Výstava Body the Exibition — bezohledná komerce s mnoha otazníky
Ondřej MirovskýExponáty vytvořené ze skutečných lidských těl mají sloužit k vědeckému poznání anatomie člověka. Skutečným záměrem je však pouze vzbuzení senzace, opravdová věda se dělá jinde, upozorňuje Ondřej Mirovský.
Pražské Výstaviště v současné době hostí výstavu Body the exibition, která umožňuje shlédnout balzamovaná lidská těla. Výstava deklaruje cíl zprostředkovat poznání lidského těla, realitou je však bohužel tvrdá komerce, která sází především na snahu šokovat vystavováním těl zemřelých pravděpodobně pocházejících z Číny.
Pořádající agentura se tváří, že balzamované ostatky těl slouží především k vědecko-výzkumným účelům. I laik si ale dokáže odvodit, že při současných možnostech vytvářet precizní 3D modely téměř čehokoliv dnes vůbec není nutné využívat pro tyto účely lidské ostatky. Jenže o to vystavovatelům nejde. Chtějí šokovat. A vzhledem k tomu, že sama pořádající agentura v ČR neumí doložit souhlasy zemřelých s takovým nakládáním s jejich těly, nedá se vyloučit, že jsou využívána v rozporu s přáním zemřelého.
Tento fakt je v celkovém kontextu výstavy velmi závažný. Ostatky těl připravovala k vystavení blíže nespecifikovaná čínská univerzita. Bohužel si dokážu bez problémů představit, že těla mohla patřit vězňům včetně těch politických, či prostě komukoliv nepohodlnému pro současný čínský systém dravého komunistického kapitalismu. Těla pak převzala společnost v USA a zahájila globální cyklus výstavy. Globální „produkt“ putovních výstav musí bez ohledu na základy lidské důstojnosti prostě a jen dobře vydělávat. Věda a výzkum lidského těla se dělá jinde a běžnou popularizaci lze jistě dělat i bez lidských ostatků.
Zajímavou rovinu představuje také současná diskuse na úrovni městské části Prahy 7, kde hlavně díky snaze starosty Jana Čižinského řešíme fakt, že jako obec máme povinnost zajistit zemřelým a jejich ostatkům na našem území pohřeb. A vzhledem k tomu, že i provozovatel výstavy na svém webu hovoří o exponátech jako o lidských tělech, je skutečně nasnadě přistoupit tak i k těmto zemřelým a zajistit z pozice Prahy 7 náležité uložení ostatků. Dá se totiž předpokládat, že dotčená čínská ambasáda nevyjádří zájem vrátit je do Číny (je to přece jen součást byzynsu) a že se o ně nepřihlásí žádní příbuzní.
Obecnou rovinou celé výstavy je krom čistě komerčního zaměření především její etický rozměr. Je správné vystavovat ostatky zemřelých pro komerční účely? Navíc bez doložených souhlasů s nakládání s ostatky? Podle mého názoru určitě ne a je zásadní chybou, že se zde výstava vůbec objevila, ke všemu ještě v prostorách hlavního města Prahy. Výstava se ale jistě řídí nabídkou a poptávkou, a proto je potřeba všem návštěvníkům připomínat její kontroverze. Že se dívají na tělo člověka, který možná přišel o život kvůli svým politickým názorům, a třeba nikdy nedal souhlas s nakládáním s jeho ostatky. Zle se vede zemi, ve které se může stát návštěvnicky úspěšnou akce s tolika závažnými otazníky. Řešením je na ni nechodit a neživit tento globální etický problém.