Česká republika jako donucovací pracovna
Alena ZemančíkováLidé se navzájem hodnotí podle práce, kterou vykonávají. Problém je ovšem v tom, že měřítkem je hlavně výše příjmu, kterou za svou práci dotyčný bere, aniž by měli šanci tuto skutečnost nějak ovlivnit.
Saše Uhlové se podařil opravdu husarský kousek: prolomila povrchovou krustu povrchní žurnalistiky názorů a komentářů autentickými reportážemi v nejlepší tradici Egona Ervína Kische, George Orwella a jiných „zuřivých“ reportérů, kteří šli za pravdou svých textů do nej(h)různějších prostředí.
V několika přesvědčivých textech dala veřejnosti nahlédnout pod povrch hospodářského růstu i naší společnosti slušných lidí.
Stala se z ní hrdinka naší doby, poskytla řadu rozhovorů a z jejích deníků vyšly ukázky — četla jsem je v literárním čtrnáctideníku Tvar, možná vyšly i jinde. Protože Sašiny reportáže nejsou zaměřeny na jednoho podnikatele, nikdo ji nemůže obvinit z předvolební manipulace veřejným míněním. Problematiku pracovních podmínek zanedbaly všechny strany a všechny vlády — ty pravicové se za to ani nestydí, vlády, v jejichž čele stála sociální demokracie, mají velkou skvrnu na svědomí. Deficit je ale i na straně úřadů práce, které přece také mají kontrolovat pracovní podmínky, a rovněž odbory se mohly a měly víc a lépe starat. V některých továrních provozech panují poměry jako v 19. století.
Součet těch lhostejností a zanedbání svědčí o čemsi podivném a krutém, co se stalo s naší společností, a položil otázku, kde tento stav bere počátek a co je jeho příčinou. Napřed si ten stav ale musíme pojmenovat — tak to zkusím, byť s tím mám potíž.
Co bylo na počátku
Jeho součástí je bezpochyby naše závislost na placené práci. Dalším příznakem choroby je sdílené tvrzení, že měřítkem schopností člověka je výše jeho příjmu. Rovněž jde o to, že hodnota člověka je měřena společenským statusem jeho zaměstnání. Nová zkušenost nezaměstnanosti u těch, kteří to zažili, způsobila strach ze ztráty práce, média a politikové k tomu přispěli neustálým omíláním floskulí o zneužívání sociálních dávek a nutnosti přinutit lidi pracovat za každou cenu. Řadu lidí dotlačila k pokornému hákování v nedůstojných podmínkách dluhová past.
salonfähig.
To Piráti mají jiné, jak jsem si všimla na jejich stránkách:
"Práce se musí vyplatit!"
Vítězná pravice se v postmoderně vyzná a ví jak lacině neurotizovat kolozubými pohrobky diktatury občanstvo traumatizované diktaturou.......bych dodal.