Ministerstvo zdravotnictví představilo ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem výsledky třetího Národního výzkumu o spotřebě tabáku a alkoholu v České republice. Ze zjištění vyplývá, že spotřeba alkoholu i tabáku zůstává nadále vysoká. Podle expertů se stav konzumace alkoholu nemění a opatření směřující k omezování škodlivého pití stále nejsou dostatečně účinná. Z výzkumu je zřejmé, že pravidelně kouří takřka pětina české populace, přibývá uživatelů elektronických cigaret a celkově kouří více mužů než žen.

Mezi lety 2012 a 2016 došlo k mírnému poklesu kuřáků a kuřaček v populaci. Dnes kouří zhruba pětatřicet procent mužů a dvaadvacet procent žen. Muži průměrně vykouří denně dvaapůlkrát více cigaret než ženy. Ve stejném období se snížil rovněž počet pravidelných kuřáků a kuřaček a o více než deset procent kleslo užívání tabáku ve věkové skupině mezi patnácti a čtyřiadvaceti lety. K jistému poklesu došlo i u počtu osob, které jsou vystavené tabákovému kouři v domácím nebo pracovním prostředí. Na druhé straně v uplynulých letech významně vzrostl počet lidí, kterým lékaři doporučili skoncovat s kouřením. V roce 2016 dostalo od doktorů takové doporučení přes čtyřicet procent kuřáků a kuřeček.

„Závislost na tabáku zkracuje život v průměru o patnáct let a v Evropě i v České republice je příčinou každého šestého úmrtí. Alkohol je zase celosvětově příčinou 3,8 % veškerých úmrtí. V případě tabáku je také třeba si uvědomit, že negativní následky nemá jen kouření samotné, ale také pasivní expozice karcinogenním cigaretovým zplodinám. Proto jsem ráda, že se nám podařilo prosadit zákon, který mimo jiné toto reguluje a přispívá k ochraně zdraví našich občanů,“ řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD)

Pravidelnou konzumaci alkoholu v rámci výzkumu přiznalo téměř čtrnáct procent Češek a Čechů. Časté pití nadměrných dávek alkoholu, tj. více než tři až čtyři piva, týdně i častěji uvedlo dvacet procent mužů a pět procent žen. Naopak jen necelá čtyři procenta dospělých trvale abstinují, nicméně v posledním roce udávalo abstinenci téměř čtrnáct procent osob. Z výzkumu dále vyplývá, že průměrná roční spotřeba alkoholu na jednotlivce — pokud nezahrneme abstinenty — je přes osm litrů čistého alkoholu.

Podle závěrů studie lze až třináct procent dospělých považovat za vysoce rizikové konzumenty alkoholu a sedm procent za problémové pijáky, kam spadají i osoby, které jsou na alkoholu závislé. Průzkum rovněž konstatuje, že pití alkoholu má zjevnou souvislost s kouřením tabáku, což vede ke kumulaci zdravotních rizik. V neposlední řadě ze sebraných dat vyplývá, že nadměrná konzumace alkoholu souvisí s postavením ve společnosti, výšší příjmů a vzděláním. Mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty totiž bylo více umírněných konzumentů alkoholu.