Tištěným médiím věří nejméně lidí v polistopadové éře, ukazují nejnovější data Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Sdělovacím prostředkům celkově nevěří mezi třiceti a pětatřiceti procenty dotázaných. V případě tisku výzkumná agentura zaznamenala pětiprocentní úbytek důvěry ve srovnání s průzkumem z března letošního roku. Nejnižší důvěry za sledovanou dobu podle závěrů požívají i neziskové organizace. Průzkumu se účastnila téměř tisícovka respondentů z České republiky.

Křivka důvěry ve sdělovací prostředky podle CVVM převážně sestupuje od počátku sběru dat v roce 1995, kdy byl počet pozitivních hlasů nad sedmdesáti procenty. V posledních pěti až šesti letech se pokles důvěry v média obecně zastavil v březnu 2014, kdy během roku počet pozitivních odpovědí vzrostl zhruba o pět procent. Po roce opět nastal pokles, který se podle výsledků letošního březnového šetření zastavil. Důvěra v tištěná média letos na podzim znovu klesla a je zatím vůbec nejnižší zaznamenaná. Podle údajů CVVM není důvěra k mediím významně podmíněna věkem, vzděláním ani životní úrovní.

Mediální analytik Jaromír Volek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity upozornil na dvě příčiny narůstající nedůvěry v média. Vedle rozvoje komunikačních technologií podle něj hrají klíčovou roli sociopolitická specifika. „Trend ovlivňuje globální sociotechnická proměna veřejné komunikace, související s nástupem nových komunikačních technologií, které oslabují působení velkých, „kamenných“ médií. V domácím kontextu vidíme v poslední dekádě jako nejsilnější příčinu ztotožňovaní zpravodajských médií s polistopadovým establishmentem, jehož radikální odmítnutí jsme ostatně viděli v posledních sněmovních volbách,“ řekl Deníku Referendum. Narůstající nedůvěra zejména ve zpravodajská média se podle něj v nadcházejících letech nezastaví.

Důvěra ve vztahu k neziskovým organizacím vykazovala relativní stabilitu do roku 2014, kdy se dlouhodobě pohybovala nad hranicí čtyřiceti až pětačtyřiceti procent. Mírné zvýšení zaznamenalo CVVM v březnu 2012, kdy byla padesátiprocentní, a tedy vůbec nejvyšší v celém sledovaném období. V roce 2015 klesla pod čtyřicetiprocentní hranici. Loni výzkumy tuto míru důvěry potvrdily, letos poklesla na třicet procent. Podle dat CVVM starší generace důvěřuje neziskovým organizacím o deset procent méně než generace mladší. Rozdíl byl znatelný i při zohlednění životní úrovně. Respondenti vykazující dobrou životní úroveň své domácnosti věří o osmnáct procent více než ti se špatnou životní úrovní.

Výsledek nedůvěry v neziskové organizace není podle Jana Piňose z Hnutí DUHA vzhledem k současné situaci překvapivý. „Výsledek tohoto výzkumu může pocházet ze zasévání strachu, nedůvěry, nepřátelství a nenávisti, který tu šíří politici. Poslední volby jsou toho ukázkou,“ okomentoval pro Deník Referendum. Samotný pojem je ale podle něj zavádějící a mohl tak ovlivnit odpovědi. „Neziskovka může být třeba i fotbalové mužstvo. V průzkumech, které šetří ekologická témata, hodnotí respondenti neziskové organizace pozitivně zhruba se sedmdesáti procenty,“ doplnil.

Tomáš Urban z organizace Člověk v tísni upozornil na to, že se v poslední době množí dotazy ohledně financování neziskových organizací. Výsledek průzkumu podle něj odráží politickou situaci. „Existuje vyslovený předpoklad, že neziskové organizace s penězi nenakládají hospodárně. To je důsledkem nehorázných výroků ústavních činitelů, kdy například prezident Zeman označil neziskovky za pijavice na státním rozpočtu. Důvěra klesla i kvůli migrační krizi, kdy se ve veřejném prostoru začaly neziskové organizace skloňovat jako subjekt, který pomáhá ohrožovat Českou republiku,“ dodal.

V průzkumu důvěry ve vybrané instituce veřejného života projevili dotázaní nejvyšší, šestašedesátiprocentní, důvěru v armádu, o dvě procenta méně připsali dotázaní policii. Naopak nejméně důvěřují oslovení Češi církvím, a to ve čtyřiadvaceti procentech. U soudů a bank podle říjnového šetření převažuje důvěra, u odborů mírně nedůvěra, v hodnocení rádia, výzkumů veřejného mínění a internetu je podíl odpovědí vyrovnaný. Průzkum realizuje CVVM dvakrát ročně — na jaře a na podzim.