Poslední politická výhra Miloše Zemana
Roman PoláchPo těchto volbách by mělo být už zcela zjevné, jaký musí být kandidát pro dnešní lidi. Pochopí to ti budoucí a pochopí to politické strany? ptá se ve své úvaze Roman Polách.
Po mé levici sedí Monika, hlavu má v dlaních, jako by si po náročném dni osvěžovala v lavóru tvář, jenže se naopak nesnaží vodu chytat, ale propouští ji bezmocně se vzlykotem mezi prsty. Myslím, že Monika to nikdy neměla lehké a myslím, že to nikdy lehké mít nebude. Rozhodně nepatří mezi lidi, kteří by měli vše zadarmo a navzdory tomu, jak mizerný plat má, svému zaměstnání věnuje takřka všechen svůj čas, což ji vyčerpává nejenom fyzicky, ale také duševně — stejně jako každému z nás, obyčejných občanů této země, jí zbývá na rodinný život a volnočasové aktivity žalostně málo času.
Asi každý z nás si to v životě alespoň jednou řekl — jak rychle nám mezi prsty utíká čas, který je nám na tomto světě vyměřen (rozuměj — kolik smysluplného času nám bere mnohdy rutinní a nesmyslná práce). Monika, ta silná ženská, teď sedí bezmocná, protože si uvědomila, že celých dvacet let — od roku 2003 do roku 2023 — jejího života je oficiálně rámcováno dvěma muži — Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Není žádnou privilegovanou vrstvou této země a už vůbec není součástí nějaké elitní společnosti.
Byla to doba afghánské občanské války, kosovské války a druhé čečenské války, a tak u nás hledali azyl muslimové z Afghánistánu (přes čtyři tisíce), z Kosova (zhruba tisíc) a z Čečenska (asi tři stovky). Před Čečenci nás varovaly ruské bezpečnostní složky, že jsou to samí teroristé.
Nikdo z těch šesti tisíc muslimů u nás nespáchal žádný atentát.
Zemanova vláda tenkrát privatizovala banky a zavedla systém investičních pobídek pro zahraniční investory. Možná byl český extrémně krutý Exekuční řád právě takovou investiční pobídkou pro zahraniční obyvatele v bankovnictví, zárukou budoucích zisků z poskytování spotřebitelských úvěrů. Následoval po období vlád Václava Klause, kdy podnikatelé s těmi správnými konexemi rutinně zanedbávali splácení velkorysých úvěrů od českých státních bank. V tradici Klausových vlád ani ta Zemanova nekopírovala zahraniční vzory, ale vydala se originální českou cestou.
Od té doby má Exekuční řád již přes dva miliony obětí.
Dnešní prezident Zeman rád mluví o tom, že dluhy se musí platit. Podmínky osobního bankrotu, oproti jiným evropským státům i USA výjimečně tvrdé, by v žádném případě nezměkčoval, naopak by osobní bankrot nejraději úplně zakázal. Straší nás Kalouskem, ale i řeckým dluhem, kterým nás strašil Kalousek. K jeho hlavním sponzorům — z těch, jejichž totožnost se odvážil neutajovat — patří po obchodnících se zbraněmi exekutoři.
Československo mělo kdysi prezidenta zakladatele a prezidenta osvoboditele, Česko nedávno prezidenta dramatika a prezidenta ropáka. Dnes máme prezidenta exekutora.