Starostové chtějí zmírnit zákon o střetu zájmů, proti jsou Piráti i vláda

Radek Kubala

Starostové a křesťanští demokraté chtějí zmírnit zákon o střetu zájmů. Hrozí podle nich, že kvůli povinnosti zveřejňovat informace o vlastním majetku ve veřejném registru malá města nenaplní kandidátky do komunálních voleb. Vláda a Piráti návrhy odmítají.

Zrušit povinnost veřejných funkcionářů zveřejňovat prohlášení o majetku ve veřejném registru chtějí poslanci za KDU-ČSL a STAN prosadit novelou zákona o střetu zájmů. Při současném znění zákona podle nich hrozí, že v malých obcích nebudou strany a hnutí schopny sestavit kandidátky do podzimních komunálních voleb, takže je bude muset vést správce na náklady státního rozpočtu.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Novela zákona navržená křesťanskými demokraty, kterou bude na své nejbližší schůzi projednávat Sněmovna, vyjímá z povinnosti podávat prohlášení místostarosty, radní a další veřejné funkcionáře. Druhá novela navržená poslanci za Starosty a nezávislé zavádí možnost prohlížení podaných oznámení o majetku jen na požádání.

„Problém je potřeba urychleně řešit tak, aby nenastala situace, kdy některé kandidátky nebudou lokální pobočky stran a hnutí schopné sestavit. Hrozí také, že by v některých hodně malých obcích byl nedostatek stran a zastupitelstva by zůstala neobsazená. Naše novela zákona má otevřít debatu, která má zabránit negativním důsledkům zákona,“ řekla na tiskové konferenci jedna z předkladatelek novely Věra Kovářová.

Snahy obou stran podpořilo i Sdružení místních samospráv, které si nechalo zpracovat průzkum mezi pěti sty respondenty na Lanškrounsku a Orlickoústecku. Podle výsledků polovina respondentů zvažuje, že nebude kvůli zákonu kandidovat.

Vláda novely zákona nepodporuje, Sněmovně doporučila oba návrhy zamítnout. Proto zástupci Sdružení místních samospráv v pondělí iniciovali jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem. „Premiér byl k našim návrhům vstřícný a projevil ochotu o změnách zákona diskutovat. Shodli jsme se, že nechceme v komunálních volbách krizovou situaci,“ řekl Deníku Referendum tajemník Sdružení místních samospráv Tomáš Chmela.

Za změny v zákoně se postavil i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Pokud urychleně zákon nezměníme, přijdeme v komunální politice o lidi, kteří jsou vzhledem ke své profesní zkušenosti velkým přínosem pro fungování obce,“ uvedl v tiskové zprávě Netolický.

Naopak proti zmírnění zákona se kromě vlády postavila Pirátská strana. Novela je podle nich nepřijatelná, protože by znamenala oslabení protikorupční legislativy kvůli tlaku členů stran a spřízněných zájmových skupin.

„Transparentnost je zároveň nejlepší obrana, nařkne-li vás někdo neoprávněně z korupce. Žádosti vnímáme jako evidentní snahu ztížit přístup veřejnosti k informacím a další krok k nárůstu byrokracie. Přitom možnost veřejné kontroly je jediný způsob, jak navrátit politice ztracenou důvěru občanů,” uvedl v tiskovém prohlášení předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Zrušení zákona

Ještě radikálnější postoj k zákonu má skupina senátorů vedená majitelem společnosti Synot a senátorem za obvod Uherské Hradiště Ivem Valentou, která podala k ústavnímu soudu podnět ke zrušení celého zákona. Zákon podle nich odporuje ústavě, jelikož zasahuje do práv třetích osob či společníků a akcionářů obchodních společností na soukromí a ochranu osobních údajů.

„Ani zákonodárce nemůže libovolně zákonem pokrýt jakékoli shromažďování údajů, ale i při jejich zákonném umožnění musí být poměřována legitimita, nezbytnost a rozumnost takového shromažďování dat. Veřejný zájem nemá apriorní přednost před ochranou osobních údajů, ale musí to být odůvodněno legitimním cílem a prostředky v demokratickém státě přípustnými a obvyklými,“ uvedli senátoři v návrhu na zrušení zákona.

Ústavní soud zatím o návrhu nerozhodoval. Návrhem se již zabývala vláda, která Ústavnímu soudu doporučí podnět senátorů zamítnout.

    Diskuse