Česká republika se dobrovolně zavázala, že do konce roku 2017 přijme celkem patnáct set uprchlíků. Doposud jich ale přijala jen dvanáct. Vláda pak před časem rozhodla, že nikoho dalšího až do říjnových voleb nepřijme. Evropská komise proto v polovině června zahájila s Českou republikou, a také s Polskem a Maďarskem, vytýkací řízení, ve kterém jde právě o dodržování povinných uprchlických kvót.

„Výtky ohledně neplnění kvót jednoznačně odmítáme. Navíc na území Řecka a Itálie není v současné chvíli nikdo, kdo splňuje podmínky pro relokaci, proto je jakákoliv nabídka ze strany České republiky bezpředmětná,“ řekl v reakci na kritiku komise, že Česká republika nedostatečně informuje o počtech žadatelů, které by mohla z Řecka a Itálie přijmout, ministr vnitra Milan Chovanec.

Podle Chovance byla Česká republika na své území připravena přemístit celkem padesát osob, třicet z Řecka a dvacet z Itálie. Nabídky na přesídlení těchto lidí oznámila Itálii a Řecku v únoru a poté znovu v květnu loňského roku. Itálie ale podle Chovance nedodala českým úřadům potřebné doklady a na druhou nabídku údajně vůbec nereagovala. Došlo tak nakonec jen k přesunu dvanácti osob z Řecka.

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos nicméně již v polovině letošního května řekl, že výše zmíněné tři členské státy se doposud o naplňování kvótového mechanismu nesnažily. „Nedělaly nic, opakuji nic (…) Jde tu přitom o přesidlování osob, které již prošly zevrubným vyjasněním totožnosti, byly prověřeny a byly jim odebrány otisky prstů,“ uvedl tehdy pro EU Observer. A proto Evropská komise přistoupila k vytýkacímu řízení v rámci něhož hrozí jednotlivým zemím doposud neurčené finanční postihy.

Nejde o kvóty, ale povinnost

Česká republika dále namítá, že uprchlickou krizí zmítané Řecko a Itálie neposkytují dostatečnou součinnosti pro úspěšné relokace. Upozorňuje, že systém registrace osob a jejich identifikace je krajně problematický. Současně dodává, že jakékoliv nabídky na další relokace jsou ze strany České republiky bezpředmětné, neboť Česká republika je dlouhodobě přesvědčena o nefunkčnosti celého systému. „Relokační program má od počátku svého zavedení nedostatky a ani dalším členským státům se nedaří osoby efektivně relokovat a integrovat na svá území. Relokace neposkytují dostatečné bezpečnostní záruky a jsou mimořádně nákladné a administrativně náročné,“ uvádí dále ministerstvo vnitra.

Podle názoru České republiky neefektivnost a nefunkčnost celého systému podtrhuje skutečnost, že se doposud podařilo relokovat pouze patnáct procent lidí z původně předpokládaného počtu. V rámci mechanismu mělo být přemístěno z Řecka a Itálie do ostatních zemí Evropské unie přes sto šedesát tisíc osob žádajících důvodně o azyl, a to od podzimu 2015 do letošního září. Přesídlit se přitom podařilo jen osmadvacet tisíc osob. Nebyly tak naplněny ani původní nižší kvóty, ke kterým se členské státy přihlásily dobrovolně ještě na jaře 2015. Vyjádření však neobsahuje jasné stanovisko k samotnému jádru výtky Evropské komise, totiž nedodržování řádně přijatých závazků vyplývajících z evropského práva.

Stejně jako v minulosti totiž Česká republika vystupuje proti kvótám především z obecných pozic. Zároveň s informací o reakci na vytýkací řízení nicméně ministerstvo vnitra informovalo, že v současnosti nabízí až osm set tisíc eur na podporu aktivit Evropské unie v Libyi. Díky tomu mělo dojít ke zpomalení migrace do Itálie právě z této severoafrické země.