Po několika dnech nejistoty se naplnily hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy v noci na sobotu spolu se svými spojenci, Francií a Velkou Británií, provedly omezený útok na vojenské cíle v Sýrii. Má jít o odvetu za použití chemických zbraní proti civilním cílům v Dúmá 7. dubna, z něhož západní státy obviňují režim syrského prezidenta Bašára Asada.

Na letecké a raketové útoky ostře zareagovaly Rusko a Írán, jejichž jednotky v Sýrii podporují Asadův režim. Rusko se ale zatím zdrželo odvetného úderu proti Spojeným státům, nenaplnily se tak obavy z přímé vojenské konfrontace mezi dvěma jadernými velmocemi.

Rozsah útoku

Do zhruba hodinu trvajícího útoku se zapojilo americké námořnictvo a letecké síly dalších dvou států, Velké Británie a Francie, které vypálily více než sto střel. Participující státy informovaly, že prvním zasaženým cílem bylo výzkumné středisko nedaleko Damašku vyvíjející chemické a biologické zbraně, rakety dopadly také na dvě skladiště chemických zbraní blízko města Homs.

Zdroje blízké syrské armádě tvrdí, že zásah byl výrazně rozsáhlejší a měl se mimo jiné dotknout budované íránské vojenské základny ve městě Kiswa, na kterou už v prosinci zaútočili Izraelci. Naopak se podle všeho zcela vyhnul místům s přítomností ruských ozbrojených sil. Útoky si zřejmě nevyžádaly žádné oběti na životech, tři civilisté měli být podle předběžných informací zraněni nedaleko Homsu.

Není to poprvé, co se Spojené státy odhodlaly k  zásahu proti Asadovu režimu. Prezident Trump nařídil odvetu za užití chemických zbraní proti civilnímu obyvatelstvu již v dubnu minulého roku, americké střely Tomahawk tehdy dopadly na vojenskou základnu Šajrát. Současné útoky byly zhruba dvakrát rozsáhlejší a účastnila se jich širší koalice, nejednalo se tedy o jednostranné rozhodnutí amerického prezidenta.

Důvody pro zásah

Útočící státy svoje jednání zdůvodňují s odkazem na opakované užívání chemických zbraní, jichž se má dopouštět syrská armáda prezidenta Bašára Asada v bojích proti povstalcům. Při posledním takovém incidentu v Dúmá zemřelo nejméně sedmdesát lidí včetně žen a dětí. USA, Francie a Británie shodně tvrdí, že mají nezvratné důkazy o vině Asadova režimu.

„Chceme jasně odradit od výroby, šíření a užití chemických zbraní,“ prohlásil v živém televizním vysílání americký prezident Trump. „Je to v zájmu bezpečnosti Spojených států. Kombinovaná britská, americká a francouzská odpověď na spáchané zločiny bude zahrnovat všechny prostředky, které máme k dispozici — vojenské, ekonomické a diplomatické. Dokud syrský režim nepřestane s použitím zakázaných chemických zbraní, budeme v této odpovědi pokračovat.“

„Věřím, že tento čin je v britském národním zájmu,“ vysvětlila premiérka Spojeného království Theresa Mayová účast své země na vojenském zásahu. „Nemůžeme si dovolit, aby se chemické útoky staly normou. Ať už v Sýrii, na britských ulicích nebo kdekoli jinde na světě.“

Mayové dodala, že „neexistovala alternativa k užití síly“. Odmítla ale, že by měl zásah směřovat ke změně Asadova režimu.

Mezinárodní reakce

Kombinovaný vojenský zásah postupně podpořila většina vlád členských států NATO a Evropské unie včetně české. „Česká republika v minulých dnech ostře odsoudila barbarský útok proti civilnímu obyvatelstvu v Dúmá a vyzvala k jeho okamžitému a nezávislému vyšetření. Dnešní vojenský zásah USA a spojenců vnímáme jednoznačně jako jasný vzkaz komukoli, kdo by chtěl v chemických útocích v Sýrii pokračovat,” uvedlo v prohlášení ministerstvo zahraničí.

Stejný postoj vyjádřil generální sekretář Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg nebo nejvyšší představitelé Evropské unie, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a stálý předseda Evropské rady Donald Tusk. „Používání chemických zbraní nebo chemických substancí k vojenským účelům se rovná válečnému zločinu a zločinu proti lidskosti,“ reagovala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Pozitivně se k vojenskému zásahu vyjádřilo i Turecko a Izrael, jehož letectvo zasahuje v Sýrii opakovaně. Naposledy podle všeho před několika dny.

