Na jedné z turistických map je již vyznačena cyklostezka, po níž lze z Rokycan velice pohodlně dojet až do Prahy, aniž by cyklista musel v brdské krajině zbytečně šlapat do kopců. Cyklostezka či cyklotrasa vede nejprve podél Klabavy, pak údolím Jalového a Červeného potoka, od Zdic se jede podél Litavky, od Berouna údolím Berounky až po její soutok s Vltavou a za chvíli jste v Praze.

Když jsem pracovával v Praze (a byl ještě plný sil), kochal jsem se myšlenkou, jak po proudu všech těch toků a s větrem v zádech (od západu) budu jezdit do Prahy na kole a zpátky pojedu vlakem. Tehdy ale takové pohodlné cyklostezky (cyklotrasy) ještě nebylo.

Na podzim v roce 2010 jsem se v našem městečku stal starostou a začal se starat, abychom v našem katastru s cyklostezkou nezůstali pozadu. Na poslední chvíli se nám podařilo vnést ji jako liniovou stavbu do plánu rozvoje Středočeského kraje. Možná díky tomu je vnesena do mapy, kterou mám před sebou, i když ve skutečnosti — v roce 2017! — pořád není úplná, a náš díl cyklostezky patrně nebude ani v příštím roce. Je to poněkud ostuda a dalo by se říci i svědectví o mé (naší) neschopnosti — a tak to veřejnost vnímá.

My kus té cyklostezky máme — od západu, ale moc se jí nechlubíme, protože je na ní jedno dosti nebezpečné místo: v kopci u rokliny má nesmyslně ostrou, pravoúhlou zatáčku, ačkoliv vzhledem k terénu by cesta mohla (a měla!) vésti obloukem většího poloměru s mírným stoupáním. To napadne každého, kdo tam jede. A po stezce se hojně jezdí i do zaměstnání. V lidově rozšířeném podání je ona nesmyslná zatáčka důsledkem toho, že na radnici sedí debilové, ostatně jiný výklad ani není nasnadě.