Přemluv bábu 2017: Jdi a popros babičku, ať volí ČSSD

Makabrózní klip Petra Zelenky byl krystalem zpupnosti české pravice před sedmi lety. Důsledky sklízíme dnes. Tak jako tehdy ani dnes babičky nemohou pro své zájmy udělat nic lepšího než volit ČSSD. Zvedněte telefon a poproste je o to.

Problémy předvolební sezóny roku 2010 se zdají takřka nicotné oproti dnešním. Přesto se tehdejší kampaň té letošní v něčem podobala. Všichni, jako by byli opaření bizarním rozhodnutím ústavního soudu, který zrušil předčasné volby, jež se měly konat o rok dřív. K nim se už konala kampaň, visely billboardy, vcelku evidentně tehdy situace směřovala k tomu, že vznikne vláda ČSSD Jiřího Paroubka tolerovaná komunisty.

A směřovala k tomu zákonitě, protože Topolánkova vláda se právem zdiskreditovala, vyznačovala se nekompetencí, provázely ji skandály, ostatně oba koaliční partneři ODS, jak KDU tak Strana zelených, na svou účast v ní zaplatily volebními debakly. Zejména se ale jednalo o vládu od prvního okamžiku nelegitimní, protože stála na dvojici podplacených či zastrašených, Milošem Zemanem zorganizovaných přeběhlíků z ČSSD.

Jenomže v roce 2009 zasáhl Ústavní soud, mimořádně sporným rozhodnutím natěšené politiky poslal z vojny domů, billboardy zmizely, plakáty se srolovaly, což pro některé mělo fatální účinky, protože z prakticky jistého místa ve Sněmovně jim nezbylo nic. Bojovnice proti americkému radaru Olga Zubová, jejímiž billboardy oblepil Jaromír Soukup Českou republiku, by mohla vyprávět.

Od zmražené kampaně v roce 2009 do jejího rozmražení k řádným volbám 2010 se nálada radikálně změnila. Lidé už neměli v živé paměti velkopanské móresy Topolánkovy squadry, naopak vládla vcelku všeobecně příznivě přijímaná úřednická vláda Jana Fischera. Proti sociálním demokratům se rozjela masivní diskreditační kampaň, včetně nechvalně proslulého metání vajec po jejich představitelích na veřejných mítincích.

Pravice bystře pochopila, že musí zásadně přeskupit síly, chce-li uspět. Dva politici Topolánkových koaličních stran Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg opustili své lodě klesající ke dnu a vynořili se v marketingovém majstrštyku jako „nové tváře“ v čele zbrusu nové politické strany TOP 09. Pomohla jim chaotická zdola vedená kampaň „Vyměňte politiky“, která vynesla do pozice černého koně voleb předobraz Babišova ANO, Bártovy Věci veřejné. Tehdy poprvé se tu začala vést ryze marketingová bezprogramová kampaň, jež voliče degradovala na objekty manipulace.

V situaci únavy z nekonečné kampaně a také pod bubnovou, nespravedlivě zaujatou palbou pravicových médií, což tehdy až na Právo byla úplně všechna, včetně veřejnoprávních, do té doby vcelku brilantní Jiří Paroubek začal vykazovat rysy opotřebení a kupit chyby. Jednou z nich bylo rozhodnutí pod sprškami vajec zastavit mítinky s voliči – ČSSD najednou působila tak, že ztratila energii bojovat za své voliče, že ji lze zastrašit. Druhou, ještě vážnější, chybou bylo rozhodnutí přizpůsobit se marketingovému stylu kampaně.

