Praktičtí lékaři a ambulantní specialisté protestují, chtějí více peněz

Jan Gruber

Tisíce praktických lékařů, zubařů a ambulantních specialistů se připojily k protestu Koalice soukromých lékařů. Požadují více peněz a méně byrokracie. Vadí jim, že jejich kolegové v nemocnicích mají vyšší platy.

Deset tisíc praktických lékařů, zubařů a ambulantních specialistů se v úterý zapojilo do protestu, který organizuje Koalice soukromých lékařů. Lékaři protestovali proti zvyšující se byrokracii a nedostatečnému financování. Vadí jím, že ministerstvo zdravotnictví přidává peníze na úkor ambulancí především nemocnicím. Podle úhradové vyhlášky, která se nyní nachází v mezirezortním připomínkovém řízení, totiž mají úhrady za jejich práci ze strany zdravotních pojišťoven zůstat ve stávající výši.

„Ambulantní péče mele z posledního. Důvodem jsou léta stagnující příjmy ambulancí a rostoucí byrokracie. Povinné zavedení eReceptů a elektronické evidence tržeb je pro mnoho stárnoucích lékařů tím posledním důvodem, proč ve své praxi nepokračovat. Na venkově je ale nemá kdo nahradit. V nejbližších letech se to dotkne i těch lidí — voličů, kteří zatím problémy osobně nepociťují,” řekl za organizátory protestu předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Nárůst nových povinností opakovaně kritizoval i prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Šonka rovněž upozornil, že ambulantní péče je v České republice finančně podhodnocena a není s to konkurovat mzdám lékařů a sester v nemocnicích. „Plat ambulantního lékaře ve státním zařízení je ve srovnání s jeho kolegou v soukromém sektoru o osmadvacet procent vyšší. Ambulantní nestátní zdravotní sestra má o třiatřicet procent menší mzdu, než její kolegyně pracující pro stát,“ doplnil jeho slova předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. A varoval, že šestatřicet procent ambulantních specialistů je v důchodovém věku a podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky bude v roce 2020 chybět osm set ambulantních lékařů.

Problémem je špatná struktura českého zdravotnictví

„Úhradová vyhláška ještě není hotová a bude procházet sérií jednání uvnitř ministerstva zdravotnictví. Takže prostor k diskusi a případným změnám ještě je,“ řekla k výtkám protestujících, kteří se obávají snížení úhrad, náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD). Nicméně se vymezila vůči nařčení, že rezort zdravotnictví zlehčuje problematiku primární péče. „Tíže zdravotní péče dnes přechází na lůžková zařízení, která poskytují péči čtyřiadvacet hodin denně. A to se samozřejmě musí při přípravě úhradové vyhlášky zohlednit,“ vysvětlovala Arnoštová s tím, že v regionech dochází k rušení desítek lůžek, a pacienti proto směřují do velkých nemocnic. S názorem, že nemocniční péče často supluje práci jak ambulantních specialistů, tak i praktických lékařů, vyslovila souhlas i stínová ministryně zdravotnictví Soňa Marková (KSČM).

„Ministerstvo je schopno ovlivňovat výši platů tam, kde jsou stanovené tabulky. Ale v soukromé sféře tato odpovědnost leží na daném podnikateli. Myslím si, že se míchají jablka a hrušky. V nemocnicích máme směnný provoz, kde musí být péče poskytována čtyřiadvacet hodin denně, ale ambulance fungují jen část dne. Což znamená, že ty podmínky nemohou být stejné. My sice jsme schopni diskutovat o úpravách úhradové vyhlášky. Ale je to pouze nástroj pro přerozdělování prostředků. A zdroje nejsou bezedné,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Samotnému vydání úhradové vyhlášky předchází dohadovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče, kde lze dosáhnout konsensu o výši úhrad jednotlivých úkonů. „Za dostupnost péče jsou zodpovědné pojišťovny, těm lidé svěřují své prostředky,“ řekl při nedávné debatě v Senátu ředitel brněnského Masarykova onkologického ústavu a senátor Jan Žaloudík (ČSSD). Žaloudík také poukazoval na skutečnost, že lékařů od roku 1989 stále přibývá. Problém podle něj leží ve špatné struktuře zdravotnictví. Konkrétně pak zmiňoval zbytečně velké množství ambulantních specialistů.

Ministerstvo zdravotnictví dnes může regulovat zdravotní obslužnost území pouze částečně. Jedním z nástrojů, kterým disponuje je nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotní péče, které vytváří tlak na zdravotní pojišťovny. Druhým nástrojem jsou dotačními tituly, kde mohou lékaři a lékařky žádat o příspěvky na vybavení ordinace a mzdy. Nicméně o tento program není příliš velký zájem. Již zmíněny předseda Sdružení praktických lékařů Šonka řekl, že důvodem nezájmu je nízká výše dotace a komplikovaný proces podávání žádosti.