Kde domov můj? Tam, kde se dohlíží a trestá
Lukáš SenftPodle nedávných průzkumů tíhnou Češi k autoritářství. Zavedli by trest smrti, podezírají cizince ze zločinů a důvěřují armádě, která připomíná partu džihádistů.
Češi mají zlaté ručičky a nebojí se je použít: chtějí v nich svírat kolty, rozmotávat ostnaté ploty a případně je usekávat na výstrahu zlodějům. Podle posledních průzkumů část veřejnosti tíhne k vládě silné ruky, která trestá a vyhání odlišné.
Nejprve čísla. Vždyť i notoricky známá píseň připomíná, že statistika nuda je, má však depresivní údaje. Tak například: v dotazníku se objevilo téma trestu smrti. Poslali byste na smrt se čtyřmi vrahy i jednoho nevinného člověka? Téměř polovina respondentů by tenhle „risk“ přijala.
Ostatně pro zavedení trestu smrti se vyslovilo třiapadesát procent dotázaných. A celkově tvrdší tresty by uvítaly až dvě třetiny lidí. Proti byl jen každý desátý.
Přitom představy o kriminalitě jsou mnohdy zkreslené. Podle odhadu respondentů mají cizinci na triku devětadvacet procent trestné činnosti v České republice. Ve skutečnosti se jedná o mizivý podíl: v roce 2015 to bylo pouze sedm procent, o rok později 9,1 procenta.