Léčebné konopí je legální čtyři roky, pacienti musejí demonstrovat
Petra DvořákováČtvrt roku letos chybělo v lékárnách úplně, nyní stojí gram tři sta korun. Léčebné konopí je čtyři roky po své legalizaci nedostupné. Pacienti žádají stát, aby je netrestal za jeho pěstování.
„Pacientům zkrátka došla trpělivost,“ shrnuje jednou větou důvody demonstrace lékařů a pacientů za dostupnost léčebného konopí Hanka Vágnerová, ředitelka pacientského spolku KOPAC. Sama trpí roztroušenou sklerózou a lékař jí nechce léčebné konopí předepsat z etických důvodů — protože by si ho nemohla z invalidního důchodu dovolit. V úterý vedla na pražském Palackého náměstí demonstraci, po které předala ministerstvu zdravotnictví otevřený dopis. KOPAC jím žádá stát, aby pacienty netrestal za pěstování léčebného konopí pro vlastní potřebu, když jim není schopen zajistit jeho dostupnost.
„Samopěstování by nemělo — a dokonce nesmí — být jedinou formou dostupnosti. Co ale mohou pacienti dělat, když stát nenaplňuje vlastní zákony?“ píší pacienti v otevřeném dopise. „Žádáme stát a veřejnost o podporu v prosazení mechanismů, které pacientům zaručí jednak beztrestnost, jednak základní znalost o tom, co si vypěstovali či jinak nelegálně pořídili, tj. zajistí kontrolu kvality.“ Pokuta nyní hrozí například čtyřiasedmdesátileté ženě z Náchodska, jíž zloděj ukradl rostliny, z nichž si vyráběla masti na bolest.
V dopise pacienti odkazují na rozhodnutí nejvyššího německého administrativního soudu, podle kterého je individuální právo na zdraví nadřazeno mezinárodním smlouvám. Upozorňují, že podle nejnovějšího průzkumu agentury NMS patnáct procent lidí se zkušeností s konopím ho alespoň někdy užilo pro léčebné účely. Nejčastěji šlo o lidi starší šedesáti pěti let.
Staronový dodavatel
V lékárnách je nyní k dispozici pouze konopí dovážené z Holandska. Gram stojí tři sta korun, cenu konopí na černém trhu tedy převyšuje dvojnásobně. „Stát pacienty nutí k nelegálnímu jednání. Proč se mají bát pacienti léčit tím, co potřebují?“ komentovala pro Deník Referendum Vágnerová.
Mezi únorem a květnem léčebné konopí v lékárnách chybělo úplně. V lednu došlo prvních deset kilogramů, které Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) převzal od českého dodavatele Elkoplast Sušice. Dalších třicet kilogramů, jež měl SÚKL s firmou nasmlouvaných, přijmout odmítl. Výrobce totiž disponoval pouze nizozemskými certifikáty kvality, které SÚKL letos přestal uznávat. Země Evropské unie si přitom certifikáty léčiv obecně uznávají. Elkoplast Sušice prý v tuzemsku laboratoř oprávněnou vydat certifikát nenalezl.
SÚKL se proto prozatím dohodl na dodávkách s holandským výrobcem Bedrocan, který s firmou Elkoplast Sušice spolupracuje a který patří mezi nejdražší dodavatele v Evropě. Zároveň vyhlásil dva tendry na českého dodavatele, které musel pro nezájem zrušit. Už účastníci prvního tendru z roku 2015 komentovali podmínky výběrového řízení jako netransparentní a náročné. Bylo podle nich ušito na míru právě firmě Bedrocan, respektive jejímu partnerovi Elkoplast Sušice. Sama vyhláška povoluje pěstování čtyř odrůd. Přesně těch, které pěstuje nizozemský výrobce.
Do třetího letošního tendru se pak přihlásil jediný zájemce — Elkoplast Sušice. Výběrové řízení staronový dodavatel vyhrál a SÚKL na konci září ohlásil, že do lékáren konečně dorazí i české léčebné konopí. V polovině příštího roku.
„A my se ptáme proč, když konopí roste tři až čtyři měsíce?“ říká Vágnerová. SÚKL zatím na dotaz proč neodpověděl ani pacientskému spolku KOPAC ani Deníku Referendum. Zatímco gram konopí z první dodávky stál sto korun, což bylo i tak pro sociálně slabé pacienty dost, nyní má vzhledem k nízkému zájmu o konopí z lékáren cena dvojnásobně vzrůst.
Pro léčebné konopí si do lékárny přijde průměrně dvacet osm pacientů měsíčně. Aktivisté ze spolku KOPAC to vysvětlují cenou a dalšími obstrukcemi jako nízkým počtem lékáren s konopím nebo nízkým počtem lékařů s povolením ho předepisovat. Upozorňují, že SÚKL nízký počet zájemců o konopí v lékárnách využívá jako argument ke zlehčování tématu.
Pěstování léčebného konopí pod dohledem státu, respektive SÚKL, u nás bylo legalizováno už v roce 2013. „Byli jsme tehdy druzí v Evropě. A teď musíme bojovat za něco, co už funguje všude jinde po světě,“ uzavírá Vágnerová.