Přestože v celé České republice počet obětí dopravních nehod zvolna klesá, v Praze klesá pomaleji. A podle posledních policejních statistik je v hlavním městě dokonce o deset procent více zraněných chodců než loni, přibývá také zraněných dětí. Informovalo o tom ve čtvrtek sdružení Auto*mat.

Počet usmrcených chodců letos v České republice klesl o 26 procent, těžce zraněných chodců pak o 11 procent. Od roku 2000 pak počet zabitých chodců klesl o více než polovinu: z 315 mrtvých na 151 mrtvých v roce 2000. V Praze však tento pozitivní trend neplatí úplně: počet smrtelných nehod a těžkých zranění klesal pomaleji, lehkých zranění a případů, kdy bylo obětí dítě, dokonce stoupl.

„Desetiprocentní nárůst počtu zraněných chodců ukazuje, že prostředí pražských ulic se stává pro lidi stále méně přívětivé,“ komentoval situaci Vratislav Filler z iniciativy Auto*mat.

Podle Fillera se na špatných pražských statistikách podílí také laxnost úřadů, policie a politiků, kteří tváří v tvář nebezpečným křižovatkám zůstávají nečinní. Ukázkovým příkladem je podle Auto*matu křižovatka Nábřeží kapitána Jaroše s ulicí Dukelských hrdinů, kde před několika lety zahynul propagátor pohybu Prahou na kole Jan Bouchal.

Přestože Bouchalovo sdružení Oživení již v roce 2004 navrhlo poměrně nenáročné úpravy křižovatky, které by situaci zlepšily, ani po půl desetiletí se záležitost zcela nevyřešila: přibylo pár betonových zátarasů, ale stále se čeká na stavební povolení.

Počet zraněných cyklistů se ale v Praze snižuje, a to navzdory tomu, že lidí na kole jezdí po Praze čím dál tím víc. Těžce zraněno bylo v Praze loni pouze osm cyklistů.

Česká statistika? Nic dobrého

Česká republika i přes celkově pozitivní trend zůstává co do bezpečnosti chodců třetí nejhorší zemí Evropské unie. Horší jsou pouze Maďarsko a Polsko. Zatímco v nejlepším Nizozemí v roce 2008 připadlo na milion obyvatel 3,4 zabitých chodců ročně, v České republice jich bylo 23, evropský průměr je přitom kolem 10 usmrcených chodců na milion obyvatel ročně. Lépe jsou na tom země severní a západní Evropy, hůře naopak země jižní a východní Evropy.

„Statistiky ukazují, že Česká republika stále patří k zemím, kde se slabší účastníci silničního provozu musejí bát o svůj život a zdraví. Může za to zejména agresivní způsob řízení automobilů. To souvisí zřejmě s nedostatečnou osvětou a vzděláváním řidičů a možná i příliš mírnými postihy za porušování předpisů,“ uvedla Tereza Vohryzková z Auto*Matu.

Auto*mat má nicméně výhrady i k samotným statistikám. „V řadě zemí Evropy se za směrodatný údaj považuje nikoliv počet usmrcených, ale vážně zraněných účastníků silničního provozu. Toto číslo je mnohem přesnější, protože řada lidí může na následky dopravní nehody zemřít až po několika dnech, a v policejní statistice se pak neobjeví,“ uvedla Vohryzková. Bouchalova smrt může sloužit jako příklad: v policejní statistice je veden jako "zraněný cyklista", protože zemřel až týden po nehodě v nemocnici. Kolik těžce zraněných chodců nakonec svým zraněním podlehne, nelze ze statistik zjistit.

Další informace:

Sdružení Auto*mat