ČSSD tehdy jako kdyby podlehla dojmu, že kampaň je příliš dlouhá, lidé jsou otrávení. V takovém rozpoložení akceptovala jeden z nekonečné řady katastrofických nápadů Jaroslava Tvrdíka a vsadila na uvolněný, na oko laskavý styl předvolební komunikace. Paroubek – na billboardech tehdy zobrazovaný se svou novou mladou ženou Petrou – v této roli prostě nebyl a nemohl být uvěřitelný. Dáte-li buldokovi mašli, ještě se z něj nestane jorkšír. Už on tehdy mluvil o snech. K heslu „Uskutečníme sny našich dětí“ před naším domem někdo připsal: „Jirko, sny tvých dětí jsou naše noční můry.“

Vedla se masivní, všemi póry zaujatých médií pryštící prolhaná kampaň, že ČSSD kalamitně zadluží stát, že dopadneme jako Řecko, že bude vládnout s komunisty. Do toho tu „voněly novotou“ dvě pravicové strany, TOP 09 a Věci Veřejné. A ODS – jakkoli nekonečně směšně to dnes může vypadat – provedla tehdy zdařilý úhybný manévr, když vyměnila konflikty s Paroubkem omletého Topolánka za Petra Nečase, jemuž úslužná média přičinlivě opatřila etiketu Pan Čistý.

A do této nálady kulturně-politické převahy pravice jako krystal soustřeďující rozptýlené paprsky v jeden laserově silný proud vpadl mistrovský kousek obscénní české politické propagandy klip Přemluv bábu natočený Petrem Zelenkou s účastí Marthy Issové a Jiřího Mádla. V něm vrcholí polistopadová samolibost městských českých a moravských liberálů, že snědli všechnu moudrost světa, že pravice přináší lidstvu blaho, zatímco levice je vhodná nanejvýš k intimní hygieně.

Drzou zpupností klipu jsme se tehdy zabývali. Zpráva v DR shrnující opovržení české intelektuální levice končila větami legendy československého disentu a sociální demokracie Jaroslava Šabaty. Na otázku, zda by chtěl něco říct Petru Zelenkovi, odpověděl: „Neumím si představit, že bych reagoval jinak než důstojným mlčením. Ten člověk se zcela znemožnil.

K Andeji Babišovi vede odsud přímá, nepříliš klikatá cesta. Repro DR

Ale nebyla to bohužel tak docela pravda. Mladí lidé vyrazili v nadprůměrných počtech k volbám. Jejich výsledky byly šokem pro levici a posledním velkolepým triumfem pravice. Jiřího Paroubka čekal pád. Sociální demokracii vnitřní boje o jeho nástupnictví mezi programově založeným Sobotkovým a oportunistickým Haškovým křídlem, z nichž se strana důsledně vzato nevzpamatovala dodnes.

Vznikla otřesná vláda Petra Nečase, zřejmě nejhorší od roku 1989. Vláda chaoticky škrtala a přitom fatálně nezvládala čerpat stovky miliard evropských dotací. Více než polovina jejích členů se musela poroučet vesměs kvůli skandálům spojeným s korupcí. Po třech letech trápení se doklopýtala k neuvěřitelnému finále se skandálem Petra Nečase a Jany Nagyové. Byl to ale přímý důsledek pravicového běsnění z přelomu let 2009 a 2010, jež vydávalo možný nástup levice za ohrožení demokracie. A klip Přemluv bábu byl jeho korunou.            
                                      
Přímým důsledkem tehdejší pomatenosti české společnosti, a zejména její liberální elity, bylo oslabení parlamentní demokracie, jež je na střídání vlád levice a pravice založena. Přímým důsledkem také bylo prohloubení nedůvěry k médiím i politické reprezentaci jako celku lidmi ve všech koutech republiky, z nichž masivní části se právem cítily svou elitou opuštěny. Dokořán se otevřela vrata nástupu antisystémových populistů.

K nezamýšleným důsledkům nemilosrdných kampaní proti Paroubkovým sociálním demokratům patří triumf jeho přímého a celoživotního protivníka Miloše Zemana v prezidentské volbě (Paroubek by mu nedal šanci) a patří k nim – stejně zákonitě – vzestup Andreje Babiše, včetně demolice českého mediálního provozu, jež je s ním spojena.