Opačný postoj pochopitelně zaujali dlouhodobí spojenci režimu Bašára Asada. Ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov varoval, že se útok „neobejde bez následků“ a prezident Vladimír Putin se domnívá, že bude mít „destruktivní vliv na celý systém mezinárodních vztahů“. Rusko nyní žádá mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Pravděpodobně nejostřejší tón zvolili představitelé Íránu, který má v Sýrii podobně jako Rusko své jednotky bojující na straně Bašára Asada proti povstalcům. „Spojené státy a jejich spojenci nemají žádný důkaz. Dopustili se vojenského útoku, aniž by počkali na závěry Organizace pro zákaz chemických zbraní,“ napsalo íránské ministerstvo zahraničí. Íránský nejvyšší vůdce ájatolláh Alí Chameneí rovnou označil americké, britské a francouzské vůdce za „zločince“.

Zásah odsudila také Íránu nakloněná irácká vláda, jež se domnívá, že povede k „destabilizaci regionu a znovu posílí terorismus poté, co se jej podařilo vykořenit v Iráku a zahnat do kouta v Sýrii“. Čína považuje útoky za porušení mezinárodního práva, které navíc dále zkomplikují řešení syrské občanské války.

Kritika v zasahujících zemích

Kritické reakce zaznívají i z části politické scény států, které se na útoku podílely. Někteří demokraté v USA a labouristé vedeni Jeremym Corbynem ve Spojeném království shodně vyčítají svým vládám, že nepožádaly o posvěcení zásahu parlamentem.

Nancy Pelosiová, šéfka Demokratické strany v americké Sněmovně reprezentantů, vyčetla prezidentu Donaldu Trumpovi chybějící dlouhodobou strategii v Sýrii. Poslanec Eric Swalwell v tomto kontextu připomněl, že loňský Trumpův zásah Asada nijak neodradil od užívání chemických zbraní. „Co se změnilo? Nic. Chemické zbraně se užívají dál,“ postěžoval si Swalwell.

„Bomby nikomu životy nezachrání a nepřinesou ani mír,“ prohlásil šéf labouristů Jeremy Corbyn. „Británie by měla hrát vedoucí roli při sjednávání mírového rešení konfliktu, ne poslouchat rozkazy z Washingtonu a riskovat životy britských vojáků. Theresa Mayová měla požádat o posvěcení parlamentu, nikoli slepě následovat Donalda Trumpa,“ řekl Corbyn.

Co bude dál

Dlouhodobé následky zásahu tří západních států v Sýrii jsou v tuto chvíli nejasné. Vyjádření amerického ministra obrany a dalších představitelů participujících zemí nicméně naznačují, že by neměly být součástí rozsáhlejší vojenské konfrontace s Asadovým režimem.

Omezenému rozsahu zásahu napovídá i to, že na něj bylo předem upozorněno Rusko a že se zcela vyhnul oblastem s ruskou vojenskou přítomností. Syrská vláda dokonce prohlásila, že zasažené výzkumné centrum bylo díky ruskému upozornění s předstihem evakuováno.

Ruská armáda na oplátku nezapojila svou na místě přítomnou moderní protivzdušnou obranu a nezdá se, že by se chystala k přímé vojenské odvetě. Vyhrocená rétorika mezi ruským a americkým prezidentem přitom v posledních dnech vyvolávala obavy z  ozbrojeného střetu mezi dvěma jadernými mocnostmi.

Tato hrozba se prozatím zdá být zažehnána. Na druhou stranu panují pochybnosti o účinnosti zásahu při odstrašení od použití chemických zbraní.

„Vojenské intervence mají omezenou účinnost,“ domnívá se Andrew J. Tabler, odborník na Sýrii z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku. „Poslední zásah na chvíli zabránil použití chemických zbraní, ale po nějaké době efekt vyprchal. Jestli bude tento útok účinnější, teprve uvidíme.“

Celková situace na syrském bojišti se s největší pravděpodobností nezmění. Bašár Asad má v tuto chvíli s íránskou a ruskou podporou výraznou převahu nad povstalci. Spojené státy dosud udržovaly vojenskou přítomnost v kurdských oblastech na severu země, Donald Trump nicméně minulý týden oznámil, že se chystá vojáky z oblasti stáhnout.

Zásah by však mohl historicky nepopulárnímu americkému prezidentovi přinést určité vnitropolitické benefity. Podařilo se mu totiž odvrátit mediální pozornost dosud soustředěnou na aféru s pornoherečkou Stormy Danielsovou.