Bezdomovec a uprchlík aneb vánoční evangelium
Mikuláš VymětalPříběh Vánoc je nám vzdálen časově a místně, jeho témata jsou ale živá dodnes. Pojednává o strachu a násilí i o tom, láska mezi blízkými a přátelství mezi vzdálenějšími zvládnou i krize, že solidarita k vlastním i cizím za to stojí.
Co je podstatou Vánoc? Přijmout lásku druhých — a umět ji také sám vyjádřit. Mudrci a pastýři donesli nově narozenému Ježíšovi dary — a přijali jeho narození jako Boží dar lidstvu. Vánoce nabízejí možnost překročit hranice, které lidi od sebe dělí — hranice sociálních tříd, etnika, kultury i věku. Dospělí se trochu stávají dětmi a děti chystají pro dospělé dary. Někteří bohatí myslí najednou i na chudé a chudí se snaží svátky pořádně oslavit. Před Vánoci vládne shon — ale lidé to mají vlastně docela rádi, děti se na Vánoce těší celý rok.
Na Štědrý den se připomíná vánoční příběh, který zní v dnešní době trochu pohádkově — vystupuje v něm císař Augustus i král Herodes, pastýři, mudrci a andělé, ale hlavním hrdinou je v něm novorozeně v jeslích.
Příběh Vánoc je nám časově i místně vzdálen, avšak jeho hlavní témata jsou živá dodnes. Svět se za uplynulých více než dva tisíce let zcela změnil, jenže strachy i radosti, které prožíváme, nejsou příliš vzdálené těm, které prožívali bibličtí hrdinové.
Cesta Marie s Josefem z Nazareta do Betléma by dnes nebyla méně komplikovaná než tehdy. Autem se 154 kilometrů, které dělí po silnici obě města, dá ujet za dvě hodiny. Jenže pokud by Marie s Josefem byli izraelští muslimští či křesťanští Arabové z Nazareta, museli by projít checkpointem ve zdi, dělící Izrael od území Palestinské autonomie. Pokud by to byli židovští Izraelci z vedlejšího Horního Nazareta, dostali by se maximálně k Ráchelinu hrobu na předměstí Betléma.
Kdyby se jednalo o smíšený arabsko—židovský pár (takové také existují), byla by jejich situace kvůli odsuzování z obou stran často ještě náročnější než situace biblických snoubenců Josefa a Marie, u nichž bylo zpočátku jediným problémem Mariino nečekané těhotenství.
Anděl začíná svou zvěst slovy „nebojte se“ a nebeské zástupy chválí Boha slovy o pokoji mezi lidmi na Zemi. Strach a obavy byly a dodnes jsou častým motorem lidského jednání. Jenže kam žene takový motor člověka? Ze strachu nechal Herodes povraždit betlémská neviňátka i vlastní syny. Strach najdeme zřejmě i za moderním, mnohem masovějším vražděním, které se děje leckde v okolí Svaté země. Strach stojí ale i za nárůstem extremismu v naší vlasti, o němž ještě nevíme, jak může skončit. Pokoj mezi lidmi se tak dodnes nedostává jak v místě vánočního příběhu, tak ani u nás.