Ani v roce 2018 nejsou politické strany příliš atraktivní pro ženy, které se chtějí politicky angažovat. V žádné straně zastoupené v německém Spolkovém sněmu nepřesahuje podíl žen 40 procent. Sociálnědemokratická SPD má v současnosti 32 procent členek. I Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) konstatuje, že většinu politických stran v EU vedou muži a mužský způsob vedení a stranická kultura ženám v evropských stranách nadále brání v postupu.

Nízké zastoupení žen v politických stranách — a tím i v parlamentech a vládách — je tématem již po desetiletí. Dnes však musíme tento poznatek vidět v širších souvislostech zásadní krize etablovaných, zejména sociálnědemokratických stran v celé Evropě. Kvůli krizi důvěry v tradiční politické instituce vzniká řada nových politických stran a hnutí. Některé jsou motivovány programaticky, z velké části se však pohoršují nad kulturou a strukturami tradičních stran, které jsou podle nich zkostnatělé.

Příklad Francie ukazuje, že strany, které promarní svou reformu, mohou během krátké doby rychle ztratit na významu. Je tedy radno, aby se tradiční strany odvážně reformovaly zevnitř a aby se snažily stát věrohodným a moderním místem politické angažovanosti. I pro ženy — a zejména pro ně.

I SPD tak od chvíle svého volebního zklamání ve volbách do Spolkového sněmu roku 2017 vede intenzivní debatu o své reformě. SPD má být „mladší, více ženská a digitální“. Tento požadavek vznáší hlavně nová kampaň SPD++ (SPD Plus Plus).

Jejím hlavním tématem je digitalizace. Převládá dalekosáhlý konsensus, že strany by roku 2018 měly být v souladu s dobou organizovány digitálně. Digitální reforma se dokonce probojovala až do koaliční smlouvy mezi CDU/CSU a SPD. Nová spolková vláda má prověřit, zda je zapotřebí změnit zákon o politických stranách, aby strany získaly více možností působit digitálně.

V debatě o digitálním zapojení do stran se málo zdůrazňuje, že digitalizace politické práce nevychází vstříc jen mladým a kreativním obyvatelům měst. Největší potenciál skýtá hlavně pro cílové skupiny, které se z časových a prostorových důvodů na stranické práci dosud nepodílely. Digitalizace politické práce tedy může pomoci zvláště ženám.

Důvody, proč se ženy účastní politiky méně, nejsou dostatečně prozkoumány, existují však tři vysvětlení, proč ženy méně vstupují do politických stran a proč se v nich angažují méně než muži. Stávající nabídka stran nepokrývá všechny druhy motivace (ženy toužící po setkávání, politické aktivistky, ženy směřující ke kariéře), stranická kultura ženy odrazuje a angažovanost ve straně lze jen těžko sloučit s rodinou a prací. Ve všech těchto bodech mohou digitální nabídky participace pomoct.

Digitalizace stranické práce by mohla nabídnout celoplošné formáty zapojení, ušité na míru individuálním zájmům podle jednotlivých témat a časových dispozic a které by propojily lidi zajímající se o podobná témata. Digitální stranická práce by navíc konečně nabídla větší nezávislost na dosud rozšířeném principu fyzické účasti a umožnila by se smysluplně angažovat i s malými časovými možnostmi.

Příklad představují digitálně organizovaná tematická fóra, o jejichž zavedení rozhodl spolkový stranický sjezd na popud SPD++. Za tematickými fóry stojí myšlenka, že kromě osvědčených místních organizací budou moci běžní členové zpracovávat různá témata, která se prostřednictvím práva na podání návrhu dostanou na spolkové stranické sjezdy a prostřednictvím práva delegovat zástupce na odpovídající fóra (což je nutné ještě blíže prověřit) by měla přímý vliv na program a strategické směřování SPD.

Uznání stranické práce mimo místní organizaci by znamenalo změnu paradigmatu a pomoc pro ty, kteří se z pracovních, rodinných nebo geografických důvodů jednoduše nemohou fyzicky účastnit setkání místní organizace, zasedání krajského předsednictva nebo pracovních skupin.

Představme si pracující matku-samoživitelku, členku strany, která se večer ještě půl hodinky angažuje v tematickém fóru — diskutuje, zpracovává témata, přináší návrhy — a to vše s vědomím, že výsledek její digitální práce přejde do vnitrostranického rozhodovacího procesu jako plnohodnotný příspěvek.

Stranám by slušelo, kdyby se do rozhodovacího procesu zapojily různé životní koncepty. Debatám o programu by zase prospělo, kdyby se do něj zahrnuly rozmanitější pohledy a expertízy — a kdyby vznikla možnost zaměřit programovou práci silněji na cílové skupiny (například v tematickém fóru „Samostatně výdělečné osoby a samoživitelé“). Mohlo by to uvolnit ohromný potenciál, protože zasedání strany ve všech rozličných formátech se podle odhadů dnes pravidelně účastní jen asi desetina z téměř 460 tisíc členů SPD.

SPD i jiným stranám by prospělo zavést digitální formáty účasti, a zejména práce a jejich uznání ve stanovách, ale ku prospěchu by byla i opatrná s tím související změna kultury. Zavedení nových formátů účasti se automaticky chápe jako útok na etablované procesy, a obzvlášť na základní organizace. Ale moderní masová strana musí odpovídat na různé potřeby, a tím i posilovat vnitrostranickou rozmanitost.

Všechny snahy o reformu stran musejí mít na paměti, že strany už dnes dávno nejsou jediným místem, kde lidé zažívají, co jejich angažmá dokáže. Osoby zodpovědné za změny by se tedy měly zabývat tím, jak vzniká motivace pro stranickou práci nejrůznějších skupin, a určit, v čem spočívají běžné překážky pro aktivní angažovanost ve straně. Odvaha zapojit nové formáty, otevřenost vůči zapojení do práce po jednotlivých tématech a skupinách a pochopení pro zjednodušení, které bude digitalizace znamenat pro osobní zapojení — to vše by prospělo opětovnému oživení sociální demokracie v Evropě a politických stran obecně.

Článek je převzat z portálu německé politické nadace Friedrich-Ebert-Stiftung IPG, zveřejněn byl v rámci spolupráce s její pražskou pobočkou. Z němčiny přeložila Zuzana Schwarzová.