V době, kdy se generální tajemník ÚV KS Číny Si Ťin-pching chystá na summit G20, aby předstoupil před světové politiky jako obránce klimatických dohod a liberálního obchodu a spolutvůrce nového světového řádu, na severovýchodě Čínské lidové republiky umírá na rakovinu jater Liou Siao-po, nositel Nobelovy ceny míru odsouzený v roce 2009 za „podvracení státní moci“. Jeho zoufalá žena, která je bez obvinění držena v domácím vězení, prosí, aby směla manžela odvézt na léčení do zahraničí.

Orodují za něj i zahraniční diplomaté a někteří evropští politici, o věci se píše v tisku po celém světě. Čínské úřady trvají na tom, že Liou Siao-po je zločinec odsouzený podle práva a výzvy k jeho propuštění označují za hrubý zásah do vnitřních záležitostí Číny.

Liou Siao-po — literární vědec, filosof a občanský aktivista — byl zatčen krátce po zveřejnění Charty 08, dokumentu usilujícího o otevření dialogu ve věci občanských a lidských práv a politických reforem. Za podíl na sepsání a šíření tohoto dokumentu byl na konci roku 2009 odsouzen na jedenáct let vězení.

Soud jej usvědčil ze zločinu „podvracení státní moci“ a mluvčí čínského ministerstva zahraničí na pravidelných tiskových konferencích o něm mluví jako o zločinci, který byl odsouzen po právu a v souladu se zákonem. V roce 2010 dostal Liou Siao-po Nobelovu ceny míru, mimo jiné z iniciativy Václava Havla a českých chartistů. ČLR reagovala hospodářskými sankcemi proti Norsku.

V červnu letošního roku byl vězeň Liou Siao-po převezen do nemocnice a lékaři se ho snaží udržet při životě. Podle posledních zpráv bylo dovoleno také lékařům z Německá a USA, aby se podíleli na jeho ošetřování. Bylo by trapné, kdyby se na prvních stránkách západního tisku objevila fotografie člověka, který zemřel ve vězení za to, že po čínské vládě žádal zodpovědné zacházení s vlastními občany zrovna v době summitu G20, kde se Si Ťin-pching hodlá stavět do role zodpovědného světového vůdce.

Charta 08 nechtěla nic jiného nežli demokracii

Základní fakta o Liou Siao-pově životě jsou v posledních dnech probírána ve světovém tisku, méně se hovoří o Chartě 08, pro kterou byl odsouzen. Tu stojí za to si přečíst nejen kvůli umírajícímu disidentovi, ale především proto, abychom věděli, co se v Číně přísně trestá „podle zákona“.

Jedná se o text koncipovaný v širších historických souvislostech a v rámci staleté ambice čínských reformátorů přeměnit zaostalou Čínu v moderní, prosperující a mezinárodně respektovaný stát. V preambuli se Charta dovolává minulých pokusů otevřít čínskou společnost a odklonit se od autoritářského způsobu vlády, počínaje přijetím první čínské ústavy na počátku 20. století a konče změnou Ústavy ČLR v roce 2004, kdy do tohoto dokumentu byla vtělena formulace o respektování a ochraně lidských práv. Jak ukazuje osud Liou Siao-poa a ostatních signatářů Charty 08, čínští zákonodárci pracující pod vedením KS Číny to nemysleli úplně vážně.

Mimo preambule sestává text Charty 08 ze dvou částí konkretizujících obecný úvod prostřednictvím šesti „základních principů“ a devatenácti bodů „základních návrhů“. Jako své základní principy Charta vypočítává následující hodnoty:

• svoboda (slova, tisku, vyznání, shromažďování, právo volby místa pobytu, právo na stávku a právo demonstrovat); 
• lidská práva (interpretovaná jako požadavek, aby základním východiskem politické moci byl člověk); 
• rovnost (tj. rovnost všech bez ohledu na společenské postavení, povolání, pohlaví, ekonomickou situaci, rasu, barvu pleti a náboženské či politické vyznání), včetně rovnosti všech před zákonem;
• republikánské zřízení, čili „dělba a vyváženost moci a vyvažování zájmů“ umožňující řešení věci obecného zájmu smírnými prostředky“; demokracie jako „moderní společně užívaný nástroj, který umožňuje, aby vláda skutečně patřila lidu, aby se na ní lid podílel a aby vláda lidu prospívala“; 
• a konečně ústavní vláda jako „základní princip, který zabezpečuje elementární svobody a práva občanů skrze zákonná ustanovení a za pomoci vlády zákona, vymezuje a jasně stanoví hranice práv a jednání vlády a poskytuje pro to odpovídající systém.“ 

Základní návrhy

Z převážně obecně formulovaných základních principů vychází konkrétní návrhy reagující na problémy současné Číny. Konkrétnost a věcnost těchto návrhů, včetně některých zcela praktických opatření, vede k domněnce, že Charta 08 není jen dílem idealistů a disidentů, ale že se na její přípravě mohli podílet i představitelé reformně naladěných skupin uvnitř komunistické strany.

Návrhy předložené v Chartě 08 se dotýkají politických reforem (přechod k systému demokraticky volených zástupců na všech úrovních, oddělení moci zákonodárné, výkonné a soudní), nezávislého soudnictví a změny těch zákonů, které kriminalizují svobodu slova a brání prosazení základních občanských práv a svobod. Charta navrhuje zrovnoprávnění obyvatel měst a venkova a umožnění svobody pohybu uvnitř Číny nebo zavedení všeobecného sociálního a zdravotního pojištění.

