Předseda hnutí ANO Andrej Babiš opakuje, že demise, kterou Bohuslav Sobotka v úterý ohlásil, se netýká celé vlády, ale pouze osoby premiéra. Pokouší se tak zastřít skutečnost, že za pádem vlády stojí právě on sám. Nebyl schopen uspokojivě vysvětlit nákup korunových dluhopisů své bývalé firmy Agrofert. A nadále na něm ulpívá podezření, že státní kasu připravil o značné finanční prostředky.

Babišův postoj k demisi nepřekvapivě sdílí celé hnutí ANO. „Ideální pro tuto vládu by bylo, kdyby ji opustil předseda Sobotka,“ konstatoval po jednání vedení strany její první místopředseda Jaroslav Faltýnek. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek argumentaci Babiše odmítá a naopak domnívá, že demise se týká vlády jako celku. „Skončí-li předseda vlády, padá celá vláda,“ shrnul situaci Bělobrádek.

Ústava v jednotlivých ustanoveních odlišuje demisi premiéra, ministrů a ministryň i celé vlády. V jejím znění stojí, že předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi prezidentovi prostřednictvím premiéra. Nicméně důsledky, respektive následné kroky po demisi Ústava neupravuje. V praxi však byla doposud demise premiéra chápána jako demise celé vlády.

Spory o výklad demise ministerského předsedy se v České republice nevedou poprvé. Obdobná diskuse probíhala již před několika lety, kdy se funkci premiéra rozhodl složit Vladimír Špidla. I tehdy se objevovaly hlasy, které říkaly, že demise se týká pouze jeho osoby a vláda může fungovat dál.

Ústavní právník Jak Kudrna se tenkrát v Britských listech zamýšlel, jakému „účelu by mohla sloužit interpretace, která by umožnila, aby v demisi byl pouze premiér, ale nikoliv celá vláda“. Konstatoval, že „takový výsledek nelze odůvodnit ani hledisky racionalizace výkonu státní moci, ani snahou po zajištění kontinuity jejího výkonu“.

Podle Kudrny je to právě premiér, který rozhoduje o sestavení vlády, jejím fungování, personálních a programových otázkách. „Vláda jako kolektivní orgán státní moci je závislá na vůli premiéra udržovat ji v činnosti. Jestliže je tedy vláda závislá na předsedovi při svém vzniku a trvání, není důvod, proč by tomu mělo být jinak při jejím zániku,“ konstatuje Kudrna

Druhá část diskuse o demisi se v posledních dnech často stáčela na možnosti prezidenta republiky. Ústavní právník Jak Kysela v České televizi upozornil na skutečnost, že Miloš Zeman nemusí Sobotkovu demisi přijmout. „Pokud by opravdu chtěla skončit celá vláda složená ze tří politických stran, tak asi není důvod, aby prezident takovou demisi nepřijal. Pokud by to naopak byla demise předsedy vlády proti vůli koaličních partnerů, tak by samozřejmě ten manévrovací prostor prezidenta republiky byl jiný, protože by mohl argumentovat tak, že v zásadě existuje poptávka po zachování této vlády," řekl Kysela.

Cesty k nové vládě

Nicméně po středeční schůzce Babiše se Zemanem je tato otázka zřejmě bezpředmětná. Babiš totiž po jednání prohlásil, že prezident Sobotkovu demisi přijme. Současně prezidentův mluvčí konstatoval, že předseda vlády se na Hrad dostaví během čtvrtečního odpoledne, kdy Zemanovi demisi předá. Sobotku následně prezident republiky prozatímně pověří vykonáváním funkce předsedy vlády do doby jmenování vlády nové.

Pokud nedojde k vyhlášení předčasných voleb, což všechny strany vládní koalice odmítají, má prezident několik možností, co dělat. Zeman může znovu pověřit Sobotku sestavením nové vlády. Premiér preferuje pokračování stávající koalice ČSSD, KDU-ČSL a ANO.

Lze však předpokládat, že pokus o vytvoření takového kabinetu nebude úspěšný, pokud bude hnutí ANO nadále trvat na účasti svého šéfa v obnovené vládě. Předseda sociální demokracie totiž řekl, že si s Babišem další vládnutí nedokáže představit. Neboť to byl právě ministr financí, kdo způsobil současnou vládní krizi. A jinou než stávající koalici — nechce-li se spojit s pravicovou opozicí, což vyloučil — Sobotka složit nemůže. Vláda by v tomto případě v nezměněném složení dovládla v demisi do podzimních voleb.

Prezident případně může jmenovat premiérem jiného člena sociální demokracie, který by se pokusil sestavit obměněný kabinet. Ministr zemědělství Marian Jurečka napsal, že preferuje variantu rekonstruované vlády na stávajícím půdorysu bez Babiše a Sobotky. Hnutí ANO si však alespoň podle slov svého prvního místopředsedy vládu bez Babiše neumí představit. Volební manažer sociální demokracie Jan Birke na adresu předsedy hnutí ANO prohlásil, že „s tímhle člověkem se nedá vládnout“ a dodal, že vláda padla právě kvůli Babišovi a jeho skandálům. Ani tato možnost tedy nemá příliš nadějí na úspěch.

Zeman se samozřejmě může rozhodnout, že nikoho dalšího sestavením nové vlády nepověří a Sobotkův kabinet v demisi dovede zemi až k řádným sněmovním volbám. Vládnutí v demisi preferuje hnutí ANO, nicméně pro sociální demokracii by tato varianta znamenala faktickou porážku. Babiš by zůstal na pozici ministra financí a Sobotka by byl nucen s ním nadále vládnout, což na úterní tiskové konferenci označil za neudržitelné. „Nepokládám za možné, abychom se to pokoušeli přežít ještě několik měsíců do voleb,“ prohlásil premiér.

Poslední možností — vyloučíme-li jmenování Babiše předsedou vlády, neboť o tuto pozici prozatím nestojí — je úřednická vláda. Zeman si tento scénář již jednou vyzkoušel po rozpadu skandály zmítané vlády Petra Nečase. Přestože tehdejší Rusnokova vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny vládla bez ní až do voleb. Nicméně varianta úřednického kabinetu se jeví jako nepravděpodobná. Zeman by proti sobě postavil prakticky všechny politické strany, což by se mu před nadcházející prezidentskou volbou nemuselo vyplatit.