Pražští policisté navrhli obžalovat předsedu krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše za popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy a podněcování nenávisti, hanobení národa a schvalování trestného činu. Informuje o tom ČTK s  s tím, že Bartošovi hrozí až tři roky vězení.

Mluvčí pražské policie Tomáš Hulan pro ČTK potvrdil , že návrh na podání obžaloby kriminalisté podali v první polovině ledna. „Bartoš podle policie v knihách a projevech úmyslně podněcoval k nenávistí vůči Židům, obdobně si počínal i vůči imigrantům,“ uvádí ČTK.

Bartoš napsal a vydal knihu „Edvard Steinský vs. Adam B. Bartoš, Zpověď. Jsem antisemita?“ Jak jsme v Deníku Referendum už dříve informovali, Bartoš pak vydal a rozšiřuje knihu německého autora Germara Rudolfa „Přednášky o holocaustu“, která zpochybňuje holokaust.

Vydal také knihu „Protokoly sionských mudrců“, jež byla napsána proto, aby šířila rasovou nenávist vůči Židům a již v roce 1921 byla odhalena jako antisemitský podvrh.

Podle odpovědí Adama B. Bartoše v knize „Edvard Steinský vs. Adam B. Bartoš, Zpověď. Jsem antisemita?“ nemá kupříkladu ani smysl vyjmenovávat představitele jednotlivých politických stran, které jsou ovládány Židy. Týká se to podle něj zejména ODS v čase, kdy jí předsedal Václav Klaus, nebo ODA.

Bartoš mimo jiné tvrdí, že je antisemitismus obrannou strategií vůči rozpínavosti židovského etnika. Tvrdí také, že se holokaust, tak jak je dnes prezentován, neuskutečnil.

Kromě knihy „Edvard Steinský vs. Adam B. Bartoš, Zpověď. Jsem antisemita?“ vydalo nakladatelství knihu Germara Rudolfa „Přednášky o holocaustu“. Ta byla v Německu v roce 2007 zakázána a autor byl za její napsání 5. března 2007 krajským soudem v Mannheimu odsouzen na dva roky a šest měsíců nepodmíněně.

Rozsudek nad Rudolfem má osmašedesát stran. Jenom citáty z jeho knihy, které jsou svým obsahem nacistické a revizionistické, zabírají třicet stránek.

Jak připomíná ČTK, Bartoš byl již loni v říjnu nepravomocně potrestán roční podmínkou za své počínání u pomníčku Anežky Hrůzové, zavražděné v roce 1899. Bartoš u hrobu zanechal ceduli, na kterou spolu s místopředsedou Národní demokracie Ladislavem Zemánkem mimo jiné napsali, že židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.