Sametové posvícení: svátek občanských snah o změnu zdola
Fatima RahimiHappening Sametové posvícení je jedinečný průvod umělců a občanských aktivistů. Procházejí Prahou a upozorňují na věci, jež je potřeba měnit k lepšímu. Letos na 17. listopadu se konal už pošesté.
Je jedna hodina odpoledne. Stojím na Náměstí republiky. „Dvacet procent sklizené zeleniny každoročně skončí v popelnici jen proto, že je nevzhledná, pokroucená, netypická. Křivá zelenina žádá o svá práva. Před knihou receptů si je všechna zelenina rovna,“ zní z mikrofonu nedaleko nákupního centra Palladium.
Kolem pobíhá zhruba sto lidí v maskách. Přestože prší, kolemjdoucí se zastavují a sledují cvrkot. Začíná Sametové posvícení 2017. Průvod se vydá centrem Prahy: ulicí Celetnou na Staroměstské náměstí, dále přes Karlův most na Kampu a přes Národní třídu zpět na Náměstí republiky.
Sametové posvícení se inspirovalo ve švýcarské Basileji. Tamější Fasnacht, (fasten — postit se, slavit, die Nacht — noc) má ve městě dlouhou tradici, koná se každoročně od devatenáctého století. „Slavnost bilancuje, co se v posledním roce událo. Desítky sdružení se spojí s výtvarníky a vybrané téma ztvárňují pomocí masek, kostýmu, pamfletů, s nimiž tři dny pochodují Basilejí,“ vysvětluje Olga Věra Cieslarová, organizátorka akce.
Témata se tímto způsobem vynesou na světlo a kreativní přehlídka tak ukazuje, co zrovna společnost pálí, co se za rok zajímavého událo. V Praze se Sametové posvícení koná již pošesté. Letos s mottem Toto není kachna. „Chceme tím upozornit na stav v českých mediích,“ vysvětluje Olga.
„Lidé nejsou schopni rozlišovat mezi ověřenou a falešnou zprávou. Měli by se totiž zamyslet, kdo média vlastní, kdo vypouští úplné kachny. Měli by umět číst kriticky,“ říká mluvčí Sametového posvícení Jakub Otčenášek. Sametové posvícení chce upozornit na problémy, které řeší občanské organizace a v médiích často zaniknou, přestože jsou dlouhodobé a mohou se týkat každého.
Průvod satirou upozorňuje na společenské problémy
Moderátoři pokračují: „Naše vlast má, zdá se, nové atributy. Sláva koblihám!“
Dojde i na verše:
„Jako šnek svou skořepinu,
nesem si svou domovinu.
