Tisíce praktických a dětských lékařů i ambulantních specialistů ve středu uzavřelo své ordinace na protest proti narůstající byrokracii a připravované úhradové vyhlášce. Ta totiž podle jejich vyjádření počítá se snížením úhrad pro ty oblasti zdravotní péče, které se jich týkají. Lékaři a lékařky navázali na svůj protest z minulého týdne, kdy s černými páskami na rukou symbolicky pohřbívali primární péči v obci Žleby, kde v tomto roce bez náhrady zanikla poslední ordinace praktického lékaře.

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) oprávněnost jejich protestu zpochybnil. „Není dobře, když se ve zdravotnictví stávkuje, protože to vždycky odnesou pacienti. V této situaci nevidím, proč si brát pacienty jako rukojmí,“ řekl.

Předseda Sdružení praktických lékařů České republiky, které protest zaštiťuje, Petr Šonka vytýkal ministerstvu zdravotnictví a vládě, že zatímco opakovaně zvýšila platy v nemocnicích a v oblasti lůžkové péče, praktičtí lékaři a ambulantní specialisté se peněz navíc nedočkali.

„Výsledkem přehlíživého přístupu ministerstva je dlouhodobé finanční podhodnocení ambulantní péče na úkor protěžovaného lůžkového sektoru. Dusí nás stále větší administrativní zátěž a nesmyslná buzerace soukromých zdravotnických zařízení ze strany státu,“ konstatoval Šonka.

Ministr Ludvík nařčení ze strany protestujících lékařek a lékařů odmítl. Říkal, že není pravda, že by nějaké skupině ve zdravotnictví v důsledku nové úhradové vyhlášky klesly příjmy. „Vždyť jen segment ambulantních specialistů dostal navíc takřka miliardu,“ dodal s tím, že se drží zásady — peníze mají jít za prací.

Náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula následně vysvětloval, že důvodem pro navyšování prostředků pro nemocnice je skutečnost, že tamější práce je výrazně časově náročnější. „Když se podíváme na hodinovou zátěž ambulantních specialistů, tak je oproti nemocnicím nižší. Lidé tam pracují dvakrát tři nebo pět hodin v týdnu. Kdežto v nemocnicích je to i padesát nebo šedesát hodin týdně.“ řekl Prymula.

Na otázku Deníku Referendum, zda není v nemocnicích porušován zákoník práce, ministr Ludvík odpověděl otázkou: „Může chirurg uprostřed operace upustit skalpel a jít domů? Co má prioritu? Prioritu má péče o pacienta. Je to stejné jako kdyby dopravní pilot nad Atlantikem řekl, že má padla a odchází. To prostě nejde. Pravdou je, že lékaři hlasují nohama a odchází do ambulancí. Opačný trend nevidíme. Aby někdo šel do nemocnice, protože je to lepší a fajnovější práce.“ Proto podle Ludvíka ministerstvo zvyšovalo finanční prostředky právě ve prospěch nemocnic, aby tamější situaci stabilizovalo.

Lekařům vadí EET a eRecepty

Protestující lékaři a lékařky mimo úpravy úhradové vyhlášky dále kritizovali zavádění nových povinností jako jsou elektronická evidence tržeb pro ambulantní specialisty a eRecepty. Šonka ministerstvo zdravotnictví vyzval, aby eRecept — neboť se jeví jako nefunkční — coby povinnost odložilo a zřídilo novou pozici náměstka pro ambulantní sektor.

Oba návrhy ministr Ludvík odmítl. Systém e-receptů podle rezortu zdravotnictví nevykazuje chybovost či výpadky a nepřestavuje nárůst byrokracie — právě naopak. A vytváření nových pozic náměstků nemá dle mínění ministra zdravotnictví valný smysl. „Když jsem přišel na úřad, tak jsem dvě pozice náměstků zrušil,“ dodal Ludvík.

Již zmíněny Předseda Sdružení praktických lékařů České republiky Šonka rovněž upozorňoval, že v důsledku narůstající byrokracie svou praxi zavře kolem stovky praktických lékařek a lékařů, kterých je již dnes především v regionech nedostatek. Jsou známy případy, kdy města nebo obce praktického lékaře hledají i několik let.

Na otázku Deníku Referendum, kdo je zodpovědný za dostupnost zdravotní péče, ministr Ludvík odpověděl, že se jedná o odpovědnost zdravotních pojišťoven. „Pojišťovna je síťotvůrce. Pojišťovna určuje, kolik má být v regionu lékařů dle počtu pojištěnců. Je se však třeba ptát, zda tato zodpovědnost má nadále zůstávat na pojišťovnách, nebo by měla přejít na stát,“ řekl ministr.