Doslova v útrobách vládní koalice se rozhořel střet o okolnosti neveřejné emise korunových dluhopisů firmy Agrofert. Dluhopisy byly emitovány v prosinci 2012 na deset let a s poměrně vysokým úrokovým výnosem 6 procent. Polovinu si koupil jako fyzická osoba sám majitel Agrofertu, dnešní ministr financí. Využil tak šikovně na poslední chvíli znění zákona o dani z příjmů, který obligace v korunové hodnotě prodané fyzickým osobám osvobozoval od daní. Nebyl sám, tuto transakci tehdy provedly i jiné fyzické osoby spojené s emitentem dluhopisů.

Poté se tehdejší majitel Agrofertu Andrej Babiš (který firmu nedávno převedl na svěřenecký fond) stal ministrem financí, jehož krédem se stalo řádné vybírání daní a boj s daňovými úniky. V letech 2014, 2015 a 2016 mu přitom korunové obligace přinesly příjem, který nemusel danit. Když tato skutečnost vyšla najevo, reagoval prohlášením, že částku pokorně věnuje na charitu a příslušné ustanovení zákona zkoriguje pomocí svého poslaneckého návrhu, který narychlo přiřadil k návrhu na slevy pro dárce krve.

Otázkou zůstává, proč musel ministr Babiš čekat až do roku 2017, když tuto kličku v zákoně, za kterou kritizuje své předchůdce, sám aktivně použil již v roce 2012. Pokud toto ustanovení považuje za chybné, proč nepřišel s návrhem na řešení do vlády již před lety? Když rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny 8. března konstatoval, že existuje podezření na obcházení zákona, a požádal generální finanční ředitelství, aby věc prošetřilo, ministr se velmi rozhořčil, že taková žádost věc politizuje.