Do Nových Hradů se měli valit uprchlíci. Dnes je tu lidé ale neřeší

Zdá se, že ospalé příhraniční jihočeské městečko prožívá politiku stále na pravo-levé ose. Pro levicové voliče je větším problémem nežli ANO antisociální pravice. Babiš naopak vadí hlavně voličům Pirátů, kterých se tu zdá být taky dost.

Před dvěma lety touto dobou kroužil nad městečkem vrtulník, v okolí se šikovala brigáda rychlého nasazení, hraniční závory se daly po letech znovu do provozu a v Sokolím hnízdě, kam místní chodívají na procházky, měl vyrůst záchytný tábor. Měli se sem vřítit uprchlíci. Alespoň to si tehdy všichni v Nových Hradech mysleli.

„To víte, že jsem se bála. Mysleli jsme, že se sem začnou valit, ale nikdo nepřišel. Prý k nám nechtějí,“ vzpomíná místní knihovnice, jako by popisovala obavu z blížící se bouřky, která se našemu území naštěstí vyhnula. Neblahou vzpomínku dnes většina obyvatel jihočeského města u rakouských hranic neoživuje, mají vlastní starosti.

„Rozhodně to není žádné velké téma,“ potvrzuje starosta, přestože uznává, že panika byla. Jakpak by ne, když dvouapůltisícové město zachvátil nejen virtuální strach, ale zcela reálná představa o táboru plném cizích nebezpečných lidí, kteří se valí zpoza hranic. Že se není čeho bát, nikdo dost důrazně neřekl, a tak se pak dostavila jen úleva. A zůstala pachuť.

Před dvěma lety mnozí věřili, někteří se obávali, že uprchlická krize bude hlavním tématem letošních voleb. V Nových Hradech se předpověď nevyplnila. Údajnou krizi místní sice málem skutečně prožili, na rozdíl od většiny českých měst a obcí si ale současně na vlastní oči ověřili, že se u nás ve skutečnosti žádná nenastala.

Ostnaté dráty už tu jednou měli. Foto Gaby Khazalová, DR

Nadává se u zpráv v hospodě? Ano. Převládá strach, ba nenávist? Ano. Ptám-li se ale místních, co považují za důležité v letošních volbách, o údajné imigrantské hrozbě se nezmiňují. Poslední „narušitele hranic“ tu pamatují z dob minulého režimu.

Tady nejste v Praze
To se prý tehdy vsadili tři chlapi, kolem třiceti, bezdětní, v hospodě, že přejdou hranice. První zalehl, jen co začaly pršet kulky a nechal se poslušně odvést, zbylí dva to dali. Po měsíci bloudění na rakouské straně svobody se ale vrátili. „Jezdili jako závozníci Budvaru, v té hospodě dostali jedno pivínko na cestu, v oné zas druhý, měli se zkrátka dobře. Co by si tam počali…,“ usmívá se pamětník a průvodce z nedalekého skanzenu železné opony.

Komunisty místní volit nepřestali. Pravidelně překračují hranici dvaceti procent, v těsném závěsu za vítěznou ČSSD.

Po stržení ostnatých drátů město ožilo. Vojenské hlídky kontrolující nepřátelské živly nahradili turisté vyhledávající zapomenuté památky a přírodu Novohradských hor. Zatímco návštěvníkům přinesla mezistátní spolupráce lákadla jako cyklostezky podél hranic, místní obyvatelé z ní mají občasné nákupy u sousedů a pár nekvalifikovaných pracovních míst.

„Pár ženských pracuje kousek za hranicemi v lázních, většinou tam uklízí. To je ale tak všechno,“ usilovně se zamýšlí důchodkyně, která ve městě žije takřka padesát let. Většina lidí dojíždí za prací do Českých Budějovic nebo Velenic. „Je tu pár prodavaček, potom pečovatelky v domově seniorů, učitelky ve škole a ve školce a pak ženské v Motoru u pásu,“ vypočítává na prstech.

Sama je spokojená, důchodcům se v obci žije dobře. O velkou politiku se nezajímá, pochvaluje si ale práci starosty a jestli bude volit, tak prý KSČM. „Pořádají tady třeba MDŽ, něco pro nás zkrátka dělají,“ uzavírá přesvědčeně, a tak ji nechávám užívat si v klidu sluníčka na lavičce před zprivatizovanými bytovkami, kde žije ve vlastním.

KSČM tu ale nevolí jen staří, byť jich je tu samozřejmě dost. Matka samoživitelka se dvěma dětmi odhaluje svůj úmysl volit KSČM trochu stydlivě, přestože má ve svých motivech jasno. „U nás jsou ve vedení obce komunisté a popravdě nevím, co bych si počala, kdyby tomu tak nebylo. Mám obecní byt, tržní nájem bych si nemohla dovolit. Taky se starají, aby byla místa ve školce,“ mluví otevřeně o své situaci prodavačka z obchůdku s potravinami, která do Nových Hradů dojíždí z vedlejší vesničky.

„Potřebuju jistotu. Tady to není jak v Praze, lidé musí dojíždět za prací, do školy. Jsou tady krušné zimy. Je to zkrátka jiný život,“ snaží se mi svou situaci vysvětlit, jako by se bála, že u mě nenajde pochopení. Z dění ve Sněmovně je prý zmatená, a proto volí ty, kteří jí pomáhají na lokální úrovni. „Pamatujete ale, jak se schvaloval zákon o sociálním bydlení?“ vzpomene si zničehonic. „To někteří politici mluví o mě, když mluví o těch… no, sociálních případech.“

Obec vstřícná seniorům, že by mohla velká města závidět. Foto Gaby Khazalová, DR

V Nových Hradech sice neprobíhá žádný hromadný exodus, ale jako na mnoha jiných místech mladí lidé odcházejí do větších měst za lepšími pracovními podmínkami. Nezaměstnanost je nízká, ale nízká je také mzda, často minimální. Nájmy přitom nejsou výrazněji levnější než v nedalekých Budějovicích, nové byty se nestaví.

