„Jsem připraven jednat, hledat kompromis, který bude v zájmu občanů České republiky. Ale není možné, aby v nové vládě byl Andrej Babiš — on je totiž příčina této krize, nikdo jiný,“ řekl po středečním jednání politického grémia sociální demokracie premiér Bohuslav Sobotka s tím, že preferuje vytvoření vlády na stávajícím půdorysu.

Předseda vlády se ve čtvrtečních odpoledních hodinách na Hradě setká Milošem Zemanem. Hodlá s ním konzultovat postup v aktuální vládní krizi a představit mu plán sociální demokracie pro její rychlé řešení. Současně mu Sobotka chce představit analýzu, která shrnuje podezření a nezodpovězené otázky kolem finančních machinací ministra financí. Předseda sociální demokracie rovněž avizoval, že zároveň Zemana požádá o další setkání v polovině května, kdy prezidentovi formálně předá demisi celé vlády. V mezidobí by měla proběhnout jednání mezi stranami zastoupenými ve vládní koalici.

Ministr vnitra Milan Chovanec po středečním setkání s prezidentem řekl, že Sobotka na své premiérské funkci nelpí, pokud by právě jeho osoba byla překážkou pro dosažení kompromisu. Důrazně však zopakoval, že členem nové vlády rozhodně nemůže být předseda hnutí ANO, neboť právě on stojí za nynější vládní krizí.

Hnutí ANO se však nadále tváří, jako by skutečnou příčinou pádu vlády nebyla Babišova neschopnost vysvětlit, kde vzal prostředky na nákup korunových dluhopisů své bývalé společnosti Agrofert, a zda nekrátil stát na daních. Proto ostatně opakuje, že nerozumí, proč se Sobotka rozhodl podat demisi. Požaduje, aby předseda sociální demokracie vládu opustil. A o odchodu Babiše nechce ani slyšet.

Musíme se dohodnout

Setrvá-li hnutí ANO na stávajících pozicích, není prakticky možné najít cestu z nynější krize. Politolog Pavel Šaradín se přesto domnívá, že se koaličním stranám podaří dojít přijatelného kompromisu. Pozice, které dnes jednotlivé strany zastávají, chápe jako krajní póly debaty. Soudí, že avizovaná jednání přinesou kýžené rozuzlení. „Hnutí ANO nakonec zřejmě couvne a vláda se obnoví na koaličním půdorysu bez Babiše a Sobotky,“ řekl Deníku Referendum Šaradín a dodal, že všechny strany mají poměrně velký manévrovací prostor.

„Ve hře jsou v zásadě dvě možnosti,“ řekl Deníku Referendum politický komentátor Lukáš Jelínek. „Pokud se koaliční strany sejdou k jednání a povedou debatu, v jakém formátu mohou dále ve spolupráci pokračovat, každá bude muset trochu ustoupit,“ soudí Jelínek. Odstoupení Babiše z vlády a jeho nahrazení nominantem hnutí ANO navíc považuje pro druhou nejsilnější vládní stranu za výhodné. „Domnívám se, že ANO nechce ztratit dohled nad ministerstvem financí a nerado by jej předalo sociální demokracii. Tahle možnost je hratelná,“ dodává. Druhou variantou podle Jelínka může být, že Sobotkův kabinet dovládne v demisi až do podzimních voleb, pokud se jednotlivé strany nebudou ochotné domluvit.

Politolog Milan Znoj si myslí, že cesta z krize je odvislá od vyjednávacích schopností sociální demokracie. „Proto ostatně Sobotka podává demisi až k polovině května. Chce získat čas na jednání, která mohou leccos změnit,“ řekl Znoj Deníku Referendum. „Pokud však zástupci ČSSD nedokáží vyjednat alespoň variantu, ve které Babiš nebude ministrem financí, tak se zesměšní. Pád vlády by se jevil jako zbytečný a vše by zůstalo při starém,“ dodal.

Úřednická vláda je krajní variantou

Oslovení politologové se shodují, že cestu z krize lze nalézt. Ustoupit musí všichni. Naopak za nepravděpodobnou považují variantu, kde by se strany vlády koalice shodly na nějaké formě úřednického kabinetu. „Tahle možnost by připadala v úvahu, kdyby Zeman přišel s nějakou vlastní představou o úřednické vládě. V tomto okamžiku by se koaliční strany mohly pokusit prezidenta předběhnout,“ domnívá se Jelínek.

Nicméně Jelínek i Šaradín chápou tuto variantu jako krajní možnost, selžou-li předchozí politická jednání. „Většina ministrů má rozdělanou práci a bylo by správné, aby ji mohli dokončit. Takže najímat někoho jiného, kdo by se s agendou musel teprve seznamovat, se zdá být pár měsíců před volbami prakticky zbytečné,“ řekl Šaradín. Jelínek dále upozornil, že pro strany je výhodné jít do volební kampaně z ministerských postů, prezentovat své výsledky a snadněji získávat mediální pozornost.

Při zvažování možných variant však nelze opomenout skutečnost, že úřednická vláda může vládnout i několik měsíců po volbách. Platilo to v případě Rusnokova kabinetu, který v roce 2013 ani nezískal důvěru Sněmovny. Vládnout by mohla dokonce i po volbách prezidenta v lednu 2018, pokud by prezident destabilizoval politickou situaci tak efektivně, jako se mu to dařilo na podzim a v zimě 2013.

V takovém případě samozřejmě vláda rozhodující o veřejných zakázkách, jmenování velvyslanců nebo strategických krocích státních firem může celou řadu věcí ovlivnit ve prospěch prezidenta Zemana a lidí z jemu věrné Strany práv občanů, i když strana sama žádné zastoupení ve Sněmovně nemá.