Jeden návrh se týká zrušení „politické výchovy i systému zkoušek z politické výchovy sloužících politice jedné strany“ a místo toho „zavedení nadstranické občanské výchovy založené na šíření univerzálních hodnot a idejí občanských práv“ s cílem „pěstovat občanské uvědomění a propagovat ušlechtilé občanské ctnosti služby společnosti“. Hovoří také o „zestátnění“ a depolitizaci armády tak, aby byla „věrná ústavě a státu“ a měla vysokou profesionální úroveň. Charta 08 věnuje pozornost i ochraně životního prostředí, volá k odpovědností státní orgány a zároveň považuje za nezbytné vytvořit nezávislou občanskou společnost.

V jednom bodě se Charta dotýká i otázky autonomie Hong-kongu a Macaa a budoucího možného připojení Taiwanu. Charta 08 navrhuje řešení formou možné „federativní republiky“, která by umožnila zachovat „svobodný systém v Hong-kongu a Macau“ a otevřela by cestu k „mírovému řešení otázky vztahů s Taiwanem prostřednictvím rozhovorů na bázi rovnosti obou partnerů a oboustranné spolupráce“.

Dva odstavce Charty 08 se věnují ekonomickým otázkám. Charta navrhuje chránit právo na soukromé vlastnictví a zavést „systém svobodného, otevřeného tržního hospodářství, zaručit právo svobodně zakládat podniky a živnosti, odstranit monopol státní administrativy“. Součástí tohoto návrhu je potřeba „zprůhlednit vlastnické vztahy a zodpovědnost“, hovoří však také o pozemkové reformně, která by zabezpečila právo rolníků na vlastnictví půdy.

Součástí ekonomických návrhů je myšlenka provést „zásadní reformu daňového systému, snížení daní, zjednodušení systému vybíraných daní a spravedlivé rozložení břemene daní“. Dokument v této věci mluví o nepřijatelné praxi, kdy „administrativní orgány svévolně navyšují a ukládají dodatečné daně, které neprošly procesem veřejné volby a schválením zákonodárného orgánu“. V posledním bodě Charta 08 hovoří o potřebě spravedlnosti, propuštění politických vězňů a vězňů svědomí, odškodnění obětí nedávných represivních politických kampaní a potřebě nalézt smír ve společnosti.

„Podvracení státní moci“ a nový globální řád

„Základní principy“, na nichž stojí Charta 08, vycházejí z humanismu, staví do centra zájmu člověka. Myšlenka, že politická moc má respektovat občana a konat v jeho zájmu se v Chartě objevuje opakovaně, a text se tak dostává do konfliktu s oficiální doktrínou podřizující člověka vyšším zájmům strany a státu.

Dodejme, že takto pojímaný vztah jedince a společnosti zůstal v doktríně KS Číny beze změny od 40. let až do současnosti, navzdory všem viditelným posunům směrem k větší liberálnosti. Návrhy a přání vyjádřená v Chartě 08 jsou samozřejmou součástí moderní západní společnosti, té společnosti, kterou si Čína před více než sto lety vzala za svůj vzor, když se vydala cestou modernizace.

Bez ohledu na politickou výchovu, jejíž zrušení Charta 08 navrhuje, Číňané touží po stejných svobodách a právech, jaká požíváme my v Evropě, o to víc, že jsou pro ně také symbolem úspěšně završené modernizace a rovnoprávného postavení mezi ostatními národy. A právě vědomí hodnot, které může sdílet velká část čínského obyvatelstva, je příčinou pronásledování nejen Liou Siao-poa, ale všech signatářů Charty 08, nezávislých právníků pokoušejících se hájit své klienty v souladu se zákonem a bez ohledu na zájmy místních mocenských struktur, či novinářů, kteří by se snad chtěli vyjádřit jinak, než jak mají předepsáno.

Charta 08 je také výčtem problémů, s nimiž se současná Čína potýká. Potřeba reforem je evidentní a v ČLR samotné o ní nikdo nepochybuje, včetně vládnoucí komunistické strany. Některé dílčí návrhy poprvé veřejně vyslovené v Chartě 08 se dokonce v omezené míře začaly realizovat, byť samozřejmě bez odkazu na tento dokument; konkrétně se jedná o zrušení systému pracovní převýchovy, postupné kroky směřující ke zrovnoprávnění vesničanů, kteří nemají volnost pohybu a pracují ve městech načerno, a postupné zavádění sociálního a zdravotního pojištění.

Návrhy Charty 08 v oblasti ekonomických reforem nepřímo dosvědčují skutečnost, že v Číně neexistuje tržní hospodářství v pravém slova smyslu, jakkoliv se čínská vláda snaží Evropu přesvědčit o opaku. Spektakulární ekonomický růst založený z velké části na práci občanů druhé kategorie, kteří nemají možnost bránit své zájmy, není dlouhodobě udržitelný.

Autoritářská vláda, která má ve svých rukou moc politickou i ekonomickou a odmítá nezávislé soudnictví, se také nikdy nemůže vyrovnat s korupcí, která je příčinou rostoucího odcizení obyvatel Číny od své vlády a pocitu frustrace mnohých. Ne náhodou z boje s korupcí — neúspěšného — dnešní generální tajemník Si Ťin-pching učinil jedno ze svých hlavních témat.

Bylo by dobře, aby o všech takovýchto věcech přemýšleli evropští politici, až bude čínský prezident a generální tajemník KS Číny v jedné osobě hovořit v Hamburgu o novém světovém řádu, v němž by „globalizace 2.0“, tedy na čínský způsob, měla světu přinést řešení všech problémů podle principu win-win a všeobecnou prosperitu, mír a harmonii.

Další informace zde, zde a zde.