověk může být členem politické strany podobně jako může být členem církve: že se může jednat o vyjádření určité životní, světonázorové orientace, která člověka nemusí nijak omezovat v jeho úloze veřejného občana či ve výkonu novinářské profese. Naši protivníci v čele s Andrejem Babišem často mé členství účelově zneužívali k tomu, aby mě osobně či moje noviny obviňovali z oportunismu. Tomu snad bude nyní přítrž.

7. Nadále se domnívám, že členství v politických stranách má být normální součástí občanské identity. Nemá být vyhrazeno lidem usilujícím o moc. Kdyby u nás bylo členství v politických stranách pro všechny občany zajímající se o veřejné dění samozřejmou součástí jejich životů, nebyl by stav zdejších partají tak tristní, jako je dnes. Pro mne jako pro člověka hlásícího se k humanitně demokratické tradici je evropská sociální demokracie přirozeným politickým domovem. Pravou příčinu pokusu o mé vyloučení tedy vidím v tom, že jsem se choval v duchu sociálnědemokratických ideálů. A pokus o mé vyloučení pokládám za jejich pošlapání, jemuž hodlám vzdorovat.

A co si myslíte vy? Diskuse (27 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

No, to je síla! Neděle, 12.Listopadu 2017, 19:10:26

Tak už dochází k bolševizaci (zemanizaci a babišizaci) sociální demokracie.

Martin Profant - Praha 7

Martinovi Šimsovi Neděle, 12.Listopadu 2017, 21:24:10

Ale nikoliv, jde jen ó nezodpovědnost Jakuba Patočky. Městská konference pochybila, to se stává, nikdo není neomylný. A Patočka, místo aby se choval jako slušný člen spolku, do kterého dobrovolně vstoupil, a odvolal se k příslušnému revizními orgánů, nechal vše být, dokonce si oddechl. Pominul svoji občanskou povinnost bránit se proti bezpráví a přispěl tak k další degeneraci ČSSD.

Chápu to, před deseti lety jsem se v analogické situaci zachoval docela stejně.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Je třeba udělat jedině: Neděle, 12.Listopadu 2017, 22:07:24

zlomit nad tou stranou definitivně hůl.

A začít znovu a od samého začátku...:)

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Panu Patočkovi Pondělí, 13.Listopadu 2017, 06:46:41

Díky, pane Patočko, za Vaše prohlášení. Já když slyším, že někdo byl odněkud vyloučen bez možnosti bránit se, tak mne to pokaždé utvrzuje v tom, že tam, kde chybí láska k bližnímu, žádné právo, instituce ani etické kodexy nepomohou.

Kde není láska, tam opanuje moc úplně všechno. A kde nade vším vládne moc, tam se místo snahy o porozumění bouchá do stolu a vylučuje. V lepším případě, jak nás učí zkušenost.

Přeji Vám, aby Vás moc, která namísto služby vylučuje, neodradila od konání dobra.
Váš Jiří Vyleťal

Josef Poláček - Manuální pracovník

Věční kádrováci pozdravují Pondělí, 13.Listopadu 2017, 14:48:57

Já sám jsem byl ve svém životě vyhazován prakticky ze všech spolků a institucí, kam jsem kdy jenom strčil špičku nosu (včetně jisté pražské univerzity). A to právě pro mou nepřekonatelnou "posedlost" mířit kritiku i do vlastních řad; a vlastně především do vlastních řad, neboť jedině tak je přece možno odstranit vlastní nedostatky. a získat tím na síle.

Takže si teď nejsem zcela jistý, jestli mám J. Patočkovi vyjádřit mou solidaritu (neboť vím sám jak se člověk cítí když ho vyhazují odněkud, kde se domnívá mít své ideové zakotvení) - anebo mu ale spíše pogratulovat.

Neboť - pomimo všech těch ideologicky fixovaných spolků je člověk nakonec mnohem svobodnější.

V každém případě: v tom aktu vyloučení J. Patočky z (brněnské) sociální demokracie se opět jednou ke slovu přihlásil Věčný kádrovák. Tedy ten člověk (přesněji řečeno: funkcionář), který žije v nezlomném přesvědčení, že kdokoli říká něco jiného nežli je zavedený úzus v našem spolku, ten je nepřítel, a je třeba se ho zbavit. Administrativním opatřením, stvrzeným rozhodným úderem razítka.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Podle vyjádření "Lucie von Drakova" na facebooku Pondělí, 13.Listopadu 2017, 17:42:53

byl Jakub Patočka vyloučen za opakovanou neúčast na členských schůzích v Žabovřeskách.

