Miroslav Kalousek během úterního jednání Poslanecké sněmovny navrhl zařazení pevného bodu Daňové podvody ministra financí. Je přesvědčen, že minulý pátek zveřejněný audit svědčí o tom, že Andrej Babiš krátil stát na daních. Kalouskův návrh byl schválen pohodlnou většinou. Podpořili jej totiž i koaliční partneři hnutí ANO — lidovci a sociální demokraté. Babiš však na schůzi Sněmovny z pracovních důvodů nedorazil.

Český rozhlas v úterý přinesl zprávu, že Babišovy příjmy podle auditů se neshodují s údaji z jeho majetkových přiznání. Zatímco v majetkových přiznáních stojí, že Babiš v roce 2014 vydělal 201 milionů korun, audit uvádí 175 milionů.

Předseda hnutí ANO se bránil tvrzením, že cílem auditu nebylo prověřit všechny jeho příjmy, ale dokázat, že měl dostatek peněz, aby korunové dluhopisy Agrofertu nakoupil. „Auditoři proto kompletně ověřili největší transakce. Ne tedy každý příjem,“ řekl Českému rozhlasu ministr financí. Později však podal další vysvětlení: Nesrovnalosti měly být chybou nezkušené účetní, která prý majetkové přiznání dělala poprvé.

Předseda TOP 09 v úvodu svého středečního vystoupení přítomným poslancům a poslankyním řekl, že Babiš se dnešní schůze neúčastní, protože právě slavnostně otevírá úsek dálnice D3. „Pokud dáte přednost své osobní prezentaci, která vám konec konců ani nepřísluší do portfolia vašeho rezortu, a omluvíte se, neděláte nic jiného, než že vyjadřujte pohrdání Sněmovnou, pohrdání parlamentní demokracií,“ pokračoval Kalousek.

Vyjádřil rovněž přání, aby se i přesto Sněmovna daňovými podvody ministra financí zabývala. Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek vzápětí navrhl přerušení bodu do doby Babišovy přítomnosti. Protože návrh neprošel, požádal obratem o dvouhodinovou přestávku na jednání klubu. K projednávání bodu se tak Sněmovna dostala až v odpoledních hodinách.

Čtyři Babišovy daňové úniky

Podle Kalouska čelí Babiš podezření nejméně ze čtyř daňových podvodů, které souvisí s nákupem korunových dluhopisů. Vyzval proto Sněmovnu, aby usnesením ministra financí požádala, aby do konce dubna podezření vysvětlil anebo z nich vyvodil politickou odpovědnost.

Ve svém vystoupení se Kalousek zaměřil především na kauzu firmy Profrost. Ta měla údajně základní kapitál pouze dva miliony korun a její úvěrové závazky byly takřka stejné jako její aktiva. Babiš prodal dvacetiprocentní podíl této společnosti skupině Agrofert za 527 milionů korun, přičemž předchozí osmdesátiprocentní podíl získal Agrofert za osmdesát milionů korun. Kalousek označil obchod za naprosto nesmyslný a dodal, že jde o daňový únik. Babiš nemusí příjem danit a Agrofert si částku uplatňuje do daňového základu.

„Dojde tedy k operaci, kdy obrovským způsobem vydělává fyzická osoba, prodejce akcií, vlastník společnosti, prodělává jeho společnost a zejména prodělává státní rozpočet, protože státní rozpočet v tu chvíli šidí oba, jak ta fyzická osoba, tak právnická osoba,“ dodal Kalousek.

Proti nařčení se vymezil Faltýnek, který poslancům a poslankyním přečetl Babišovo prohlášení: „Je naprostý nesmysl, že by si firma mohla snížit daňový základ o hodnotu nakoupené společnosti. Nevím, co je horší, jestli že to bývalý mnohaletý ministr financí neví, nebo že úmyslně lže.“

Díky výhodným prodejům takřka bezcenných firem získal Babiš dostatek prostředků na nákup korunových dluhopisů, říkal ve Sněmovně Kalousek. Peníze následně půjčil své firmě Agrofert, od které na oplátku dostal korunové dluhopisy s úrokem šesti procent. „Pro Vaši informaci, Agrofert si v té době půjčuje peníze za průměrný úrok kolem 1,8 až 1,9 procent s výjimkou, kdy mu vlastní šéf půjčuje peníze za 6 procent,“ pokračoval Kalousek ve svém vystoupení.

