Vláda chce výhledově ztenčit příspěvky občanským organizacím. Škrty mohou dosáhnout až ke třem miliardám korun, což je více než pětina celkové výše dotací. Premiér Andrej Babiš (ANO) nechce, aby se škrty dotkly subjektů věnujících se sportu a kultuře, ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zase odmítá přiškrcení sociálního sektoru. Občanské organizace před omezováním rozpočtu varují.

„Považujeme za důležité upozornit, že jakékoliv snížení dotací v sociální oblasti ohrozí životy lidí,“ sdělila ČTK Simona Juračková z Charity ČR. Ta je největším občanským poskytovatelem zdravotních a sociálních služeb, přestože je ve výši přijímaných dotací až na dvacátém místě českých neziskovek.

Škrty by se mohly týkat i největší české lidskoprávní organizace Člověk v tísni (ČvT). Podle mluvčí Adriany Černé by případné osekání dotací ČvT zásadně nezasáhlo, a to i proto, že dostává od státu pouze asi patnáctinu celkového rozpočtu.

„Pro stát zajišťujeme humanitární práci v zemích, kde se ji zavázal poskytovat. Nepředpokládáme, že by ji stát skutečně chtěl omezovat vzhledem k narativu, který používá v kontextu řešení migrace: ,Musíme problémy migrantů řešit u nich doma’, což je přesně to, co Člověk v tísni dělá,” glosuje Černá, ale upozorňuje, že by omezení dotací mohlo ovlivnit vzdělávací programy, jako je Jeden svět na školách. Těmi podle ní ČvT fakticky supluje stát například v oblasti mediální výchovy.

Člověk v tísni se proti plánu vlády ostře vymezuje. Označuje jej za nekoncepční a konstatuje, že jej vláda nekonzultovala s svou vlastní Radou pro nestátní neziskové organizace.

„Alternativou pro práci neziskových organizací by byly zakázky u soukromého sektoru, který je dražší a výběr je méně transparentní. Role občanského sektoru krom toho netkví jen v poskytování služeb. Brání hodnoty jako je solidarita, demokracie, tolerance a staví se tak proti rostoucímu populismu, nesnášenlivosti, xenofobii, násilí a apatii,” dodává Černá pro Deník Referendum.

Vládě pro případné plánování škrtů chybí Rozbor financování občanských organizací z veřejných rozpočtů, který v minulých letech pravidelně vycházel na začátku roku. Podle serveru HlídacíPes.org, který na jaře podařilo zveřejnil Rozbor za rok 2016, letos taková zpráva zcela chybí. Podle dostupných informací na její vypracování stát ani nevypsal veřejnou zakázku.

Politické spolky? Většina peněz jde do sportu a sociálních služeb

Proti občanským organizacím se dlouhodobě vymezuje pravice i nacionalistické subjekty. Například předseda politického hnutí SPD Tomio Okamura tvrdí, že cílem občanského sektoru je „zničení národní identity a přirozených kulturních a společenských hodnot, prosazování pozitivní diskriminace a imigrace v zájmu globálního světového řádu“. Prezident Miloš Zeman je zase označil za „pijavice na státním rozpočtu“.

Realita je taková, že občanské organizace z velké většiny slouží státu jako poskytovatelé veřejných služeb. V roce 2016 obdrželo dotace téměř sedm tisíc občanských organizací v celkové výši téměř jedenáct miliard korun. Mezi podpořené organizace spadají nejrůznější obecně prospěšné a zájmové spolky, nadace, vzdělávací ústavy i církevní společnosti. Největší část dotací dlouhodobě přísluší organizacím věnujícím se sportu. Většinu peněz poskytuje stát, zbytek vynakládají především kraje a místní samosprávy.

Za posledních sedm let vzrostla výše dotací na více než dvojnásobek. Nejvíce stoupl rozpočet organizací spadajících do gesce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z velké části tedy sportovních spolků a asociací.