Je možné, že se schyluje k úplné porážce polistopadové politiky
Jakub PatočkaDeník Referendum v předposledním týdnu před volbami vyslal své redaktory do osmi měst, aby v nich zachytili předvolební náladu. Všichni se vrátili s dosti ponurými obrazy.
Inspirováni obdobným formátem britského týdeníku New Statesman, vyslali jsme své redaktory do osmi měst, aby tu zachytili atmosféru dva týdny před volbami. Co lze ze vzniklého souboru reportáží vyčíst? Aniž bychom chtěli přeceňovat své poznatky, domníváme se, že na místě jsou důvody k vážným obavám.
Vybírali jsme spíše menší města na periferii země. Tam, kde to bylo možné, vysílali jsme své redaktory a redaktorky do jejich rodné obce. Navštívili jsme čtyři místa na Moravě a ve Slezsku a čtyři v Čechách. Všech osm reportáží vyšlo ve víkendovém vydání Deníku Referendum — moravské v sobotu, české v neděli.
Jedná se o následujících osm obcí: Karviná, Nový Jičín, Oslavany, Šumperk; Cheb, Nové Hrady, Teplice a Trutnov. Portrétujeme šest měst okresních a dvě menší. Obě se do výběru dostala z konkrétních důvodů: jedno proto, že je historickou baštou KSČM, druhé zase svým způsobem stálo v epicentru „uprchlické krize, která nenastala“.
- Fatima Rahimi: Zpráva z Šumperku: volby jsou svobodné, demokratické a tajné. Zatím
- Jakub Patočka: Pět hodin v Karviné: Okamury se, pane, nebojte, je to hodný člověk
- Barbora Bakošová: Oslavanského dělnického ducha střídá apatie
- Zuzana Vlasatá: V Novém Jičíně ani nepoznáte, že budou volby. I tu je ale jasné, že se vše mění
- Petra Dvořáková: V Trutnově: Máme hezký město a dál se nevidí
- Jan Gruber: V Chebu lidé vždycky přece volili komunisty
- Jan Šícha: Obraz předvolebních Teplic: zatím nekrachujeme
- Gaby Khazalová: Do Nových Hradů se měli valit uprchlíci. Dnes je tu lidé ale neřeší
Je také možné, že s námi ochotněji mluvil specifický typ motivovanějších voličů, kteří se sami cítí součástí změny, v níž současně doufají. Tím pádem celkový obrázek, plynoucí z našich poznatků z terénu, může zobrazovat ve větší míře dynamiku nežli faktický stav. Na místě je ale také poznamenat, že naše pozorování v podstatě odpovídá výsledkům průzkumů voličských preferencí, jen tendence, které se v nich naznačují, ještě zvýrazňuje.
Pro mě osobně z toho plyne jediná věc - musím jít k volbám a volit ČSSD --- a to i přesto, že se mi moc nelíbí část její politiky a v podstatě souhlasím s panem Profantem, že by ji člověk tentokrát neměl podporovat a tím ji dopřát neúspěch a možnost sebereflexe.
Jenže to co se rýsuje je dost strašlivé...
Porovnejme prognózu (zahrnující nemalá rozpětí) s výsledky voleb před čtyřmi lety. Neliší se zas tak dramaticky, se dvěma výjimkami. Tou první je tušení vzestupu SPD (oproti Úsvitu). Budou-li "kazisvěti" dostávat opakované signály, že je jich dost a že jsou ohledně svého favorita zajedno, může se 15% pro Okamuru naplnit. Zatím jsou to však neveselé dojmy z ulice, které autory přiměly k jejich nejspíše kontraproduktivnímu varování. Druhou větší změnou, kterou prognóza výše očekává, je pokles hlasů pro ČSSD.
Domnívám se, že z převažujícího hlediska (pro mě málo relevantního) byly uplynulé čtyři roky úspěšné, ve srovnání s lety 2009 až 2013 opravdu podstatně lepší. Každý za to může přiznávat zásluhu podle svého gusta či volby, je však zřejmé, že se tak nestalo bez přičinění premiéra ani parlamentní frakce ČSSD. Jestliže tedy ukazují těsně předvolební preference na to, že sociální demokraté budou nejvíce nedoceněnou stranou, ba otloukánkem a že oportunní je nevolit je, pak „našinec“ nemá mnoho na výběr... Jsem na tom jako pan Morbicer.
Doporučuji přečíst si článek pana Pavla Šplíchala na A2larm, který se jmenuje „Koho volit? ČSSD – partu krajských kmotrů a fašounů.“ Článek je z 5.10.2017. Pan Šplíchal tam velmi rozumně uvažuje nad stavem, kdy by ČSSD ve vládě nebyla.