Několik zbývajících městských bytů v centru pokryje potřebu bydlet pár nejchudším. Jedinou šancí na pořízení vlastního bydlení je koupě parcely na kraji města, na stavbu vlastního domu však nedosáhne každý. „Dobře je tu hlavně seniorům a turistům,“ shrnuje knihovnice.

Babiš estébák? To by mohl být problém
Městečko působí skutečně malebně. Zásluhou schopného vedení obce se umisťuje na předních příčkách v čerpání dotací a navenek vzkvétá. Předvolební atmosféru tu však nepocítíme. Jedinou pamětihodnou událostí během kampaně byla návštěva kohosi, nikoli místního, z hnutí ANO, kdo na náměstí rozdával koblihy. Po kampani jako by se v Nových Hradech slehla zem.

Zdejší starosta z nezávislé kandidátky, který byl do funkce zvolen již potřetí za sebou, si však uvědomuje, jak moc jsou letošní volby důležité. Do místního zpravodaje napsal článek, ve kterém vyčetl poslancům odtrženost od problémů jejich voličů v regionech, na občany přesto apeloval, aby svá rozhodnutí založili na programu stran namísto „slibů, koblih, gulášků, květin či nahnědlých strašáků týkajících se nereálných problémů“.

Starosta věří, že jeho spoluobyvatelé volit půjdou. Celkového výsledku se přitom obává. Ukradne-li hnutí ANO hlasy levicových voličů také zde, kde je ČSSD i KSČM tradičně silná, lze dle něj jen těžko předvídat. Referendem o Andreji Babišovi však pro většinu místních volby nejsou.

„Je to přece podezřelé, jak na něho postupně všechno vytahují před volbami,“ upozorňuje obezřetně průvodce hraničního skanzenu, postarší pán se zálibou v historii a zbraních. K vůdci ANO, zdá se, zášť nechová, důsledně se však drží pravolevého smýšlení.

Vzpomíná na druhý důchodový pilíř Nečasovy vlády, který ho očividně sžírá víc než to, že stejně všichni kradou a slovo volit je odvozené od vola – čímž přispívá do debaty náhodný návštěvník, který o sobě prohlašuje, že mu jeho povolání dovolilo nahlédnout do toho, co je politika skutečně zač.

„Měli by si uvědomit, že je jich jen pár procent, přestože jsou bohatí, a myslet na ostatní. On potom totiž může přijít moment, kdy jim to všechno zase seberou,“ pronese mimoděk. Asociální politiku pro něj přitom ztělesňují tradiční pravicové strany, ne už tak hnutí ANO.

Ojedinělý plakátek působil až nepatřičně. Foto Gaby Khazalová, DR

„Víte, co by mu ale teď mohlo uškodit? Když potvrdili, že byl estébák,“ zamýšlí se starosta. Lidi si podle něj pamatují. Je veřejným tajemstvím, kdo kdysi donášel a na koho si v hospodě dávali pozor. Ať už místní volí KSČM nebo ne, donášení se tu nenosí.

Všeobecně oblíbený pirátský program
Vzbuzuje-li Andrej Babiš někde větší emoce, je to v hospodě. Zákaz kouření a EET štamgasty, zaměstnance i majitele dopaluje víc než všechna Čapí hnízda dohromady. „Nikdy jsem tu o něm neslyšela jediný dobrý slovo,“ podivuje se číšnice nad volebními průzkumy. Stejně jako se v místním lokále u piva nadává na Kalouska nebo Sobotku, nadává se i na Babiše.

„Letos budu volit Piráty,“ rozpovídá se zhruba třicetiletá servírka sama od sebe. Prý ji zaujal program, jsou ale také něco „nového“. V minulých volbách volila Zemanovce. K programovému průniku obou stran, který je mi záhadou, se spolu dobrat nezvládneme.

Šance však přichází takřka okamžitě od jednoho ze stolů. „Tomu bys nevěřil, v kalkulačce mi vyšli Piráti,“ vypráví muž ve středním věku svým dvěma druhům.

Přisedám si k nim a zjišťuju, že jsou Moraváci, hovor se tak rychle rozproudí. Do Nových Hradů se přijeli podívat na hrad, jedou z nedaleké Třeboně, kde právě začal výlov Rožmberka. „Já jsem tradiční volič ODS,“ objasní mi muž hned, aby nedošlo k mýlce, svůj údiv nad výsledkem volební kalkulačky a vzápětí vytahuje telefon s čerstvou selfie z výlovu s Petrem Fialou.

ODS se bude držet, přestože ho Piráti nahlodali. Hlavně ne Babiše. „Ať zvítězí rozum,“ připíjí mi pivem.

Na dalšího příznivce Pirátů narazím jen, co vyjdu z hospody. Pirátství mu kouká zpod kšiltovky. Dvacetiletý strojař jde letos k volbám poprvé, ani chvíli však neváhal, že by nešel. Piráty zná z různých, hlavně hudebních akcí a líbí se mu jejich program, který mají zřejmě v oblibě voliči zprava doleva.

Piráty bude prý volit také většina zdejších lidí v jeho věku, i když pár voličů SPD se mezi nimi údajně taky najde. Ptám se ho, jestli mu vadí hnutí ANO a on jen přikyvuje s úsměškem, že jeho matka je asi bude volit. Přešla prý od socanů.

Konečně, přestože zprostředkovaně, se tak seznamuji s první voličkou ANO ve městě. V Nových Hradech jich po ulici mnoho nechodí.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.