Babičky a dědečkové, kteří snad mohli být před sedmi lety svými pomatenými vnoučaty přemlouváni, aby volili proti svým životním zájmům pravici, jež se hotovila seškrtat jim důchody, jsou dnes vesměs oprávněně znechuceni úrovní zdejších poměrů. A mnozí jsou dlouhodobě manipulováni sofistikovanou Babišovou propagandou, aby volili jeho spolek.                                                                                 
Každý, kdo před sedmi lety, byť jen na moment podlehl či zaváhal, nad tím, zda náhodou na makabrózním klipu Petra Zelenky něco není, má dnes jedinečnou příležitost své tehdejší selhání odčinit. Tak jako tenkrát i dnes má ČSSD tisíc a jednu vad. Tak jako tenkrát ale platí, že jestli je něco v nejniternějším zájmu zdejších babiček a dědečků, pak je to volba strany, která vždy jakž takž upřímně hájila jejich zájmy.

Neříkáme, že jí má volit každý. Neříkáme ani, že je to jediná volba připadající dnes a zítra v úvahu. Ale každý jeden člověk, který uprosí svou babičku či dědečka, aby místo ANO volili ČSSD, se zaslouží o demokracii. Tak telefon do ruky a směle do toho, ještě vám pár hodin zbývá.

A co si myslíte vy? Diskuse (8 příspěvků)

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Skvostný článek - srdečný dík, pane Patočko Pátek, 20.Října 2017, 10:01:15

Nádherný článek, pane Patočko. Přesně shrnutá minulost, na kterou už jsme zapomněli. (Jenom nevím, co je to "makabrózní", ale snad by se to dalo vyjádřit česky).

Zcela souhlasím. Za této situace, kdy se na nás hrne předzvěst dalších pravicových útrap i morová rána fašismu, je volba ČSSD to jediné, co dává smysl.

Vřelý dík za skvostný článek.

Jiří Vyleťal

Petr Henych - Liberec

Kdyby byla moje babička ještě naživu, Pátek, 20.Října 2017, 12:01:45

asi bych se jí volbu ANO rozmluvit snažil, ale ČSSD s čistým svědomím doporučit nemohl.
Babička byla dost inteligentní a sečtělá a myslela kromě sebe i na svoje potomky. A přístup ČSSD k nějakému udržitelnému vývoji v budoucnosti, zejména co se týká koncepce energetiky, dopravy a ochrany přírody vůbec, je naprosto katastrofální. Nebudu opakovat známá fakta o podpoře přístavby Dukovan a Temelína, těžbě a spalování uhlí, preferenci silniční nákladní dopravy, bezhlavého budování dálnic - ideálně s vyloučením veřejnosti z rozhodování při schvalování staveb. Na výběr nejdůležitějších hlasování o životním prostředí ve sněmovně se lze podívat třeba tady: https://rosnicka.zelenykruh.cz/ - ČSSD patří dlouhodobě k nejhorším.
S autorem souhlasím že ČSSD má - stejně jako jiné strany - spoustu vad. Ale je smutné, že tu (alespoň pro mě) zásadní bývalý skoropředseda SZ nechce vidět.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Pro ty, kdo to náhodou nevědí, Pátek, 20.Října 2017, 13:45:31

umělci se samozřejmě poučili, a letos už zvou lidi k volbám neutrálně:

https://www.youtube.com/watch?v=uP2NNaQdZCY

... jen nad tím sexuálním podtextem asi leckdo pořád zapláče.

Ivo Horák - Praha 3

Ještě pár slov a do vyhlášení výsledků voleb pauza Pátek, 20.Října 2017, 15:20:30

Babičku už třetinu století nemám a dědeček umřel dokonce v roce 1945. K volbě ČSSD bych své prarodiče jistě přemlouvat nemusel, dědeček byl členem strany a krátce před válkou i starostou v obci, kde s rodinou bydlel. (Z dnešního pohledu rozhodně krajně nuzné poměry jeho cti netratily.) Věděl to, co vím i já: Pro tuhle stranu je možné, ba správné hlasovat i tehdy, když se nám někteří její představitelé či taktika dvakrát nezamlouvají. Hledá-li někdo nyní těžko důvody pro volbu ČSSD, pořád tak ještě může učinit pro její minulost. V budoucnosti se dřív nebo později ukáže, že toho bylo třeba.

