Kvůli případu svých korunových dluhopisů se Andrej Babiš ocitl v konfliktu s Českou televizí. Novináře veřejnoprávního média dokonce nařkl, že jsou „zkorumpovaná pakáž“. Babiš si stěžoval na práci ČT také u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která nyní vyzvala Českou televizi, aby reportáže o nákupu korunových dluhopisů firmy Agrofert vysvětlila.

Podle Rady mohl způsob, jakým byly reportáže natočené, „vyvolat pochybnosti o nestranném přístupu k osobě Andreje Babiše a o objektivitě informování o celé kauze“. Stížnostmi se bude zabývat Etický panel České televize a budou posouzeny i ve vnitřním šetření.

Andrej Babiš podal na televizi dohromady tři stížnosti. Tvrdí, že proti němu televize vede manipulativní kampaň. Babiš si stěžuje právě i na reportáž, v níž odmítá novinářům cokoliv vysvětlovat, protože ti podle něj „točí pořád na jednu objednávku“ a jsou „zkorumpovanou pakáží“.

Konkrétně si ministr stěžoval na reportáže Voda a víno a Křišťálově čisté v rámci nedělního pořadu 168 hodin a na Ministerské počty z pondělních Reportérů ČT. Voda a víno podle tiskového oznámení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nedala prostor k vyjádření aktérovi, ale pracovala s účelovým sestřihem jeho předchozích vyjádření, a evokovala tak dojem Babišova jednoznačného provinění. Ačkoli má má Česká televize na odpověď třicet dní, mluvčí televize Alžběta Plívová už nyní uvedla, že zákon porušen nebyl.

Šéfredaktor reportážní publicistiky ČT Marek Wollner upozornil, že se nejedná ani tak o reportáž jako o sestřih, který dává do kontrastu, co tvrdí Andrej Babiš jako ministr financí a co tvrdí jako podnikatel. „Zatímco jeden káže: plaťte daně, druhý se placení daní vyhýbá,“ uvedla sestřih v pořadu 168 hodin moderátorka Nora Fridrichová. Takový druh nadsázky je ale podle Wollnera v souladu s dlouhodobou dramaturgií pořadu, šot navíc pracoval pouze se skutečnými výroky ministra financí a nikoho jiného.

Reportáž Ministerské počty podle Rady „zpochybňuje legitimitu nákupu korunových dluhopisů a soustředí se výhradně na osobu Babiše a společnost Agrofert, ačkoli se jedná o hojně využívanou finanční transakci i jinými osobami a subjekty“. Vyvolává prý podle RR TV dojem, že „k nákupu akcií došlo účelově s cílem vyhnout se placení daní a že společnost Agrofert je protěžována při získávání veřejných zakázek“.

Novinářům vyčítá i fakt, že nepřináší konkrétní reakce Andreje Babiše. To Marek Wollner odmítá a upozorňuje, že Andreje Babiše několikrát neúspěšně oslovili. Když se jim konečně podařilo jej zastihnout, ministr označil novináře za „zkorumpovanou pakáž“ ještě dříve, než mu položili otázky. Proto místo toho pracovali v reportáži s jeho vystoupeními v jiných pořadech.

„Za třináct let jsme od politiků slyšeli už mnoho urážek, ale ministr financí je všechny překonal. Podle něj jsme zkorumpovaná pakáž. Podobný výrok nemá v právním státě místo bez předchozího rozsudku a nemůže si ho dovolit ani sebemocnější politik, i když se mu nelíbí, že informujeme o jeho střetu zájmů,“ uvedl Ministerské počty moderátor Marek Wollner.

Standardní postup, nestandardní forma

Plívová ale zároveň dodala, že podání vysvětlení je standardním postupem, vloni Česká televize podávala podobných vysvětlení přibližně padesát. V říjnu například Česká televize musela obhajovat noční studio k americkým volbám, které podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nadržovalo kandidátce Hillary Clintonové.

„Rada musí ze zákona jakoukoliv stížnost daného typu řešit. Má pravděpodobně analýzu, o kterou svůj postup opírá. Předpokládám, že bude uveřejněna podobně jako ta, která se týkala vysílání v den volby amerického prezidenta. V daném případě jde o ještě složitější kauzu, manipulace se bude obtížně prokazovat,“ uvedl pro Deník Referendum sociolog médií Jaromír Volek.

„Postup Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je zcela korektní, ba jediný možný,“ vyjádřil se pro Deník Referendum i bývalý šéf Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Pospíchal. „Musíme dát druhé straně prostor k vyjádření, abychom se neukvapili v rozhodnutí,“ dodal pro Deník Referendum současný předseda Rady Ivan Krejčí.

Podle Wollnera ale problém spočívá ve formě žádosti o vysvětlení. Ta už dopředu obsahuje hodnocení a ztotožňuje se s postojem stěžovatele. V podobném duchu věc komentoval v pondělí v Deníku Referendum Ivan Štampach v článku Hájit svobodu projevu: „Bez ohledu na to, že nemusíme s Markem Wollnerem a jeho kolegy se vším souhlasit, nastala teď chvíle, kdy se jich musíme zastat... Pod záminkou „nestranného přístupu“ a „objektivity informování“ se může skrývat vážný útok na samu podstatu křehké české demokracie, kterému je nutno zavčas zabránit.“

Andrej Babiš si na přelomu ledna a února stěžoval i Radě České televize a žádal pracovněprávní postih novinářů. Řediteli Rady ČT Janu Bednářovi poslal osobní dopis, v němž píše, že redakce publicistiky proti němu vede účelovou a manipulativní kampaň a že Česká televize je nástrojem politického boje a neplní své veřejnoprávní poslání. Bednář to striktně odmítl. Prohlásil, že kampaň proti Babišovi nevedou a že odpovědi dostane ministr písemně.

Už v březnu 2015 si Babišova firma Agrofert stěžovala na reportáž Reportérů ČT o ministrově střetu zájmů a žádala, aby televize „upustila od těchto účelově zaměřených pořadů“. Agrofert ale se stížností neuspěl. V roce 2013 si zase Babiš stěžoval, že televize zrušila jeho pozvání do pořadu Máte slovo.

Nákup korunových dluhopisů ministrem financí bude ve středu 15. března probírat i Sněmovna. Korunové dluhopisy společnosti Agrofert nakoupil Babiš v roce 2013, a to za 1,5 miliardy korun. Z korunových dluhopisů se ale neplatily daně. Panuje tak podezření, že ministr dluhopisy nakoupil, aby se placení daní úmyslně vyhnul. Nejasnosti kolují i ohledně toho, kde vzal Babiš na koupi dluhopisů peníze.