Sociální sítě nedávno vyplavily dva roky starou mezinárodní analýzu ruského informačního vlivu v evropských zemích vydanou maďarským Political Capital institutem. Jakub Janda, ředitel think-tanku Evropské hodnoty, a Ondřej Kundra z časopisu Respekt v ní za Českou republiku analyzují zdejší média. Konkrétně je rozdělují na ta, která svou redakční politikou kritizují, anebo obhajují politiku Ruska.

Deník Referendum se v tomto členění nevešel mezi média s „jasnou kritikou činů Ruské federace“, nýbrž spadl mezi „média s nevyhraněným, nejasným, nečitelným nebo smíšeným postojem“.

Ondřej Kundra, který je pod studií podepsaný, se na sociálních sítích od takové typologie distancoval. Podle svých slov přispěl pouze seznamem pro-kremelských webů působících v českém mediálním prostředí. Janda ovšem na tento seznam navazuje svou vlastní — v jeho případě naopak zcela nepodloženou — kategorií „šedá zóna“.

Taková operace přesně vystihuje způsob, jakým si získává renomé think-tank Evropské hodnoty: formuluje ideologicky zatížený názor a neutralizuje ho účelově zvolenou studií.

V čem že měl být postoj Deníku Referendum vůči Rusku podle Jandy sporný? Své pozorování shrnuje následovně: Deník Referendum se na jednu stranu „zastává Pussy Riot“, případně „píše o politickém procesu Nadji Savčenkové“ a celkově zastává liberální hodnoty třeba v otázce „pro-choice“, ale na druhou stranu „kritizuje válku v Iráku“ a „válku s terorem“. Toť celá analýza oné „nečitelnosti“.

Jsou v zásadě jen dvě možnosti. Pokud Janda není schopen identifikovat v Deníku Referendum nezávislou, demokratickou levicovou opozici vůči militarismu, pohybují se jeho analytické schopnosti v rovině nepozorného internetového diskutéra.

Druhá varianta je pravděpodobnější: Janda není ochoten uznat politickou pozici, která vybočuje z primitivního studenoválečného schématu, na kterém stojí jeho vnímání světa i sama politická orientace think-tanku Evropské hodnoty.

Tahle ideologická zaslepenost ovšem není samoúčelná. Jandův think-tank byl už v minulosti často kritizován akademickými autoritami za to, že vydává své „jestřábí“ publikace za expertní, přestože jde o evidentně ideologicky vychýlené materiály, jejichž cílem není odborně popsat realitu, nýbrž podpořit konkrétní, většinou militantní řešení, veskrze kopírující pravicovou sekuritizační linii.