Jinak je možné hlasovat také pro další strany, které voliči nezahrnují dostatkem přízně, pro Zelené, KDU-ČSL i STAN. Nabídka čtyř uvedených stran by měla stačit třem čtvrtinám aktivních voličů a ti zbylí, pokud opravdu nemohou jinak, ať odevzdají svůj hlas TOP09, ČPS nebo i KSČM.

Nemyslím však, že volby dopadnou takhle dobře. Spíš naopak. Někdy lidi něco posedne. Třeba i dobré bydlo.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pokud by byla možnost volit více stran najednou (například přidělením procentního podílu) Sobota, 21.Října 2017, 09:04:27

a dávat i záporné hlasy, předpokládám, že ANO by v takovém volebním systému nemělo šanci a volební účast by se zvýšila.

Člověk se daleko lépe rozhodne pro několik stran současně a zároveň bezpečně ví, které strany určitě nechce. Rozhodování pro jednu stranu, navíc s nutností překročit 5%, je velmi obtížné a často odrazující. Volič by měl mít jistotu, že jeho názor, vyjádřený hlasováním, bude alespoň částečně vzat v úvahu při skládání sněmovny.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Sobota, 21.Října 2017, 12:30:30

Tedy vlastně, ne "vzat v úvahu", voličský názor, vyjádřený hlasováním, by mě mít reálný vliv na složení sněmovny, ale volba pouze jedné strany a přerozdělení hlasů pro strany, které nedosáhnou pětiprocentní hranice, tento reálný vliv voličského názoru neumožňují. Názor také bývá složitější než pouze absolutní preference jedné strany. Volební systém vlastně nutí voliče k primitivismu.

Ivo Horák - Praha 3

Má to háček Sobota, 21.Října 2017, 23:47:32

Myslím, že nemá valného smyslu vymýšlet lepší volební systémy a doufat, že to pomůže lidem volit lépe. Ten navržený by skončil nejspíš drobením hlasů znalými a uznalými demokraty, zatímco voliči nepřemýšliví, nakvašení či zjednodušující by podpořili tu svou jednu partaj, nebo dvě celou svou hlasovací kapacitou bez odpadu.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Myslím, že z hlediska možnosti vyjádření voličského názoru (komfortu pro voliče) Neděle, 22.Října 2017, 16:31:58

a přinucení k většímu přemýšlení nad politikou (diskomfortu pro voliče) by to význam mít mohlo.

Otázka je, jak by se taková změna volebního systému projevila na výsledcích voleb. Odhaduji, že by to mohlo vést k zarovnání extrémů (vítěz by pravděpodobně neměl 30% a ostatní by nezačínali u 10%), ale jestli by vyrovnanější výsledky a více stran ve sněmovně byly nakonec z hlediska racionálního fungování politiky přínosem, to se neodvažuji tvrdit.

Naproti tomu Babišovy úvahy o změně volebního systému do Senátu na jednokolový (či dokonce o zrušení Senátu) jdou přesně opačným směrem a já jsem proti takovým změnám. Dvoukolový systém do Senátu mi vyhovuje, druhé kolo voleb omezuje kandidáty, kteří voličstvo silně polarizují (mají zároveň silnou podporu a je i silný odpor proti jejich zvolení).

V poslední době se totiž stává téměř pravidlem, že volby dopadají téměř "půl na půl", společnost je silně polarizovaná. To je velké nebezpečí pro demokracii a domnívám se, že pokud by bylo možné tuto polarizaci utlumit změnou volebního systému, tak, aby přesněji přenášel i "jemné půltóny voličských názorů", které by tu polarizaci zjemňovaly, stálo by to za zvážení.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.