Když se sportovkyně na vrcholu výkonnosti rozhodne bojkotovat vrcholnou akci, je to pro ni hodně závažné rozhodnutí. Dobrovolně se tím připravuje o to dát smysl své náročné přípravě a tréninku, to vše jakoby zahazuje za hlavu.

Přesně to udělala úřadující šampiónka Spojených států v šachu Nazí Paikidzeová, když se rozhodla neúčastnit se mistrovství světa žen v šachu, které se právě koná v íránském hlavním městě Teheránu. Paikidzeová odmítla nosit při turnaji šátek a omezit kontakt s muži, což je vyžadováno íránskými pořadateli a jako podmínka přejato mezinárodní šachovou federací FIDE.

Není přitom z předních světových hráček sama, kdo mistrovství ze stejných důvodů bojkotuje. Podobně se rozhodla třeba mistryně Argentiny Carolina Lujánová nebo bývalá světová šampiónka, Ukrajinka Maria Muzyčuková. Jak je takové rozhodnutí pro šachistky složité, ukazuje to, že sestra Marie Muzyčukové Anna se rozhodla mistrovství účastnit. 

Americká šachistka proti rozhodnutí FIDE přidělit mistrovství Íránu iniciovala petici, pod kterou se zatím shromáždilo přes sedmnáct tisíc podpisů. V petici se mimo jiné připomíná, že mezinárodní šachová organizace ve svých zásadách odmítá diskriminaci na základě národnosti, rasy, sociálních příčin, politického přesvědčení, náboženství či pohlaví. Právě tuto zásadu FIDE porušila tím, že přidělila mistrovství Íránu.

Oprávněnost této kritiky se ukázala v minulém týdnu, kdy byla vítězka mezinárodního šachového turnaje v Gibraltaru, Íránka Dorsa Derakshaniová, doživotně vyloučena z reprezentace Íránu a dostala zákaz startovat na turnajích pořádaných v Íránu. 

Důvod? Při turnaji v Gibraltaru si osmnáctiletá íránská šachistka studující ve Španělsku nevzala hidžáb. Stejný trest na témže turnaji dostal také její teprve patnáctiletý bratr Borna, ten ovšem za to, že nastoupil k zápasu proti soupeři z Izraele.

Vyloučit hráčku doživotně z reprezentace za to, že si při turnaji nevzala šátek, je zjevná diskriminace. Striktně vzato by íránská šachová federace měla být z mezinárodní šachové organizace vyloučena. Co si ovšem počít s tím, že právě hostí světový šampionát... Ve světě vrcholového sportu se, jak dobře víme, dělá až příliš kompromisů se zeměmi, kde se lidská práva a svobody neberou příliš vážně.