Bodové tresty řidičů za malé překročení rychlosti i za malé množství alkoholu budou během léta zrušeny, pokuty za to ale zůstanou. Zimní pneumatiky budou v podstatě povinné od listopadu do března. Schválila to v úterý Sněmovna v rámci novely silničního zákona. Normu nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus.

Hlavním cílem novely je zjednodušení bodového systému trestání řidičů redukcí bodovaných přestupků ze současných 44 na 27. Zrušeny budou jednobodové tresty, přísnější postih bude hrozit naopak za přestupky proti životu a zdraví, například za nepřipoutání se bezpečnostními pásy a za ohrožování dalších účastníků silničního provozu.

Sněmovna na návrh Senátu zrušila tříbodový trest za alkohol do 0,3 promile, za vyšší množství alkoholu ovšem bude hrozit sedmibodový trest. Podle expertů ministerstva zdravotnictví není možné prokázat, že alkohol do hranice 0,24 promile, který odpovídá konzumaci zhruba jednoho půllitru desetistupňového piva, ovlivňuje řidičovo chování za volantem.

Za řízení vozidla nebo jízdu na zvířeti pod vlivem alkoholu nebo drogy nicméně bude moci být podle senátní úpravy sněmovní verze novely uložena pokuta od 2 500 do 20 tisíc korun. „Nulová tolerance k alkoholu tedy zůstává v platnosti," upozornil ministr dopravy Radek Šmerda.

Přidělení bodů nebude podle novely nově hrozit ani za překročení povolené rychlosti v obci nejvýše o pět kilometrů v hodině, mimo obec o deset kilometrů za hodinu. Řidič by i za to ale mohl dostat pokutu od 1 500 do 2 500 korun. Za vyšší překročení rychlosti by dál byly udělovány dva, tři nebo až pět bodů a vyšší pokuta podle toho, jak rychle řidič jel.

Předloha získala hlasy 159 ze 187 přítomných senátorů. Proti se během hodinové debaty postavil například bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc. Vadilo mu, že zimní pneumatiky nebudou povinné při příznivém počasí, pokud na silnici nebude sníh, led nebo námraza. Podle Tejce by byl vhodnější podle německého vzoru trestat ty, kdo v zimě kvůli letním pneumatikám způsobili nehodu nebo dopravní kolaps.

Tejc spolu s exministrem zdravotnictví Davidem Rathem (ČSSD) brojil také proti zrušení značek, které informují o měření rychlosti jízdy obecní policií. Tejc se obává, že strážníci takto budou znovu po dvou letech snadno pouze vylepšovat obecní rozpočty, budou náchylnější ke korupci a nebudou moci být kontrolováni tak jako republiková policie. Senátor ČSSD Karel Korytář ale poukázal na to, že přenosné značky mnohde brání provozu.

Rath zkritizoval i nové vybavení lékárniček kvůli obtížně sestavitelným resuscitačním maskám a návodu k oživování s „titěrnými obrázky, které trochu připomínají kámasútru". Místo jeho studia by lidé měli zraněnému v bezvědomí, který nedýchá, poskytnout nepřímou srdeční masáž, doporučil Rath. Další lékař Pavel Bém (ODS) ale namítl, že je třeba poskytnout i umělé dýchání. Bývalý náčelník Horské služby Rudolf Chlad (TOP 09) se v jejich disputaci postavil na stranu Ratha. Srdeční masáž je podle něj dostačující, neboť zbytkový kyslík v krvi se posouvá do mozku.

V rámci úprav bodového systému novela zavádí odebrání pěti bodů místo tří za ohrožení jiného řidiče při předjíždění. Nepřipoutání bezpečnostními pásy má být trestáno čtyřmi body u dětí, u dospělého třemi body. Nyní za oboje hrozí body dva. Dva body místo tří budou postihem za držení telefonu při jízdě. Zrušeny budou bodové tresty za nerozsvícená světla nebo za nerespektování příkazové značky. Novela zavádí společné přestupkové řízení, v němž pokuty budou hrozit za každý přestupek, ale ztráta bodů jen za ten nejzávažnější.

Norma také ruší limit 100 tisíc korun pro rozlišení bodového trestání za způsobení dopravní nehody. Nově má platit pouze sedmibodový trest za způsobení dopravní nehody s úmrtím nebo těžkým zraněním, nikoli už za neohlášení dopravní nehody policistovi. Tříbodový trest za způsobení škody nižšího rozsahu novela ruší stejně jako za nesepsání protokolu o nehodě.

Návrh rovněž umožňuje policii zadržet na 48 hodin vozidlo, které by se účastnilo tajného závodu při běžném provozu. Řidiči budou muset mít na sobě reflexní vestu při zastavení mimo obec a budou muset podstoupit psychologické vyšetření před vrácením zabaveného řidičského průkazu. Novela přináší také přísnější ochranu chodců na přechodech i při odbočování vozidla mimo silnici nebo při vjíždění na silnici.

Norma také zavádí mezinárodní označení pro invalidy podle druhu postižení a zpřísňuje podmínky pro vydání parkovacího průkazu pro osoby tělesně postižené, kterým v České republice nyní disponuje na 350 tisíc lidí.

Novela nabude účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení normy ve Sbírce zákonů. Dva roky připravovaná nová pravidla by tak měla začít platit od letošního 1. srpna, pokud završení schvalovacího procesu nezbrzdí prezident.