Sám se ptám: „ A koho tedy volit, když ne ČSSD?“ Tu sociálně bezohlednou pravici, do níž je třeba připočíst také ANO? To se zase má opakovat to šlapání po těch posledních z posledních? Ty asociální běsi vlád Nečase a Topolánka? Nebo se zase máme utápět v experimentech a řetězcích skandálů mikro – stran vzniklých jen kvůli volbám na způsob Věcí veřejných? Nebo snad má smysl volit strany, které se pravidelně s odřenými zády proderou do parlamentu, aby pak z vděčnosti za utrápenou účast ve vládě nic nerozhodly?
Já tedy ČSSD volit budu. S nechutí, s oběma očima nikoliv přimhouřenýma, ale zavřenýma, avšak s vědomím, že vše jiné je jenom horší. Ba tentokrát možná daleko, daleko horší. Neboť – jak zkušenost ukazuje – toho všeho darebáctví, jehož je ČSSD schopna, jsou ti ostatní také schopni. Leč toho sociálního cítění je v ČSSD stále o poznání více, než právě v těch ostatních.
Budu volit ČSSD, anebo nebudu volit vůbec.
Dobrou noc, Jiří Vyleťal
Je fakt, že autor vynechává některé ne tak povedené stránky účinkování ČSSD ve vládě................ nicméně v základních obrysech to sedí.
V Německu se k moci nedostali, zastupuje je jen AfD. V Rakousku jsou infikováni tradiční proudy - národních liberálech a lidovcích. V Česku to jde opět důkladně, jako v padesátých letech. Tradiční proudy jsou zcela potlačeny a politiku ovládají populisté, nacionalisté a nacionálně-prokremelští komunisté.
Já bych také byl rád, kdyby u nás byla vedle sociální demokracie silná křesťanská strana, jako je tomu v Rakousku, nebo v Německu. Avšak, z několika důvodů tomu tak není a hned tak nebude.
Jeden z těch důvodů je, že se KDU pravidelně znemožňuje sama. Naposledy svým "jo a né" se Starosty, předtím fašismem zavánějícími výroky jejich předsedy na adresu muslimských uprchlíků, předtím anebo současně s tím náhlým oživnutím Jiřího Čunka s jeho přitroublým vystupováním, úplně předtím Čunkiádou, ještě předtím vším tím počínáním pana Kalouska, z něhož bylo a je na sto honů cítit vše, jen ne křesťanství, atd. Bohužel.
Dobrou noc, Jiří Vyleťal
Nemohu neocenit, když věřící člověk, jenž o své víře neváhá psát a pro ni argumentovat, se dokáže dívat na politické záležitosti natolik nedeterminovaně a nepředpojatě, že nepřehlédne, ba naopak zostřeně vnímá poklesky i celkovou rozpornost politiky u křesťansky orientované strany. Leckomu stačí jakákoliv proklamace, z níž je cítit křesťanské nebo jen konzervativní východisko a strana má jeho hlas. ČSSD je vskutku zásadní "hráč" v zápase o sociální podobu naší společnosti.
Také pan Unger má však podle mne pravdu. KDU-ČSL nemůže ani nechce hrát roli ČSSD, jde však přese vše o relativně ctnostnou (standardně nectnostnou) stranu, jíž je v PS velmi zapotřebí a která by si zasloužila, podobně jako ČSSD řekněme dvojnásobek hlasů. (Více, trojnásobek, by si zasloužili jen Zelení.) KDU není bezohledná pravice, byť se tak někdy tváří, neboť někteří voliči TOP09 by na to mohli zabrat.
Lidi obdivuhodné, solidní i kazící průměr má každá strana, i oba tradiční rivalové. KDU-ČSL nemá těch posledních, myslím, opravdu mnoho, i když J. Čunek "stojí za to". U demokratické strany se musíme s podobnými jedinci, občas i křídly, smířit. Tedy pokud nebudou stranám předsedat...
Pokud jde o čunkiádu před 10 lety, myslím, že mnozí ideově středolevicoví občané nepochopili, proč k tomu došlo. Moravské křídlo v čele s Čunkem se totiž postavilo Kalouskovi a rozumělo si více s tehdejším lídrem soc. dem. Paroubkem. Proto tato kauza. Signifikantní je, že Čunek u nás v regionu získal v loňských volbách 23% hlasů a není to způsobeno jen zvýšeným počtem věřících voličů na jihovýchodní Moravě.
Důležitým faktorem rovněž je, že se KDU-ČSL u nás dělí na českou KDU a moravskou ČSL, kde ta česká KDU má blíže k CDU, zatímco ta moravská ČSL má blíže k ÖVP.