Za vlast a Zimolova kýta
Ondřej VaculíkLidové noviny na jedné straně vynikají kvalitní produkcí, zaměřenou například na osudy neznámých československých hrdinů světové války. Na straně druhé, některé věci je lepší nečíst, konstatuje Ondřej Vaculík.
Lidové noviny sice horlivě pomohly Babišovi vyřídit pomyslný politický účet s Jakubem Patočkou (a mně se nepodařilo je přesvědčit o tom, že se zpronevěřily svému proklamovanému poslání), na druhé straně (totiž na poslední) otiskují kapitoly z historie nejen naší státnosti, ale také i jednotlivé osudy vlastenců a bojovníků za naši svobodu, za vznik a uchování Československa.
Tak během několika let postupně zveřejnily pozoruhodné osudy málo známých nebo úplně neznámých vlastenců, hrdinů, bojovníků, nebo upřesnily a doplnily obraz těch politiků První republiky, jejichž podoba nám zkostnatěla do školních frází a politických floskulí. Aktivní odpor vůči naší porobě za 2. světové války byl ve skutečnosti silnější, ba masovější, než jsme se učili, nebo než si i myslíme. Byl ovšem také tragičtější, což mnozí současníci považují za naivní zmarnění životů, vždyť osvobození bychom se dočkali i bez toho. Podle mého svoboda se dostaví jen tehdy, když lidé dokážou naplnit její potenciál; vítězství vojenské je pouze součástí.
Ze současného seriálu LN, věnovanému československým legionářům, mě nejvíce zaujal „Statečný kuchař z Jadranu“, jehož osud zdokumentoval historik Vojenského historického ústavu v Praze Jindřich Marek: František Koucký, mladík, vyučený řezník z Hnidous u Kladna, se dal k námořnictvu, aby poznal svět, ještě před První světovou válkou.
Po jejím vypuknutí rukoval na torpédovou loď rakousko-uherské flotily. V říjnu 1917 byla torpédová loď unesena z Šibeniku do Itálie. Únos „zorganizovali Češi a budoucí legionáři Bohumil Brkl a Bohumír Petrla, ale především po nepokojích námořníků v Pule a velké námořní vzpouře v Boce Kotorské v únoru 1918“ pohlíželo rakousko-uherské námořní velení na české námořníky s obzvláštní nedůvěrou. Ta námořního kuchaře Františka Kouckého a jeho chorvatského kolegu Ljubomira Krause stála život.