Mým druhým dubnovým zastavením ve Zlíně byl Státní okresní archiv v Klečůvce. S tamním archivářem panem doktorem Martinem Markem jsem si už dopisoval, citaci z jeho podrobné odpovědi na moji žádost jste si mohli přečíst již dříve.

Pan doktor Marek je coby historik nejen správcem archivu, ale i badatelem, který se zaměřuje na minulost firmy Baťa. Svým kritickým postojem k některým temnějším stránkám její historie — jako třeba faktu, že zaměstnávala Židy z Osvětimi na nucených pracích — se nijak netají. Nepřekvapilo mne proto, že mezi některými lidmi není pro svoje „revizionistické“ názory na minulost příliš oblíben.

Má návštěva archivu byla celkem plodná, během několika hodin listování v archivech jsem narazil na několik fascinujících dokumentů a také několik unikátních fotografií, které vzhledem k přísným podmínkám pro jejich publikování budu sdílet až po vyřízení formalit.

První ze zásadních archiválií je seznam zaměstnanců firmy Baťa v zahraničí, z nějž pan Marek už dříve citoval několik základních fakt o Silvestrovi. Seznam je poměrně mohutný fascikl s deskami potaženými černou kůží:

Jak se na úvodní straně dozvídáme, byl sestaven během protektorátu, v září roku 1944. Obsahuje seznam všech zaměstnanců, které firma Baťa vyslala do zahraničí, za které se v té době nepovažovalo Německo.

Jak mi na místě vysvětlil pan Marek, znamenalo to také, že jejich osobní složky byly dále vedeny v příslušných pobočkách, a nikoliv ve zlínském ústředí firmy. V Silvestrově případě to znamená, že jeho dokumenty firma Baťa spravovala v Singapuru. Také z toho důvodu je hledání Silvestrovy složky s dalšími podrobnostmi ve Zlíně marné.

Moje pokusy o navázání kontaktu se současným sídlem firmy Baťa v Singapuru byly doposud bohužel bezvýsledné. Pravděpodobnost, že se tam zachovaly nějaké firemní archivy ze 30. a 40. let nebo alespoň jejich fragmenty je sice malá, ale zatím to nevzdávám.

Na další straně vyvázaného seznamu je statistika, kolik zaměstnanců a do kterých destinací firma Baťa vyslala v první polovině roku 1939, tedy v době, která už zahrnovala vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, ale ještě před otevřeným rozpoutáním druhé světové války. Celkem šlo o 502 lidí, z nichž nejvíce mířilo do Ameriky, zejména do Kanady a USA.

V Asii, jak už víme, měla firma Baťa od počátku 30. let dvě hlavní střediska, a to v Indii a v Singapuru. Do Singapuru odjelo počátkem roku 1939 celkem 22 pracovníků, do Indie jich zamířilo 30: do tamních britských kolonií 16, do holandských kolonií 14.