Rok 2016 vykazuje na první pohled dobré výsledky. Lidí, kteří zemřeli do čtyřiadvaceti hodin po nehodě, ubylo. Oproti předchozímu roku se v roce 2016 podařilo rychle po nehodě zachránit o sto patnáct víc životů. Předpoklad, který si stanovila vláda, byl ale původně ještě o jednaosmdesát životů příznivější. Lidí, kteří zemřeli po nehodě do třiceti dní také ubylo, také ale ne o tolik, kolik podle národní strategie bezpečnosti silničního provozu mělo. Navíc počet těžce zraněných osob na rozdíl od předchozích let vzrostl.

Vláda přitom chce do roku 2020 snížit počet zabitých při dopravních nehodách na úroveň průměru států EU. Úroveň nehodovosti je totiž dnes ve vyspělých státech Unie stále téměř poloviční v porovnání se středoevropskými státy včetně České republiky.

Ministerstvo dopravy konstatuje, že v roce 2016 bylo v České republice dosaženo úrovně nehodovosti, dosažené ve Švédsku a Nizozemsku už před patnácti lety. Marek Bělor ze spolku Auto*mat říká, že je to dané také jiným přístupem ke stavbě uliční a silniční sítě: „Holandsko má jednu z nejbezpečnějších silničních sítí a mají dlouholeté zkušenosti se stavbou silničního a uličního prostoru. Záleží totiž na tom, aby se infrastruktura ve městě budovala tak, aby byla intuitivně bezpečná. Důležitá je principiální stavba uliční sítě, tedy aby přechody byly tam, kde lidé chtějí přecházet a auta by například měla být přirozeně brzděna tam, kde je potřeba,” myslí si dopravní expert.

Problém podle Marka Bělora je, že sice víme, jak Nizozemí napodobit, ale často chybí vůle budovat bezpečnější řešení: „Někdy je u nás dáván přednost nebezpečnému, ale z dopravního hlediska výkonnějšímu řešení,” říká dopravní expert Auto*matu.

Neblaze vychází i srovnání se Švédskem, kde bylo v roce 2016 jen dvacet sedm smrtelných nehod na jeden milion obyvatel, zatímco v Česku to bylo padesát osm. Nehodovost je u nás přitom vysoká také na dálnicích. Jde o dvojnásobný počet oproti předpokladu vývoje smrtelných dopravních nehod. U počtu těžkých zranění navíc došlo k nárůstu oproti rok 2015. Nejčastěji dochází ke srážkám dvou vozidel zezadu, ale narostl i podíl čelních srážek, kterému by přitom na dálnicích mělo docházet minimálně. Alarmující je na dálnicích podle Ministerstva dopravy také počet srážek s chodci.

Dopravní expert Petr Šlegr vidí nedostatky v práci dopravní policie: „Bodový systém určitě zabral, na dálnicích je vidět, že řidiči více dodržují rychlosti, ale přítomnost policie na silnicích by mohla být vyšší. Dopravní policie je podle mě málo vidět. Tady není důležitá výše trestu, ale neodvratnost trestu.”

Z celkových čísel je vidět, že se Česká republika příliš neposunula. V roce 2014 byla v nehodovosti na devatenáctém místě, v roce 2015 se o dvě příčky propadla, vloni se vrátila zase zpět. Celkově se však postavení v úrovni nehodovosti v České republice v porovnání s ostatními státy EU postupně od roku 2001 zhoršuje a jsme podle úrovně bezpečnosti silničního provozu na hranici poslední čtvrtiny celé evropské osmadvacítky.

Takový výsledek znamená také vážné ekonomické ztráty. V roce 2016 došlo podle propočtů Ministerstva dopravy v důsledku dopravních nehod v provozu na pozemních komunikacích v České republice k celospolečenským ztrátám v celkové výši asi šedesát osm miliard korun. Asi polovina této částky má přitom přímý dopad na státní rozpočet.