V neděli odpoledne se u jezera Lhota u Brandýsa nad Labem sešlo asi 150 lidí k pietě za dva chlapce, kteří zde ve čtvrtek utonuli. Na akci svolané dokumentaristy Ivo Bystřičanem a Bohdanem Bláhovcem se sešli Češi i lidé z vietnamské komunity, z níž hoši pocházeli.

Řada svědků totiž hovoří o tom, že se personál místního rekreačního areálu stavěl k pátrání po chlapcích liknavě a s projevy xenofobie. Ředitel areálu i zaměstnanci to odmítají. Zda někdo nezanedbal bezpečnostní předpisy, by měla zjistit policie, která čtvrteční neštěstí šetří.

Otec mladšího z chlapců během piety zdůraznil, že nikoho neviní. K tomu se připojili i organizátoři akce. „Naším záměrem není hledat viníky. Nechceme nikoho pranýřovat,“ zdůraznil přítomným novinářům Bláhovec.

„Pieta vzešla z pocitu, že se vlastně ani nic jiného udělat nedá. Byla za tím snaha o to, aby se s událostí celé místní společenství vyrovnalo. Setkání bylo velmi silné. Jsem ale smutný, že k tomu, aby se Češi a Vietnamci potkali, byla zapotřebí taková událost,“ sdělil Deníku Referendum Bystřičan s tím, že se obával možného narušení akce. Na sociálních sítích totiž událost vyvolala množství nenávistných reakcí.

Bystřičan, který před lety pracoval jako redaktor Deníku Referendum, oceňuje, že na místo přišlo uctít památku chlapců množství Vietnamců, a že se podařilo skloubit křesťanské i buddhistické pietní rituály. Na místě sloužil improvizovanou bohoslužbu evangelický farář a teolog Petr Sláma, četlo se z Bible v češtině i vietnamštině a lidé podle vietnamského zvyku házeli k památnímu místu zbudovanému kolem dřevěného kříže hrsti rýže.

„Bylo pro mě velkým překvapením, že se zástupci vietnamské komunity nejen zúčastnili první části piety, ale také prováděli své rituály, do kterých se zase zapojili Češi. Právě to mi přišlo průlomové — vietnamská komunita dosud tyto intimní ceremonie prováděla výlučně mezi sebou,“ hodnotí pietu výkonná ředitelka Multikulturního centra Praha Zuzana Schreiberová.

„Tatínek jednoho z utopených chlapců, který se akce zúčastnil, se svěřil s dojetím, že akci pořádají Češi. Podle mě se jednalo o jedno nejvstřícnějších gest do vietnamské komunity, jaké se kdy uskutečnilo,“ dodává Schreiberová s tím, že nečekala tak velkou účast Vietnamců na akci pořádané Čechy.

K případu se vyhraněně postavila Česko-vietnamská společnost snažící se o zlepšení komunikace majority s vietnamskou komunitou. Vydala prohlášení, v němž kritizuje údajně liknavý přístup zaměstnanců koupaliště k pomoci matkám obou chlapců v pátrání. „Zřejmě si personál koupaliště na jezeru Lhota myslí, že když poslanec Zaorálek paušálně označil Vietnamce za zločince, tak nemusí Vietnamcům ani při záchraně života dvou sedmiletých chlapců okamžitě pomáhat,“ píše předseda Marcel Winter na webu Společnosti.

Liknavost, nebo jazyková bariéra? Neštěstí zkoumá policie

Oba chlapci, bratranci ve věku pěti a sedmi let, utonuli druhého srpna odpoledne. Podle serveru Blesk.cz se více svědků shoduje v tom, že pochybil personál rekreačního areálu. Ten se k matkám údajně choval neuctivě kvůli jejich vietnamskému původu.

„Snažili se dovolat pomoci, ale protože byli Vietnamci, tak se s nimi vůbec nebavili a začali jim okamžitě tykat a mluvili s nimi jako s nějakým póvlem,“ tvrdí dvě ze svědkyní neštěstí. Zaměstnanci areálu zavolali záchrannou službu a policii až po neúspěšném improvizovaném pátrání. Těla chlapců nalezli potápěči o několik hodin později.

Ředitel areálu Robert Nedvěd kritiku odmítá. Podle něj personál nevěděl, že se děti ztratily ve vodě, a tak po chlapcích spolu s dobrovolníky pátral v přilehlém lesíku. Hledání chlapců prý zdržela především jazyková bariéra.

Nedvěd tvrdí, že koupání ve Lhotce je na vlastní nebezpečí, a tak areál nemá povinnost zajišťovat plavčíka stále sledujícího vodní hladinu. „Je nám divné, že deset Vietnamců nedokáže uhlídat dvě děti ve vodě,“ dodal pro server iDNES.cz.