Zajímalo by mě, zda to má oporu ve stanovách.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Vzápětí to samozřejmě popřela Pondělí, 13.Listopadu 2017, 18:27:30

Cituji z facebookové "konverzace":

Drakova: Ehm, četl si záznam z konference? Nebo ho slyšel? Nebo tam snad byl? Já ano a jestli něco můžu s čistým svědomím říct, tak to, že pan Patočka lže, jak když tiskne.

Kolarik: Takže nebyl vyloučen?

Drakova: Ano, vyloučen samozřejmě byl.

Drakova: Pro zatím mohu poskytnout vyjádření pana Olivera Pospíšila, předsedy MěVV:

Stanovisko ke zrušení členství Jakuba Patočky v ČSSD

Delegáti městské konference 11.11.2017 po řádné rozpravě rozhodli o zrušení členství Jakuba Patočky v poměru 101 delegátů PRO a 13 delegátů PROTI.

Jakub Patočka nebyl potrestán za odlišný názor na polohu brněnského nádraží, ani za své politické názory, o nichž toho ostatně mnoho nevíme, protože nepatřil mezi příliš aktivní členy ČSSD.

Delegáti konference na základě písemného stanoviska městské kontrolní komise rozhodli o zrušení členství kvůli jeho aktivitám spojeným s pořádáním referenda o poloze Železničního uzlu Brno, které byly v rozporu s programem, usneseními vyšších stranických orgánů a předvolební kampaní ČSSD v roce 2014 a 2016.

Jakub Patočka byl doporučeným dopisem pozván na zasedání městské kontrolní komise, dopis si nevyzvedl a z pošty byl vrácen po uplynutí úložní doby.

Drakova: Dle vyjádření místní organizace Žabovřesky, kam pan Patočka patřil, se členských schůzí prakticky neúčastnil, aby zde mohl vyjádřit svůj názor a není dost možná chtít po všech členech strany, aby si navzájem četli své deníčky, blogísky a podobně..
Teď už je to jen o tom, komu chceme více věřit. Bez ohledu na můj názor na osobu pana Patočky, více věřím stranickým orgánům, že se snažily oficiální cestou navázat kontakt a věc patřičně řešit, ovšem bez odezvy. A jak už bylo řečeno, nejen v Žabovřeskach měli pocit, že o členství "jaksi nestojí".

Kolarik: Takže si to shrňme. Patočka píše čistou pravdu, že byl vyloučen za své aktivity ohledně brněnského nádraží, a to ve své nepřítomnosti. Vy jste na to zareagovala, že "Patočka lže jako když tiskne".

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Sebevražedná logika Pondělí, 13.Listopadu 2017, 20:56:59

Brněnská sociální demokracie vylučuje své podnikavé, nápadité, kritické a aktivní členy a pěstuje si ty, kteří se mýlí se stranou - viz Lucie von Drakova - to je trajektorie předlistopadové KSČ.

Kromě Sobotky a Dienstbiera se nikdo nevyjádřil? Ani Zaorálek nebo Hamáček?

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Strach z blbosti a blbost ze strachu Pondělí, 13.Listopadu 2017, 23:23:43

Myslím, že se báli, aby Jakub Patočka nekandidoval na předsedu sociální demokracie a tak ho radši vyloučili. Vzhledem k tomu, že se pravděpodobně ukáže, že vyloučení odporuje stanovám, posílili jeho šance kandidovat na předsedu sociální demokracie. Udělali z Jakuba Patočky nejviditelnějšího člena sociální demokracie.

Jiri_edy_zajic_detail-men_

Jiří Zajíc - publicista a pedagog, Praha 4

Špatná zpráva :-( Úterý, 14.Listopadu 2017, 00:19:39

Chápu, že Jakubu Patočkovi se mohlo ulevit, protože jeho členství v ČSSD byl snadnou záminkou na to devalvovat jeho publicistické působení (nedávno to předváděl Jaroslav Plesl v ČT 24).
Jenomže to ukazuje na skutečně tristní stav v brněnské ČSSD - který může ukazovat, jak to s touto stranou vypadá všude možně.

