Je pátek, první takřka jarní odpoledne. V pražské dvaadvacítce nabízí své místo postarší paní — jak se sluší a patří — muž a s úlisným hlasem ji zvučně vybízí: „Pojďte si sednout.“ Dává si záležet na tom, aby všichni viděli, jaké má slušné vychování.

Poznávám ho podle dlouhého černého kabátu. Zhruba před měsícem seděl řadu přede mnou na soudním projednávání případu muslimské studentky — než vstal, nasadil si helmu a začal zpívat českou hymnu. Teď spolu jedeme před švédskou ambasádu — na shromáždění pořádané českými policisty.

„Tohle není protest, ale solidární shromáždění na podporu švédského kolegy,“ zdůrazňuje jeden z řečníků zhruba padesátce shromážděných: převážně policistům v civilu. Mluví o svobodě slova, právu na informace a politické korektnosti — o tu jde především. Proti ní se přece přímo vymezil Peter Springare, jednašedesátiletý policista ze švédského města Örebro.

Před měsícem napsal na svůj facebook příspěvek začínající slovy: „Už mě to sakra nebaví. To, co tady napíšu, nebude politicky korektní. Ale je mi to jedno.“ A pokračoval výčtem kriminálních činů imigrantů, které musel za poslední týden v práci řešit, a o nichž švédská policie mlčí.

„Znásilnění, znásilnění, loupež, vydírání… Podezřelí: Ali Mohammed, Mahmod, Mohammed, Mohammed Ali…,“ napsal s odůvodněním, že už se jeho kariéra chýlí ke konci, a tudíž si může dovolit případný postih. Za jeho čin ho policie vyšetřovala z podněcování rasové nenávisti, avšak nebyl obviněn.

Švédská televize na začátku března přinesla informaci, že Springare je vyšetřován z dalšího důvodu: v lokálních novinách uveřejnil článek, který se zakládal na policejních počítačových záznamech, k nimž neměl mít přístup. To jsme se však na pražské demonstraci nedozvěděli.

Organizátoři se také pochlubili, že na podporu Springareho demonstrovalo ve Švédsku dvě stě tisíc lidí. Žádný takový protest se ale nekonal. Existuje pouze otevřená facebooková skupina — s přibližně stejným počtem členů. A nejedná se ani čistě o Švédy, nýbrž o „klicktivisty“ z celého světa.

Švédsko z principu nezveřejňuje statistiky kriminality podle rasy, etnicity či náboženství pachatelů. Za svůj příspěvek o „skutečné“ realitě švédské společnosti získal Springare padesát tisíc lajků, pozornost krajně pravicových webů. A podporu českých policistů. Demonstraci, pořádanou jednotlivci, podpořily dva největší odborové svazy Unie bezpečnostních složek a Odborový nezávislý svaz. Zdravici poslali kolegové z Maďarska.

Ukáznění odpůrci imigrace

Páteční shromáždění nemělo být protiimigrantské, a dávalo si na tom záležet. Přišlo sice několik známých islamofobů, zakázat jim to šlo těžko. Až na výjimku byli ostatně ukáznění.