Jedním z celé řady kontroverzních výroků Miloše Zemana je i ten z minulého týdne. Prezident prohlásil, ze autoritářské země mají lepší podmínky pro velké projekty. V těchto státech podle něj neexistuje překážka v podobě demokratických voleb, které by ohrozily držitele moci v jejich setrvání v úřadě i v průběhu dalšího funkčního období, a tudíž mohou pokračovat i projekty iniciované za jejich vlády.

V této souvislosti se ovšem nabízí otázka, do jaké míry jsou tyto projekty smysluplné, když při jejich implementaci chybí kritické připomínky opozice a občanské společnosti a kontraktor se nikomu nemusí zodpovídat. Dopady takových ambiciózních projektů iniciovaných nedemokratickými státy si zaslouží více pozornosti a diskuse, nelze je  redukovat na pouhý obdiv nad jejich velikostí a rychlostí realizace. Typickým příkladem jsou projekty realizované autoritářskou Čínou v Africe z rozvojových financí.

Čínská lidová republika je v tomto ohledu prezidentem obdivovaným státem, který je schopen realizace obrovských projektů v ekonomické infrastruktuře a jehož podniky implementují projekty rychle a za nižší náklady, než by je realizoval jiný zahraniční kontraktor. Miloš Zeman ovšem opomíjí, že takové megalomanské iniciativy se často míjejí účinkem a nepřispívají k ekonomickému rozvoji. Naopak, mnohdy jej z dlouhodobé perspektivy podrývají.

Příkladem mohou být právě čínské rozvojové projekty a způsoby jejich realizace na africkém kontinentě, kde se v oblasti ekonomické infrastruktury Čína stala dominantním hráčem. Podle organizace AidData dosahovaly čínské finanční toky spadající do kategorie oficiálních rozvojových financí mezi lety 2000 a 2013 takřka 140 miliard dolarů, čímž směle konkurovaly jiným západním donorům v regionu. Jak pak naznačuje slovo oficiální v názvu této kategorie, jedná se o projekty schválené a financované přímo z Pekingu.

Nutno podotknout, že Čínou financovaným projektům nelze upřít několik kladných, i když spíše nepřímých dopadů. Mezi ně patří obnovení pozornosti donorů vůči dlouhodobě přehlíženému, zároveň ale vysoce důležitému ekonomickému sektoru, jehož rozvoj činí stát atraktivnější pro potenciální investory. V důsledku čínského angažmá se také hledají nové způsoby podpory finančně náročných inciativ v této oblasti.