Nikdy jsem ČSSD nevolil, ale jako strana s evropským zázemím dávala určitou naději na udržení našeho směřování ke skutečné demokracii. Teď se ukazuje, že ta strana je ještě v horším stavu, než ukázal nedávný volební debakl. Tam jí utekli voliči, kteří ve skutečnosti nikdy opravdovými sociálními demokraty nebyli, nýbrž zamrzlými národovci, k Babišlovi. Teď ale sami likvidují členství člověka, který byl jedním z mála členů, které šlo ještě brát vážně.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Deníčky a blogísky Úterý, 14.Listopadu 2017, 16:55:57

"není dost možná chtít po všech členech strany, aby si navzájem četli své deníčky, blogísky a podobně.. "

Názorná ukázka toho, jaké vážnosti se v ČSSD v Žabovřeskách těší levicoví intelektuálové. Leckde jinde v to v ČSSD asi nebude o moc lepší. Otázka je zda se po členech stran dá chtít, aby četli vůbec něco.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Je to takový charakteristický rys bláznivé doby, Středa, 15.Listopadu 2017, 13:35:20

vymazávání herců z hotových filmů, vyretušovávání popravených politiků z fotografií a vylučování politických konkurentů ze stran...

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Lakmusový papírek Středa, 15.Listopadu 2017, 22:24:53

Podle mne Jakub Patočka neudělal nic, za co by se mělo vylučovat. Osobně nemám na správnou polohu brněnského nádraží jednoznačný názor, ale podobné spory tady budou vždy - viz například otázka stěhování pardubické nemocnice. Ale jako důvod k takovým soudům zní podobné argumenty skoro jako špatný vtip.

Nikde jsem neviděl informaci o zaplacení členských známek za minulý rok - to by se ale neřešilo na konferenci. Takže jsem zvědav na výsledek pokračování, může to ledacos napovědět.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Panu Poláčkovi Sobota, 2.Prosince 2017, 12:36:13

Píšete, že máte "nepřekonatelnou "posedlost" mířit kritiku i do vlastních řad; a vlastně především do vlastních řad, neboť jedině tak je přece možno odstranit vlastní nedostatky. a získat tím na síle".
Mám otázku: kdo tím získá na síle? Vy osobně nebo ty "vlastní řady"? Pochopila jsem totiž, že vlastně pro tu svoji kritickou náturu žádné nemáte.
Musím k tomu napsat toto: Já mám paradoxně tentýž problém jako vy - že totiž nemám žádné "vlastní řady", ačkoliv já na rozdíl od vás kritickou náturu nemám. Naopak mám spíš tendenci každého chápat, i když ne vždycky omlouvat. Například chápu i toho Kellera, který se bojí, aby náhodou nezvítězila pravda a láska, protože on by pak asi neměl o čem psát. Přesto je mi líto, že ta slova napsal a vyhloubil tím další příkop.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Kritika do vlastních řad Sobota, 2.Prosince 2017, 14:48:2

"Postavit se do okruhu síly protivníka" - takto tuto záležitost poněkud šroubovaně vyjádřil Hegel.

Pro Hegela byla cesta k pravdě, k pravdivému poznání dialektický proces. To jest: pravda se nezískává nějakým jednorázovým aktem, nějakým okamžitým "prozřením" - nýbrž je to proces krok za krokem, kdy se nám postupně odkrývají různé části pravdy. A ty různé části jsou nejenom rozdílné, ale navíc stojí (napřed) ve vzájemné opozici. To jest: ukazují se nám jako protiklad, jako protikladná, navzájem neslučitelná mínění.

Hegel tvrdí v podstatě toto: vystřílet na protivníka munici svých v l a s t n í c h argumentů - to není nic složitého. Také to tak dělá každý.

Ale Hegel říká: nedělejme si to tak jednoduché. Nežli myšlenkovou pozici našeho odpůrce odvrhneme se vším všudy, postavme se napřed do toho "okruhu jeho síly". Tedy, vezměme vážně právě ty jeho nejsilnější argumenty. Neboť jedině tak si můžeme osvojit tu část pravdy, kterou jsme sami ještě nezískali, ke které jsme sami ještě nedospěli.

No, a ta "kritika do vlastních řad" - to je jenom druhá stránka té samé věci. Kdo není schopen sebekritiky, kdo tedy není ochoten připustit ty protiargumenty do svého vlastního názoru - ten nevyhnutelně zůstane uzavřen jenom v té své vlastní částečné pravdě, a nikdy nebude schopen pokročit dál.

