Sociální demokracie nepůjde do vlády s Miroslavem Kalouskem, ba ani s Petrem Fialou. Něco takového bych psal na billboardy v Lidovém domě, kdybych měl hledat, na koho má sociální demokracie zaměřovat pozornost ve volební kampani.

O Petra Fialu jde přitom méně. ODS o koalici s ČSSD sama nestojí. Míří na národovecké voličstvo. Chce rozbít Evropskou unii, i když to znovu neříká otevřeně. Odmítá progresivní zdanění i sektorovou daň.

Pro sociální demokracii je Evropa naopak důležitá. Daňové změny, které mají lidem do padesáti nebo šedesáti tisíc korun hrubého příjmu přinést více peněz, jsou doposud nejvýraznějším návrhem, který strana letos veřejnosti představila. Součástí stejného návrhu je i zdanění nejvyšších příjmů ve státě a bankovní daň. Díky tomu chce sociální demokracie příjmy státního rozpočtu ve výsledku zvýšit.

Jakkoli si o koalici s ODS sociální demokraté nenechávají zdát, a to ani jen noční můry, protikladných bodů v programech obou stran by byl na billboardy dostatek. A leckteré z těch bodů by i spojovaly cíle politického hnutí ANO s cíli ODS.

Trochu jinak se má věc s TOP 09. Miroslav Kalousek sám sociální demokraty do koalice láká. Mohli by prý pomoci zastavit Babiše a zachránit demokracii. Předseda naší konzervativní (rodina se rovná muži, ženě a dětem a je třeba držet tradiční výklad pojmu), neoliberální („umožníme vysokým školám zavést školné“, znovu se pokusíme zprivatizovat část prostředků na důchody zavedením druhého pilíře) a ovšem proevropské (chceme být v rychlejším pruhu v EU a chceme jasně říci, kdy přijmeme euro) strany by rád postavil program antibabišovské koalice záchrany demokracie.

To už může být pro leckteré voliče, ty sociálně demokratické nevyjímaje, lákavá představa. Že je Babiš nepřítel, na tom se shoda najde snadno. Protože miliardáři nebývají hodní lidé. Protože majitel politického hnutí ANO opakovaně lže. Protože když se rozčílí, chová se přezíravě a bezohledně i na veřejnosti.

Přesto bych raději viděl — i k rozčilení liberálních, proevropských voličů, kteří třeba podle průzkumů tolik ocenili statečnost a důraz Bohuslava Sobotky během květnové vládní krize — kdyby sociální demokracie jakoukoli možnost koalice s proevropskou a demokracii hájící TOP 09 jasně odmítla.

Ne proto, že by chtěla vládu v rukou jednoho miliardáře. Právě proto, že musí chtít být tím, kdo tohoto miliardáře ve volbách porazí coby jasná a věrohodná nositelka programu sociálních práv pro všechny lidi. Tedy coby strana, pro kterou je asociální politika politického hnutí ANO stejně nepřijatelná jako asociální politika TOP 09.

Musela by to být TOP 09, která by proti politickému hnutí ANO odmítala třeba privatizaci železnic nebo která by proti politickému hnutí ANO odmítala podnikání ve zdravotnictví a bojovala proti soukromým zdravotnickým monopolům.

Být obhájkyní pracujících lidí

Úkol, který si sociální demokracie sama zvolila — a je na jinou diskusi, zda správně, nebo zda třeba příliš po lidovecku — je být obhájkyní pracujících lidí. Proto zvyšování mezd a platů i z mezd a platů počítaných penzí, proto nárok dítěte na místo ve školce od dvou let věku, proto vyšší rodinné příspěvky pracujícím rodičům, proto pět týdnů dovolené pro všechny, kdo pracují (protože kdo nepracuje v řádném zaměstnání, na dovolenou nárok nemá).

Mezi zájmy pracujících a zájmy pravice není tolik styčných bodů, aby koalice mezi ČSSD a pravicí mohla vypadat důvěryhodně. Argumentace obhajobou demokracie tu nepomůže. A nedůvěryhodná a nesrozumitelná koalice by byla zase jen vodou na mlýn Andreji Babišovi a jeho komplotu tradičních stran a za všechno může Kalousek.

Sociální demokracie má podzimní sněmovní volby vyhrát s programem obhajoby sociálních prav všech. Sama chce klást důraz na pracující, rodiny s dětmi a seniory, což je její věc. Ale musí být věrohodnou a srozumitelnou nositelkou svého vlastního programu do voleb i po nich.

Pokud má totiž zvítězit v roce 2017, 2021 nebo 2025, musí být ona sama věrohodnou nositelkou programu sociálního státu a nevyklízet spoluprací s pravicí prostor nejrůznějším sociálním populistům, kteří v budoucnu budou chtít zabrat její dnešní místo.