Zaměstnanci ČSOB hrozí od začátku týdne stávkou, jelikož se odbory po půlročním jednání nedohodly s vedením banky na nové kolektivní smlouvě. Odboráři požadují růst mezd minimálně o patnáct procent, firma chce přidat pouhých pět procent. Největší spory se vedou kromě výše platů také o fungování odborových organizací a jejich finančních podmínek.

Zástupci Moderních odborů ČSOB si už před měsícem stěžovali, že firma z astronomických zisků vyplácí majitele namísto zvyšování platů zaměstnanců. Na nejnižších pozicích v bance je podle odborů průměrný plat pouhých šestnáct tisíc. Radiožurnálu pak jedna ze zaměstnankyň královehradecké pobočky sdělila, že po patnácti letech dostává plat dvaadvacet tisíc hrubého.

Odbory zmiňují také šikanózní praktiky, které banka vůči aktivním zaměstnancům uplatňovala. Například v rozporu se zákonem přestalo vedení uvolněným odborovým funkcionářům vyplácet náhradu mzdy nebo cestovní příkazy.

„Stále nemáme placené aktivity a činnosti, na které dle našeho právního stanoviska máme nárok. Návrhy zaměstnavatele pro další fungování odborů jsou neférové. Nezohledňují naše potřeby dle zákona a pro nás jsou nedostatečné. Zaměstnavatel ani nereagoval na předžalobní výzvu zaslanou naším advokátem kvůli neplacení náhrad mzdy, proto podáme regulérní žalobu,“ řekla Deníku Referendum předsedkyně Moderních odborů ČSOB Ladislava Spielbergerová.

Tiskový mluvčí banky ČSOB Patrik Madle však výhrady odborů odmítá. Podle něj firma vytváří pro odbory důstojné podmínky v souladu se zákonem. „Razantně odmítáme tvrzení, že úspěch našich zaměstnanců se neodráží v jejich odměňování. V loňském roce si zaměstnanci ČSOB polepšili v průměru o více než osm procent, při započtení všech složek mzdy a mimořádných odměn. I pro letošní rok plánujeme navýšení mezd v průměru o pět procent,“ řekl Deníku Referendum Patrik Madle.

Představitelé banky podle Spielbergerové reagují na tlak odborů přehnaně odmítavě.„Jednostranný a arogantní přístup vedení ČSOB by byl nemyslitelný jak v Belgii, tak v mateřské firmě KBC, pro kterou je vysoká úroveň sociálního dialogu prioritou. Proto jsme také prostřednictvím výboru Evropské podnikové rady vyzvali nejvyšší vedení belgické banky k podpoře lepšího sociálního dialogu v rámci celé skupiny, zejména v zemích střední a východní Evropy,“ uvedla Spielbergerová.

O vyhlášení stávky rozhodnou zaměstnanci příští týden na mimořádné konferenci. „Preferujeme jednání s vedením banky i druhými odbory, ale musí být otevřené, férové a rovné. Pokud se přístup vedení ČSOB nezmění, půjdeme do stávky. A to s plnou podporou většiny zaměstnanců, kteří vnímají, co se díky našim aktivitám povedlo,“ dodala Spielbergerová.

ČSOB je počtem zaměstnanců druhá největší banka v zemi po České spořitelně. Vloni však vydělala o tři miliardy více než spořitelna. Právě na neférové rozdělení rekordních zisků odboráři dlouhodobě upozorňují.

Peníze v zahraničí

Dostupná ekonomická data ukazují, že banky nejsou ochotné zvyšovat mzdy zaměstnancům i kvůli tomu, že velká část zisků odchází do zahraničí mateřským firmám. Podle Moderních odborů ČSOB banka odvede za hranice až patnáct miliard korun.

Celkový odliv dividend byl v sektoru peněžnictví a pojišťovnictví v roce 2016 osmapadesát miliard korun. Zkušenosti z rozvojové spolupráce zase dokládají, že rozvoj určitého regionu je podmíněný dostupností rozvojového kapitálu a lokálním oběhem peněz.

Podle některých ekonomů by odlivu kapitálu do zahraničí mohlo pomoct zabránit zavedení sektorové daně v bankovnictví. Za sektorovou daň se v minulosti nejvíce stavěly KSČM a ČSSD, proti zavedení vystupovalo politické hnutí ANO a pravicová opozice.