Ale s tím Kellerem - tady opravdu nevím, do jakého "okruhu jeho síly" by bylo možno se ještě postavit. Jak to trefně vystihla paní Zemančíková, z celého dřívějšího Kellera dnes zůstal už jenom ten sarkasmus. Já z něj cítím vlastně už jenom jakousi zapšklou nenávist, nic víc.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Neděle, 3.Prosince 2017, 06:45:22

Slovo sebekritika má jasný význam jen pokud se týká vlastní osoby, tedy když například Josef Poláček kritizuje Josefa Poláčka.

Ve veřejném diskursu lidé sami sebe skoro nikdy nekritizují a slovem "sebekritika" myslí kritiku druhých. Vyzývat druhé k sebekritice je ovšem velmi oblíbená činnost.

Sebekritika v doslovném slova smyslu by bylo například, kdyby pan Poláček začal uvažovat o tom, že ho třeba ze všech spolků vyhodili, protože něco dělá špatně.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Neděle, 3.Prosince 2017, 11:38:15

Pane Kubičko, pokud neschopnost či neochotu ztotožnit se nekriticky s tou či onou ideologií budeme chápat jako (charakterovou) vadu, pak jsem si všemi těmi vyhazovy a vyloučeními ovšem skutečně sám vinen.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Neděle, 3.Prosince 2017, 19:28:30

Pane Poláčku, nejde o ztotožňování se s ideologií (to jste zase hezky zamluvil). Jde o ztotožňování "kritiky do vlastních řad" - čímž asi míníte kritiku nějaké organizace, spolku, kolektivu, prostě skupiny lidí - se sebekritikou.
Škoda, že nevím, jestli máte manželku. Pokud ano a pokud byste ji někdy za něco kritizoval, zkuste jí vysvětlit, že ta vaše kritika je vlastně sebekritikou. Vždyť spolu žijete v jedné domácnosti, že? Možná (odpusťte mi tu ironii) by touto "sebekritikou" vaše manželství získalo na síle.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Neděle, 3.Prosince 2017, 22:24:9

Jakub Patočka má myslím s panem Poláčkem něco společného.

Toho prvního pěkně charakterizovala paní Zemančíková srovnáním s Ladislavem Klímou, jako věčného libera, který nikdy do žádné organizace nezapadne. Diví se ale tomu, proč vlastně Patočka snaží se do nějakých struktur zařadit. Ladislav Klíma po tom netoužil, byl individualista nejen povahou, ale i přesvědčením.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Kubičkovi Pondělí, 4.Prosince 2017, 10:32:41

Myslím, že to lépe funguje z opačné perspektivy.
Každá živá politická strana potřebuje osobnosti. A ty jsou obvykle neskladné a neštosovatelné. Strana, která funguje s potřebnou mírou vnitřní demokracie, potřebuje nejen osobnosti, které ji aktuálně vedou, ale také ty, které představují alternativu.

Koncem 90. let existovalo v ČSSD silné napětí, byly v ni osobnosti hodně nepohodlné vládnoucímu směru, ale nevylučovalo se. Strana, která nezvládne žít s ani s poměrně názorově konformní a lidsky komunikativním Jakubem Patočkou, je nemocná a neplní jednu ze svých základních funkcí. Patočka ČSSD životně nepotřebuje, ČSSD bez aktivních a osobitých členů či sympatizantů nepřežije. Altnerovské dluhy ji příliš neohrožují, ale fakt, že poslední vrstva lidí, kteří diskutují o tom, kam má směřovat a jak má fungovat, do české sociální demokracie vstupovala na přelomu tisíciletí, je smrtící (po zlomu tisíciletí už z těch známých vidíte jen mocenské hráče a kariéristy -- nic proti tomu, ti jsou také potřeba, ale nestačí a jsou oproti lidem Patočkova typu snadno nahraditelní).

Ivo Horák - Praha 3

Projevy kocoviny v ČSSD Pondělí, 4.Prosince 2017, 12:11:15

Sebekritičnost je vzácná na úrovni jednotlivců, organizací i států. V současnosti se zdá být obecně zase jednou na ústupu. Za sebekritičnost nelze ovšem pokládat odhalování a vylučování "elementů" schopných kritiky vlastního společenství, či vůbec lidí, kteří ještě ctí nějaké ideály.

