„Půjdem dneska k babičce?“ „Babička není doma, protože seká v parku trávu.“ Takový dialog budeme možná v budoucnu slýchat. Andrej Babiš, hrdina pracující třídy, totiž nasadil na ministerstvo financí člověka, kterému by v politickém kvízu vyšlo něco jako „napravo od Kalouska“.

V době, kdy ekonomové řeší zánik pracovních míst v důsledku digitalizace a automatizace práce, chce Ivan Pilný hnát staré lidi do práce. Vzhůru k pravicovým zítřkům! vzkázal Babiš bohorovně svým hluchoslepým voličům, kteří se houfně chystají udělat v říjnu tu historickou chybu… 

Český lid je levicový, říká jedno pořekadlo. A jestli není vysloveně levicový, pak zcela určitě není pravicový. Proto o sobě jen málokterý politik řekne, že je pravičák. Většina lidí si vzpomene na Klause, Topolánka nebo Nečase, na jejich mafiánskou kulturu a asociální pojetí společnosti a státu. Tak o sobě musí pravicoví politici říkat, že jsou „konzervativní“, „tradiční“, nebo dokonce „odpovědní“.