Čínská média, která, jak před časem prohlásil Si Ťin-pching, se příjmením jmenují „Strana“, referují o probíhajícím sjezdu podle zavedených pravidel a postupů. Zveřejnění zásadního projevu a posloupnost a pojetí zpráv a článků má svoji propracovanou choreografii s cílem poskytnout veřejnosti přísně odměřenou dávku informací, které se okamžitě stávají nástrojem politické výchovy.

Ne náhodou je četba úvodníků a komentářů agentury Sin-chua a stranického listu Žen-min ž´-pao základním materiálem politických školení, jimiž pravidelně procházejí v Číně všichni školáci a studenti, armáda a státní zaměstnanci. S tím, jak se posiluje státní vliv v soukromých podnicích, se stále častěji z úvodníků předčítá i v soukromém sektoru.

↗

Zásadní projev poskytuje veřejnosti přísně odměřenou dávku informací, které se okamžitě stávají nástrojem politické výchovy. Foto archiv DR

V případě tak zásadních událostí, jako je právě probíhající 19. sjezd komunistické strany, je daný model naplňován obzvláště pečlivě. V předvečer sjezdu agentura Sin-chua zveřejnila úvodník, který předem nastínil ústřední témata, jimiž se druhého dne podrobně zabýval generální tajemník Si Ťin-pching ve své více než tříhodinové zprávě o činnosti, která je v podstatě politickým programem pro budoucnost.

Zpráva byla v internetových médiích zveřejněna v úplnosti, zároveň ale vyšlo také v tisku krátké, přehledně rozčleněné shrnutí hlavních bodů, které lze chápat i jako návod, jak rozumět Si Ťin-pchingovu projevu. Následně se začaly objevovat redakční články rozpracovávající jednotlivé body Si Ťin-pchingovy zprávy a v dalším kroku média začala uveřejňovat autorské komentáře k jednotlivým bodům.

V tomto duchu 21. října tisková agentura Čínské lidové republiky Sin-chua uveřejnila článek od svého korespondenta Jen Lianga s názvem „Význam čínského zesílení pro svět“. Zaměřuje se na Si Ťin-pchingovo pojetí zahraniční politiky, konkrétně na roli Číny ve světě.

Jedná se o text na pomezí autorského komentáře a zprávy překypující opakujícími se frázemi oficiální propagandy a odvolávající se na domácí a mezinárodní politické i akademické autority kladně hodnotící Si Ťin-pchingovo pojetí globální role Číny. Za pozornost stojí výběr zahraničních podporovatelů globalizace pod čínským vedením, kde vedle francouzského konzervativního politika a v letech 2002—2005 premiéra Jeana Pierra Raffarina najdeme předsedu Komunistické strany Francie Pierra Laurenta nebo bývalého člena výkonného výboru Komunistické strany Velké Británie a dnes plodného autora propagujícího v britských médiích čínský model Martina Jacquese.

Jacques je známý jako autor bestselleru Až Čína povládne světu: konec západního světa a zrození nového globálního řádu (When China Rules the World: the End of the Western World and the Birth of a New Global Order). Další západní autority zmiňované autorem článku rozhodně nepatří k předním odborníkům na současnou čínskou politiku. Laurie Pearcey (v článku uváděn jako vice-prorektor) se řadu let pohyboval v čínských státních institucích a v čínsko-australském byznysu je dnes ředitelem Konfuciova institutu na univerzitě Nového jižního Walesu.

Jednoho akademika se na základě zápisu jeho jména čínskými znaky ani nepodařilo jednoznačně identifikovat. Na skutečné odborné kompetenci zahraničních expertů citovaných v tomto článku však nezáleží, vesměs jsou jim do úst vkládány banality, které souzní s diskurzem Komunistické strany Číny, a jejich přítomnost v článku nehraje jinou roli než dokázat, že světové mínění je totožné s názory čínských představitelů.

Článek uvádíme v úplném překladu s cílem přiblížit záměry čínského vedení a způsob jeho argumentace v co nejautentičtější podobě. Kostrbatost a jazyková neobratnost textu je nevyhnutelným důsledkem toho, že se ho nepokoušíme adaptovat. Fráze čínské propagandy a její formulačně zafixovaná klíčová slova (z nichž část je inovací Si Ťin-pchingova období v čele KS), které tvoří podstatu slovníku čínských politických textů a v tomto případě pocházejí většinou přímo ze Si Ťin-pchingovy zprávy přednesené na 19. sjezdu, jsou pro potřeby českého čtenáře podtrženy.