Kalousek vyjádřil podezření, že nejde o nákup korunových dluhopisů, ale o skryté vyplácení dividendy, aby zůstala nezdaněna. „Proč Agrofert emitoval dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny? Neexistuje jiná odpověď, než že jejich kupec nechtěl zaplatit daň. Jak je možné, že si je koupil jenom on,“ ptal se předseda TOP 09. „Agrofert si samozřejmě ohlídal, aby tento neskutečně vysoký a netržní úrok, který kupci přináší naprosto nebývalou výhodu, aby měl pouze jeho vlastník a nikdo jiný,“ dodal v závěru.

Následné vystoupení Faltýnka se nesla v duchu útoků na bývalého ministra financí. Vyjmenovával jednotlivé kauzy, které jsou s Kalouskem spojeny: prodej tanků T-72 do Alžírska, ekologické superzakázky, nákup nefunkčních padáků či letadel Casa.

„To, co tady předvádí opozice, bohužel s našimi koaličními partnery sociální demokracií a KDU-ČSL, považuji za určité pokrytectví a je to další vymyšlená pseudokauza, která má samozřejmě odradit a odstranit pokud možno pana Babiše z české politiky. Možná by bylo fajn, kdybychom tady všichni třeba do konce volebního období ukázali svá daňová přiznání za posledních dvacet let, tak jak to udělal pan Babiš,“ postěžoval si předseda poslaneckého klubu ANO.

Nevysvětlí-li Babiš nákup dluhopisů, má ho Sobotka odvolat

Poslanci a poslankyně po dlouhé diskusi nakonec schválili Kalouskem navržené usnesení. Konstatovali v něm, že ministr financí věrohodně nevysvětlil ani své osobní legální příjmy na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, ani vážná podezření z daňových úniků, které vznikly vzájemnými obchody mezi Agrofertem a Babišem jako fyzickou osobou.

Současně ještě ministra financí vyzvali, aby věrohodná vysvětlení poskytl nejpozději do konce dubna. Pokud tak neučiní, vyzvala Sněmovna Bohuslava Sobotku, aby vůči ministrovi financí vyvodil důsledky.

Bohuslav Sobotka s usnesením Sněmovny souhlasí. V prohlášení pro tisk, které rozeslal ve čtvrtek, vyzývá Andreje Babiše, aby do konce dubna okolnosti financování nákupu korunových dluhopisů vysvětlil. Předseda vlády zároveň odmítl útoky ministra financí na Sněmovnu, protože vláda je ze svou činnost právě Sněmovně odpovědná.

„Pokládám za nezbytné,“ píše také Sobotka ve svém prohlášení, „aby člen vlády, která ve své politice klade velký důraz na boj proti daňovým únikům, podvodům a šizení státu, nebyl sám podezírán z toho, že používal neférové nebo dokonce nezákonné praktiky k tomu, aby se vyhnul placení daní.“

Stejným tématem se již dříve zabýval rozpočtový výbor Sněmovny, který svým usnesením požádal Finanční správu o stanovisko, zda nemohlo v daném případě docházet k porušování zákona a tím i k daňovým únikům.

„Podezření a pochybnosti o zneužití práva o obcházení zákona jsou docela závažná. Pan ministr je ve funkci od roku 2014, tak je třeba se ptát, proč přišel až v roce 2017 s pozměňovacím návrhem, kterým by se od příštího roku výnosy z těchto dluhopisů zdanily? Proč až nyní, kdy na to upozornila média a začalo to být spojováno mimo jiné i s jeho firmou? Taktéž bych se mohl ptát, proč nyní rozdává peníze na charitu ve výši potenciální daňové povinnosti, když je podle něj vše v pořádku,“ pokládal řečnické otázky v rozhovoru pro deník Právo Václav Votava, předseda rozpočtového výboru.

Korunové dluhopisy byly rovněž tématem pondělního jednání koaliční rady vlády. Politici a političky ANO, KDU-ČSL a ČSSD diskutovali o výše zmíněném usnesení rozpočtového výboru a shodli se, že Finanční správa má odpovědět na otázky položené výborem. Babiš zařazení bodu na koaliční jednání odmítal a označil jej za součást kampaně proti jeho osobě.