ČSSD na jižní Moravě předvedla jak v případě Jakuba Patočky, tak i v případě Bohuslava Sobotky svou malost. Lidé, kteří pro sociální demokracii většinou mnoho neudělali (kdyby vstupovali do strany dnes, byla by to, ano, strana ANO), se nyní nechali zneužít k nedemokratickému kroku a výzvě. Přitom nebylo chybou Sobotky ani Patočky, že čtyřleté vládní období ČSSD začínalo i končilo manifestací nejednoty, dvojím pokusem (podruhé úspěšným) o odstranění předsedy strany z funkce. Pokles preferencí a hlasů pro sociální demokracii byl nevyhnutelný, je ostatně celoevropského rázu. Avšak lidé, kteří si mysleli, jak dobře si vybrali značku, na horší výsledek reagovali neloajalitou, která ve straně zakořenila a zdomácněla. Neúspěch pak vyústil v politickou nevěrohodnost a nesolidnost a přerostl v debakl.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 4.Prosince 2017, 12:14:9

Jde o to, paní Hájková, že já jsem z těch "spolků" byl vylučován vlastně dřív, než bych se vůbec stačil stát jejich členem. (Pokud za takovýto "spolek" teď nebudeme považovat pražskou Karlovu univerzitu; tam jsem dokázal vydržet celé tři roky, nežli začalo hrozit reálné nebezpečí vyloučení, z důvodů ideologické diverze.) Takže ten Váš model s tím že tato kritika jejich chování by byla zároveň mou vlastní sebekritikou, opravdu neplatí. (A s tou Karlovou univerzitou jsem opravdu v manželském svazku nebyl.)

Naprosto klasický byl případ, kdy jsem byl během mých studií na mnichovské univerzitě přizván do kroužku tamějších marxistů. A ačkoli se jednalo prakticky jenom o kroužek čistě diskusní, vyloučili mě z něj okamžitě hned po prvním sezení - protože jsem se opovážil uvést v pochybnost určité marxistické kánony.

Přitom - já jsem tak učinil opravdu v tom nejlepším přesvědčení, že jedině tím když se tato problematická místa marxistické teorie prodiskutují do hloubky, že jedině tak je možno pokročit někam dál, že jedině tak marxismus může opět získat na síle a přesvědčivosti. Ovšem, něco takového ti ostatní nedokázali strávit, pro ně mé kritické myšlenky byly okamžitě projevem hereze.

- Mimochodem, když se o několik let později rozpadl Sovětský svaz a s ním prakticky celý komunismus, dozvěděl jsem se, že právě z těch kteří se tehdy nejnesmiřitelněji zasazovali o mé vyloučení, se náhle stali - vyznavači tvrdého kapitalismu!

A musím říci, ani mě to tak příliš nepřekvapilo. Už tehdy jsem měl pocit, že leckterým se tam jedná daleko spíše jenom o jejich vlastní profilaci, nežli skutečně o věc marxismu.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Úterý, 5.Prosince 2017, 09:50:19

moje hypotéza je ta, že Vás z diskusních spolků vylučují ne pro nepřijatelnost Vašich názorů, ale proto, že nikoho jiného nepustíte ke slovu

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Úterý, 5.Prosince 2017, 10:12:59

Pan Poláček píše, že některým šlo jen o jejich "vlastní profilaci, nežli skutečně o věc marxismu".
Ale panu Poláčkovi vlastně taky nejde o věc marxismu. Několikrát nám tu tvrdil, že marxista není. Tak oč mu jde?
Očekávám, že napíše, že mu jde o pravdu.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 5.Prosince 2017, 10:17:21

Máte skutečně pocit, pane Kubičko, že mé příspěvky na DR Vás nějak omezují v tom, vyjadřovat zde své vlastní názory?...

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 5.Prosince 2017, 10:17:58

Díky, paní Hájková, odpověděla jste naprosto dokonale za mě.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Úterý, 5.Prosince 2017, 11:21:30

nebral jsem to ze svého hlediska, spíše jsem přemýšlel, jak se to stane, že někdo vzbudí takovou nevoli hned při prvním setkání, zejména, když se to stává opakovaně.. Co by asi řekli Ti lidé, kteří se Vás chtěli zbavit?

V textové online diskusi skutečně člověk může psát libovolně dlouhé příspěvky aniž by druhým bránil v tom činit totéž, ale v živém rozhovoru to tak není, tam se o čas soupeří.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.